Evakuace pásma Gazy byla po krátkodobé uzavírce opět obnovena, uvedla agentura Reuters. Stovky dalších cizinců i Palestinců s dvojím pasem by tak měly během úterý opustit válkou zmítané pásmo Gazy a vycestovat do Egypta.
Mezi 600 cizinci, kteří se chystají k odchodu z Gazy, je i zhruba 150 německých občanů, vyplývá z údajů palestinské pohraniční služby.
Dalšími cizinci jsou občané Francie, Kanady, Ukrajiny, Rumunska a Filipín. Již během pondělí z pásma Gazy odcestovalo více než 300 cizinců včetně přibližně sto Egypťanů, uvedly zdroje z egyptských bezpečnostních kruhů.
Skrze přechod Rafáh mířily do Egypta v minulém týdnu zranění Palestinci a cizinci s dvojím občanstvím. Podle egyptského Červeného půlměsíce přešlo přes hraniční přechod Rafáh v uplynulých dnech přes 1100 cizinců a Palestinců s dvojím občanstvím. Evakuace ale byla poté pozastavena.
Egypt poprvé od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás otevřel hraniční přechod Rafáh ve středu. V jeho okolí rozmístil tanky a obrněná vozidla v reakci na obavy z možného přílivu desetitisíců palestinských uprchlíků.
Na palestinské straně průchodu se už v ten den shromáždila řada lidí, není ale jasné, kolika lidem se podařilo odejít. Záběry z místa ukazují davy lidí vstupující na palestinskou stranu a přechod pravděpodobně překročilo 400 cizinců s dvojím občanstvím.
Egyptský vládní představitel potvrdil, že 45 zraněných Palestinců bylo ve středu převezeno do Egypta z Gazy a v současné době se léčí v různých nemocnicích. Evakuace byla opět obnovena ve čtvrtek a očekává se, že bude pokračovat i v následujících dnech. Egypt také povolil převoz desítek vážně zraněných lidí.
Na záběrech z místa byla vidět řada sanitek čekajících na odvoz nemocných a zraněných z Pásma Gazy. Zahraniční vlády tvrdí, že v pásmu Gazy se nacházejí držitelé pasů 44 zemí a 28 organizací včetně agentur OSN.
Jak dlouho zůstane hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem otevřen není jasné. Katar zprostředkoval mezi Egyptem, Izraelem a palestinským hnutím Hamás dohodu, která umožní odchod držitelů zahraničních pasů a některých kriticky zraněných lidí z Gazy.
Egypt se podle prohlášení ministerstva zahraničí připravuje na usnadnění evakuace téměř 7000 cizích občanů v Gaze z více než 60 zemí přes přechod Rafáh. Uvedl to server CNN.
Dohoda není spojena s dalšími otázkami, o kterých se jedná, jako jsou rukojmí zadržovaní Hamásem nebo dočasné zastavení bojů zaměřené na zmírnění humanitární krize v pásmu Gazy, kde je nedostatek potravin, vody, paliva i léků.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
před 26 minutami
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
před 31 minutami
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
před 1 hodinou
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
před 2 hodinami
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
před 3 hodinami
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
před 4 hodinami
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
před 4 hodinami
CNN: Trumpova administrativa zakázala klíčovým lékařským pracovníkům v USA mluvit s WHO
před 5 hodinami
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
před 6 hodinami
Zdravotníci nestíhají. Ebola se šíří rychleji, než jak postupují záchranné práce, přiznává WHO
před 7 hodinami
USA opět zaútočily na Írán
před 9 hodinami
Výhled počasí až do prvních dní astronomického léta. Meteorologové řekli, jak bude
včera
Moravec musí zaplatit pokutu, tvrdí Česká televize
včera
Soud vynesl první rozhodnutí v případu vraždy dívky v Pardubicích
včera
Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací
včera
Další nečekaný výkon na MS v hokeji. Češi za pískotu prohráli s Nory 1:4
včera
Tropické počasí prohloubí problémy se suchem. V Česku jen tak nezaprší
včera
Klempířovi může zlomit vaz i StarDance, míní politici z opozice
včera
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
včera
Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence
včera
Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra
Západní Evropu zasáhla vlna extrémních veder způsobená takzvanou tepelnou kopulí, kvůli které v řadě zemí padají teplotní rekordy pro měsíc květen. Tento atmosférický jev, při němž se horký vzduch proudící ze severní Afriky zablokoval pod tlakovou výší nad evropským kontinentem, funguje jako poklička na hrnci, která stlačuje teplý vzduch k zemi a přináší dlouhotrvající spalující horka. Podle meteorologů jsou tyto vlny kvůli klimatickým změnám stále častější, intenzivnější a přicházejí v průběhu roku mnohem dříve než v minulosti.
Zdroj: Libor Novák