Přijetím Švédska a Finska do Severoatlantické aliance by se podle Antonína Novotného z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy. NATO by podle něj získalo vojensky, usnadnila by se i případná obrana Estonska, Lotyšska a Litvy. Šlo by také o prohru ruské diplomacie, napsal ČTK v analýze Novotný. Finsko i Švédsko zvažují vstup do NATO kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na konci února.
Novotný uvedl, že v souvislosti s vojenskou agresí Ruska na Ukrajině se v oblasti bezpečnosti děje mnoho událostí, které by dříve byly jen těžko představitelné. Ruský prezident Vladimir Putin napadením Ukrajiny podle Novotného dosáhl toho, že Finsko a Švédko, tedy země s dlouholetým neutrálním statusem, zvažují, že v nejbližší době požádají o vstup do NATO.
"Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž, že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska," uvedl Novotný.
Z pětice severských zemí se krátce po druhé světové válce k NATO připojily Dánsko, Norsko a Island. Švédsko, které si nejprve přálo společnou obrannou politiku všech severských zemí, se poté přiklonilo k neutralitě, podobně uvažovalo i Finsko. Po desetiletí si tak obě země podle experta pěstovaly svou neutralitu, i když každá z historicky odlišných důvodů. Finsko v ní podle Novotného vidělo sice komplikovaný, ale přijatelný způsob, jak si udržet vnitřní demokratické pořádky i pod tlakem vítězného Sovětského svazu po druhé světové válce. Ve Švédsku se vlády podle něj odkazovaly až k důsledkům napoleonských válek a v distanci od konfliktů viděly záruku své bezpečnosti.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se obě země začaly podle Novotného více orientovat na Západ, kdy se v roce 1995 staly členy Evropské unie. Intenzivnější začala být podle něj i spolupráce s NATO, kdy v roce 1994 vstoupily do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru. "Finsko i Švédsko jsou jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO a byli nebo jsou důležitým přispívateli do operací a misí pod vedením NATO na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku," uvedl Novotný. Doplnil, že Finsko a Švédsko jsou tak už v této chvíli intenzivně propojeny s činností NATO a aliance samotná je považuje za své nejbližší a významné partnery.
Pokud se vstup obou zemí do NATO uskuteční, Finsko se z členů NATO stane zemí s nejdelší společnou hranicí s Ruskem o délce 1340 kilometrů. Finsko a Švédsko mají i dlouhé pobřeží a mnoho ostrovů v Baltském moři. "Přijetím by se podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy, přičemž NATO by ovládlo prostor mezi Norskem a pobaltskými zeměmi, které už jsou jejími členy. Tím by došlo i k usnadnění případné obrany Estonska, Lotyšska a Litvy," míní expert.
Aliance by podle něj získala také vojensky. Uvedl, že Finsko má všeobecnou brannou povinnost a disponuje početnými zálohami. V případě války může tato země s 5,5 miliony obyvatel podle Novotného rychle povolat přes 200.000 branců, v krajním případě až 900.000 rezervistů. Protože se Finsko i Švédsko účastní cvičení NATO už od roku 1997, lze podle něj konstatovat, že pokud by vyvstala nutnost, bylo pro ně poměrně snadné operovat v součinnosti s jednotkami států Severoatlantické aliance. "Pokud se vše podaří vyřešit a obě země do NATO nakonec vstoupí, což je zájmu aliance, jednalo by se o prohru ruské diplomacie, která byla vyvolána ruskou agresí," uvedl Novotný.
Související
Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna
NATO oficiálně vyvěsilo vlajku Švédska. V kritických chvílích pro naši bezpečnost, řekl Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
před 3 hodinami
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
před 4 hodinami
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
před 4 hodinami
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
před 5 hodinami
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
před 5 hodinami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 6 hodinami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 6 hodinami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 7 hodinami
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 8 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 8 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 9 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 9 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 9 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 9 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 9 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 10 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 10 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 11 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 11 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák