Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci. Chudší země dohodu vítají

Zástupci států světa se dnes na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

"Úpěnlivě vás žádám, abyste schválily navrhovaná rozhodnutí, která vám představím," řekl Šukrí před skončením závěrečné plenární schůze summitu. "Svět se dívá, vyzývám nás všechny, abychom dostáli očekáváním, jež do nás vkládalo světové společenství a zvláště ti, kteří jsou nejzranitelnější a přesto přispěli je klimatické změně nejméně," prohlásil egyptský politik.

Následně tiskové agentury oznámily, že konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference.

Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.

Právě spory kolem fondu se ukázaly jako největší jablko sváru na dvoutýdenní konferenci, která měla původně skončit už v pátek. Prodloužena však byla o 36 hodin.

Chudší země vítají dohodu o novém klimatickém fondu jako krok ke spravedlnosti

Chudší země světa vítají dnešní dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.

Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf dnes zřízení nového fondu přivítal a označil ho za "první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti". Pákistánská ministryně pro klimatickou změnu Sherry Rehmánová uvedla, že fond "není charita". "Je jasné, že je to záloha na dlouhodobé investování do naší společné budoucnosti".

Státy světa se v noci na dnešek na klimatické konferenci COP27, která měla původně skončit už v pátek, dohodly na zřízení kompenzačního fondu. Chudší země z něj mají dostávat prostředky na zmírnění důsledků klimatických změn, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a rozšiřování pouští. Zřízení fondu bylo jedním z hlavních témat závěrečných jednání na konferenci v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Přispívat by do fondu měly rozvinuté země i některé mezinárodní finanční instituce. Například Čína, která je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší, ale nebude muset jako rozvíjející se ekonomika zpočátku peníze do fondu posílat. Podle agentury AP je ale možnost čínských příspěvků stále na stole. Na čínském zapojení do financování kompenzačního fondu trvaly například USA nebo Evropská unie.

Maledivská ministryně klimatu Aminas Šaunaová označila dohodu za "historickou pro lidi i planetu". Maledivy a další ostrovní státy ohrožují globální změny klimatu, které vedou k růstu hladin moří a oceánů. Ministryně ale byla kritická k té části dohody, která hovoří o udržení oteplení planety do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snížení emisí skleníkových plynů. "Musíme postupně opustit fosilní paliva," vyzvala Šaunaová. Podle ní by nejpozději od roku 2025 emise měly začít klesat.

"Máme kompromis, která nás uspokojil, ale nevyvolává radost," uvedl premiérka dalšího ostrovního státu, Barbadosu, Mia Mottleyová. I podle ní je dohoda o vytvoření fondu "historickým momentem". "Konečně jsme dosáhli klimatické spravedlnosti," uvedl také ministr financí ostrovního státu Tuvalu Seve Paeniu.

Výsledek jednání uvítal také generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj je "ale jasné, že to nestačí".

Agentura AP upozornila, že řada chudších zemí považuje budoucí platby ze schváleného fondu za svého druhu reparace. Ačkoli mají totiž na změnách klimatu největší podíl rozvinuté průmyslové země, největší škody způsobují přírodní katastrofy zhoršené klimatickými změnami v chudších částech světa.

"Nyní máme prázdný košík. Teď ho potřebujeme naplnit, aby pomoc začala proudit k lidem, na které mají (klimatické změny) největší dopad," cituje deník The Guardian analytika Mohameda Adowa. Podle něj se ukázalo, že jednání na úrovni OSN může dosáhnout cílů. Původně totiž nový klimatický fond nebyl mezi hlavními body konference.

Související

Klimatická konference COP27 (2022, Šarm aš-Šajch, Egypt).

Evropa je z výsledků COP27 rozpačitá, podle ekologů jde o fiasko

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.

Více souvisejících

klimatická konference (COP27) Egypt

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 13 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy