Ve francouzském přímořském letovisku Biarritz v sobotu začne třídenní summit sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7). Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie, Británie a nově několika dalších zemí a rovněž představitelů mezinárodních organizací, které pozval francouzský prezident Emmanuel Macron, bude věnována boji proti nerovnostem.
Dá se ale čekat též diskuse o dalších horkých tématech, jako je brexit, politická krize v Itálii, obchodní válka mezi USA a Čínou, Írán, Libye a Kašmír. Na schůzku dorazí mimo jiné indický premiér Naréndra Módí.
Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu schůzku opustil předčasně.
Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.
"Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte," uvedl Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. "Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné," dodal.
Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.
Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno. Nyní podle serveru Politico bude Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad i s ohledem na požáry amazonských pralesů.
Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU. "Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj," řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.
Možný vznik osy Washington-Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.
Hlavním tématem schůzky je boj proti nerovnostem, nejen v příjmech, ale také například v přístupu ke vzdělání nebo v případě žen k antikoncepci. Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Celá schůzka se proto také ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.
Rusko bylo z G7 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat. Zdroj z Elysejského paláce uvedl, že i Macron je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu podle vysokého amerického představitele hlasovat nebude.
Schůzku budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření, která Macron označil za "nevídaná". Na bezpečnost a pořádek bude dohlížet 13.200 policistů a četníků. "Nepřipustíme žádné výtržnosti," varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.
Centrum města bude uzavřené, jedinou výjimku budou mít místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Další zóna bude přístupná jen na speciální povolení. To vše k nelibosti místních a především obchodníků, neboť v oblíbeném letovisku nedaleko španělské hranice právě vrcholí hlavní turistická sezona.
Kvůli summitu G7 chce asi 12.000 aktivistů různých organizací v blízkých městech uspořádat protisummity a demonstrace. Hlavní protest má být v sobotu v Hendaye. V tomto městě se konají různé konference a workshopy už od středy.
Související
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Kanada: G7 chce ukončit válku na Ukrajině. Přechází od postupných k rozhodným akcím
G7 , Emmanuel Macron , Francie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 16 minutami
OBRAZEM: Předávání filmových cen Český lev v plném proudu, Franz má už tři sošky
před 44 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 5 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 5 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 8 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 9 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 13 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák