Voliči v nedělních parlamentních volbách potrestali Macrona, píše světový tisk

Voliči v nedělních parlamentních volbách ve Francii výrazně oslabili a potrestali prezidenta Emmanuela Macrona, píší přední zahraniční média poté, co znovuzvolená hlava státu ztratila většinu v Národním shromáždění. Analýzy zmiňují nejistotu ohledně povolebních vyjednávání a schopnosti Macronovy vlády prosazovat legislativní návrhy. Podle webu Politico hrozí vleklý politický pat.

Velká americká média popisují, že neúspěch politické strany spojené s úřadujícím prezidentem je ve Francii velmi neobvyklou záležitostí. Nově zvolená hlava státu nedokázala získat absolutní většinu v dolní komoře parlamentu poprvé po 20 letech, uvádí deník The New York Times.

Koalice prezidenta Macrona nazvaná Spolu bude mít podle oficiálních výsledků v Národním shromáždění 245 křesel a k potřebné většině jí tak bude scházet přes 40 hlasů. Agentura AP napsala, že prezident a jeho kabinet stále budou moci vládnout, ale jen skrze vyjednávání se zákonodárci. "Centristi (z Macronovy koalice) by se mohli snažit vyjednávat případ po případu... Podobná situace nastala v roce 1988 za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda, který pak musel při prosazování zákonů usilovat o podporu od komunistů nebo centristů," píše AP.

Důsledky voleb podrobněji rozebírají britská média. Podle článku zpravodajské společnosti BBC je z Macrona po nedělním hlasování "zkrocený a výrazně oslabený lídr", jehož druhé funkční období bude výrazně odlišné od toho prvního. Analýza připomíná jeho "tlumené" oslavy po dubnovém vítězství ve druhém kole prezidentských voleb, které jako by naznačovaly, že Macron po úspěchu tušil nadcházející pád. "O dva měsíce později vidíme, že jeho proslulé politické instinkty se opět nemýlily," píše BBC.

"Konec Jupitera. Francouzští voliči v neděli poslali Emmanuela Macrona tvrdě zpátky na zem," píše zase v komentáři list Financial Times s odkazem na přezdívku, kterou někdy bývá francouzská hlava státu označována. Podle autora měl Macron po úspěchu v prezidentské volbě nakročeno k tomu, aby se stal nejsilnějším lídrem v Evropské unii, nyní však nemá ani nadstranickou přitažlivost (italského premiéra Maria) Draghiho, ani stabilitu koaliční dohody, o níž se opírá (německý kancléř Olaf) Scholz.

Macronovi se přitom hromadí významné položky na domácí agendě, píše list The Guardian. Francie podobně jako další země čelí krizi spojené s rostoucími životními náklady, kromě toho se podle deníku potýká i se zásadním nedostatkem personálu ve zdravotnictví. Dalšími ožehavými body jsou slíbený zákon o rozvoji obnovitelných zdrojů či dlouho diskutovaný plán zvýšit věk odchodu do důchodu.

Podle Politico nyní pravděpodobně Francii čekají týdny vyjednávání o možné spolupráci v Národním shromáždění, přičemž se rýsuje "černý scénář pěti let parlamentního patu". Web ve svém newsletteru Brussels Playbook uvádí, že voliči v neděli potrestali Macrona, což spojuje s jeho malým zapojením do kampaně, plánovanou důchodovou reformou a s dosavadním počínáním jeho vlády v klimatických otázkách, které jsou prioritou pro mladé voliče. "Jakkoli Macron opakovaně sliboval, že bude zeleným lídrem, po pěti letech se v tomto směru nemá příliš čím chlubit," píše se v dnešním vydání.

Související

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

včera

včera

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

včera

včera

Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem bude brzy u konce. Většina lidí podle slov šéfa Bílého domu rozumí jeho snahám ukončit jaderné ambice Teheránu. Írán se americkým mírovým návrhem stále zabývá, informovala britská BBC. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy