Von der Leyenová: Cesta Ukrajiny k členství v Evropské unii zabere čas

Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na nedávné rozhodnutí vrcholných představitelů zemí EU přiznat Ukrajině status kandidáta na členství v unii. Zároveň ukrajinské politiky vyzvala, aby urychlili protikorupční reformy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně na síti Telegram napsal, že Ukrajině by cesta do EU neměla zabrat roky nebo desetiletí.

Von der Leyenová podle tiskových agentur zmínila pokrok, kterého Ukrajina na cestě k členství v EU zatím dosáhla, a ocenila už provedené reformy a instituce vytvořené k potírání korupce. "Nyní však tyto instituce potřebují prostředky, aby mohly jednat, a správné lidi na odpovědných pozicích," uvedla prostřednictvím videokonference. Z dalších požadovaných opatření zmínila například přijetí mediálního zákona, který by uvedl ukrajinskou legislativu do souladu s normami EU, nebo uvedení do praxe nových pravidel, která omezí nadměrný vliv oligarchů.

"Je před vámi dlouhá cesta, ale Evropa bude na vaší straně na každém kroku tak dlouho, jak bude potřeba," poznamenala von der Leyenová. Fakt, že se Ukrajina stala kandidátskou zemí na vstup do evropského bloku, označila za něco, co se ještě před pěti měsíci zdálo téměř nepředstavitelné. "Dnešek je především okamžikem k oslavě tohoto historického milníku, vítězství odhodlání a vítězství celého hnutí, které začalo před osmi lety na Majdanu," řekla podle agentury Reuters.

Na kyjevském náměstí Nezávislosti, nazývaném Majdan, se na přelomu let 2013 a 2014 odehrály hlavní protesty proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Toho Ukrajinci nakonec svrhli. K moci se následně dostala prozápadní vláda a krátce po událostech z roku 2014 se stal prezidentem Petro Porošenko, který teď čelí vyšetřování kvůli podezření z velezrady.

Situaci na Ukrajině ale nelibě neslo Rusko, které v březnu 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně na východě Ukrajiny vypukla válka mezi tamními proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou. Povstalci vyhlásili vznik samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než letos v únoru vojensky napadlo Ukrajinu.

Kyjev požádal o členství v Evropské unii jen několik dní poté, co na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska. Minulý týden pak prezidenti a premiéři zemí EU na summitu schválili přiznání kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku.

Velvyslanec EU na Ukrajině Matti Maasikas dnes na twitteru sdílel video, na kterém za potlesku poslanců do ukrajinského parlamentu přinesli a umístili vlajku EU. Šéf parlamentu Ruslan Stefančuk tento krok označil za historický okamžik. "Vlajka Evropské unie je teď v ukrajinském parlamentu," napsal v twitterovém příspěvku. "Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) si zaslouží vlajku EU jak barvou, tak významem," dodal zjevně s odkazem na fakt, že vlajky Ukrajiny i EU jsou modro-žluté.

"Ke kandidatuře jsme směřovali 115 dní. A naše cesta ke členství nesmí trvat roky ani desítky let. Musíme tuto cestu zvládnout rychle. Do jaké míry je to možné, záleží na nás. Musíme svou část práce odvést ideálně, abychom našim přátelům v EU umožnili stejně rychle a konsolidovaně učinit další historické rozhodnutí v souvislosti s námi," napsal prezident. Oznámil zároveň, že s šéfem parlamentu a premiérem podepsali společné prohlášení, které je podle něj signálem jednoty všech částí vlády a důkazem odhodlání dosáhnout členství v EU.

Související

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování

Více než deset žen obvinilo amerického iluzionistu židovského původu Davida Copperfielda ze sexuálního obtěžování, k němuž mělo dojít v letech 1980 až 2014. Informoval o tom deník The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy