Evropa je z výsledků COP27 rozpačitá, podle ekologů jde o fiasko

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.

Vedoucí české delegace na konferenci Jan Dusík ocenil, že do kompenzačního fondu budou přispívat i ty země, které se dosud hodnotily jako rozvojové, ve skutečnosti jsou ale už rozvinuté.

"Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál," řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. "Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow," řekl Sharma s odkazem na loňskou klimatickou konferenci COP26 ve Skotsku, které předsedal.

Letošní konference COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch skončila dnes brzy ráno po přijetí ostře diskutovaného textu o pomoci chudým zemím postiženým změnou klimatu, ale bez nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů.

Dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím je podle Sharmy historická. Tento dílčí výsledek konference přivítala i Francie, podle které jde v tomto směru o pokrok.

Podle francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannierové-Runacherové i norského ministra pro klimatickou změnu Espena Bartha Eideho ale výsledek COP27 celkově postrádá klimatické ambice. "Nedosáhli jsme žádného pokroku v otázce nutnosti vyvinout další úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů a postupném vyřazení fosilních paliv. Je to skutečné zklamání," uvedla podle AFP francouzská ministryně.

"Učinili jsme průlom v oblasti klimatické spravedlnosti - s širokou koalicí států po letech stagnace," napsala na twitteru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Svět ale podle ní zároveň "ztrácí drahocenný čas" ve snaze udržet oteplování planety pod 1,5 stupněm Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou kvůli nedostatečným ambicím snížit emise skleníkových plynů.

"Není čas na lhostejnost," uvedl na twitteru britský premiér Rishi Sunak, podle kterého je udržet oteplování pod 1,5 stupněm Celsia zásadní pro budoucnost naší planety. "Je třeba toho udělat víc," dodal.

Zmocněnec české vlády pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vedl českou předsednickou delegaci, ocenil, že do fondu pro zranitelné země budou nově přispívat i ty státy, které "se dosud hodnotily jako rozvojové, ale ve skutečnosti jsou již rozvinuté". Podle Dusíka dnešní dohoda stále dává šanci na udržení oteplování pod 1,5 stupně navzdory tlakům některých zemí klimatické cíle oslabit. "Nemůžeme zvyšovat finanční prostředky a zároveň nechat stále růst emise skleníkových plynů," uvedl Dusík v tiskové zprávě českého ministerstva životního prostředí.

Na závazku udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období se shodli zástupci zemí světa v roce 2015 na klimatické konferenci ve Francii. Pařížská dohoda byla považována za velký průlom ve snahách o boj proti změně klimatu.

Rozpačitě na závěry COP27 dnes reagoval i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle kterého je dohoda nedostatečná. Kritizoval také závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty. Dohoda podle něj nenutí velké znečišťovatele, kteří vypouští nejvíce skleníkových plynů, vynakládat dodatečné úsilí na urychlení snižování emisí.

"Postarali jsme se o některé příznaky, ale nevyléčili jsme pacienta z horečky," uvedla k výsledkům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobně jako jiní evropští představitelé ocenila pomoc zranitelným zemím, která je podle ní malým krokem vstříc klimatické spravedlnosti. "Pro planetu je toho ale potřeba mnohem víc," uvedla.

Ekologové: Záměr COP27 vytvořit fond je úspěch, v otázce emisí jde ale o fiasko

Záměr vytvořit speciální fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu, na kterém se shodli zástupci klimatické konference COP27 v Egyptě, je krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace. Uvedla dnes v tiskové zprávě Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko, uvedla koalice.

"Je zřejmé, že výsledky konference jsou diktovány hlasy fosilních a korporátních lobbistů, a nikoli potřebami a voláním těch nejzranitelnějších. Klimatická spravedlnost nebude dosažena bez splnění a zvýšení závazků v oblasti financování a adaptace na změnu klimatu, bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv a bez toho, aby bohaté země zaplatily za ztráty a škody způsobené nejzranitelnějším komunitám," reagovala expertka na klimatickou politiku v Greenpeace ČR Miriam Macurová.

Konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference. Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští.

V závěrečném prohlášení účastníci konference znovu vyzvali k "urychlenému" snížení emisí skleníkových plynů a potvrdili také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie. Ke kritice se připojili i čeští ekologové.

Související

Předseda konference COP27 a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí.

Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci. Chudší země dohodu vítají

Zástupci států světa se dnes na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

Více souvisejících

klimatická konference (COP27) Klimatické změny ekologové EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy