Začíná summit G7. Letos v novém formátu, napětí mezi velmocemi je znát

Ve francouzském přímořském letovisku Biarritz v sobotu začne třídenní summit sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7). Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie, Británie a nově několika dalších zemí a rovněž představitelů mezinárodních organizací, které pozval francouzský prezident Emmanuel Macron, bude věnována boji proti nerovnostem.

Dá se ale čekat též diskuse o dalších horkých tématech, jako je brexit, politická krize v Itálii, obchodní válka mezi USA a Čínou, Írán, Libye a Kašmír. Na schůzku dorazí mimo jiné indický premiér Naréndra Módí.

Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu schůzku opustil předčasně.

Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.

"Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte," uvedl Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. "Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné," dodal.

Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.

Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno. Nyní podle serveru Politico bude Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad i s ohledem na požáry amazonských pralesů.

Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU. "Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj," řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.

Možný vznik osy Washington-Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.

Hlavním tématem schůzky je boj proti nerovnostem, nejen v příjmech, ale také například v přístupu ke vzdělání nebo v případě žen k antikoncepci. Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Celá schůzka se proto také ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.

Rusko bylo z G7 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat. Zdroj z Elysejského paláce uvedl, že i Macron je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu podle vysokého amerického představitele hlasovat nebude.

Schůzku budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření, která Macron označil za "nevídaná". Na bezpečnost a pořádek bude dohlížet 13.200 policistů a četníků. "Nepřipustíme žádné výtržnosti," varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.

Centrum města bude uzavřené, jedinou výjimku budou mít místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Další zóna bude přístupná jen na speciální povolení. To vše k nelibosti místních a především obchodníků, neboť v oblíbeném letovisku nedaleko španělské hranice právě vrcholí hlavní turistická sezona.

Kvůli summitu G7 chce asi 12.000 aktivistů různých organizací v blízkých městech uspořádat protisummity a demonstrace. Hlavní protest má být v sobotu v Hendaye. V tomto městě se konají různé konference a workshopy už od středy.

Související

Více souvisejících

G7 Emmanuel Macron Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy