Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na nedávné rozhodnutí vrcholných představitelů zemí EU přiznat Ukrajině status kandidáta na členství v unii. Zároveň ukrajinské politiky vyzvala, aby urychlili protikorupční reformy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně na síti Telegram napsal, že Ukrajině by cesta do EU neměla zabrat roky nebo desetiletí.
Von der Leyenová podle tiskových agentur zmínila pokrok, kterého Ukrajina na cestě k členství v EU zatím dosáhla, a ocenila už provedené reformy a instituce vytvořené k potírání korupce. "Nyní však tyto instituce potřebují prostředky, aby mohly jednat, a správné lidi na odpovědných pozicích," uvedla prostřednictvím videokonference. Z dalších požadovaných opatření zmínila například přijetí mediálního zákona, který by uvedl ukrajinskou legislativu do souladu s normami EU, nebo uvedení do praxe nových pravidel, která omezí nadměrný vliv oligarchů.
"Je před vámi dlouhá cesta, ale Evropa bude na vaší straně na každém kroku tak dlouho, jak bude potřeba," poznamenala von der Leyenová. Fakt, že se Ukrajina stala kandidátskou zemí na vstup do evropského bloku, označila za něco, co se ještě před pěti měsíci zdálo téměř nepředstavitelné. "Dnešek je především okamžikem k oslavě tohoto historického milníku, vítězství odhodlání a vítězství celého hnutí, které začalo před osmi lety na Majdanu," řekla podle agentury Reuters.
Na kyjevském náměstí Nezávislosti, nazývaném Majdan, se na přelomu let 2013 a 2014 odehrály hlavní protesty proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Toho Ukrajinci nakonec svrhli. K moci se následně dostala prozápadní vláda a krátce po událostech z roku 2014 se stal prezidentem Petro Porošenko, který teď čelí vyšetřování kvůli podezření z velezrady.
Situaci na Ukrajině ale nelibě neslo Rusko, které v březnu 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně na východě Ukrajiny vypukla válka mezi tamními proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou. Povstalci vyhlásili vznik samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než letos v únoru vojensky napadlo Ukrajinu.
Kyjev požádal o členství v Evropské unii jen několik dní poté, co na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska. Minulý týden pak prezidenti a premiéři zemí EU na summitu schválili přiznání kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku.
Velvyslanec EU na Ukrajině Matti Maasikas dnes na twitteru sdílel video, na kterém za potlesku poslanců do ukrajinského parlamentu přinesli a umístili vlajku EU. Šéf parlamentu Ruslan Stefančuk tento krok označil za historický okamžik. "Vlajka Evropské unie je teď v ukrajinském parlamentu," napsal v twitterovém příspěvku. "Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) si zaslouží vlajku EU jak barvou, tak významem," dodal zjevně s odkazem na fakt, že vlajky Ukrajiny i EU jsou modro-žluté.
"Ke kandidatuře jsme směřovali 115 dní. A naše cesta ke členství nesmí trvat roky ani desítky let. Musíme tuto cestu zvládnout rychle. Do jaké míry je to možné, záleží na nás. Musíme svou část práce odvést ideálně, abychom našim přátelům v EU umožnili stejně rychle a konsolidovaně učinit další historické rozhodnutí v souvislosti s námi," napsal prezident. Oznámil zároveň, že s šéfem parlamentu a premiérem podepsali společné prohlášení, které je podle něj signálem jednoty všech částí vlády a důkazem odhodlání dosáhnout členství v EU.
Související
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
válka na Ukrajině , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Výkon Kanady proti Bosně stačil na remízu, Američané vstoupili do MS jasnou výhrou
před 49 minutami
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
před 1 hodinou
Armáda propustila vojáka, který byl v Kongu, z preventivní karantény
před 2 hodinami
Trumpovo jméno je pryč z Kennedyho centra. Bílý dům vzdoroval do poslední chvíle
před 3 hodinami
ANO by jasně vyhrálo volby, Starostové se v opozičním souboji drží před ODS
před 4 hodinami
Britové zadrželi loď z ruské stínové flotily, oznámil Starmer
před 4 hodinami
Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku
před 5 hodinami
Írán stále budí nejistotu. Teherán naznačil, jak to má s podpisem dohody
před 6 hodinami
Ebola se nadále šíří v Kongu. Úřady potvrdily nové případy i další úmrtí
před 7 hodinami
Mírovou dohodu s Íránem podepíšeme dnes, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí bude příští týden tropické, potvrdili meteorologové
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Zdroj: Jan Hrabě