Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci. Chudší země dohodu vítají

Zástupci států světa se dnes na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

"Úpěnlivě vás žádám, abyste schválily navrhovaná rozhodnutí, která vám představím," řekl Šukrí před skončením závěrečné plenární schůze summitu. "Svět se dívá, vyzývám nás všechny, abychom dostáli očekáváním, jež do nás vkládalo světové společenství a zvláště ti, kteří jsou nejzranitelnější a přesto přispěli je klimatické změně nejméně," prohlásil egyptský politik.

Následně tiskové agentury oznámily, že konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference.

Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.

Právě spory kolem fondu se ukázaly jako největší jablko sváru na dvoutýdenní konferenci, která měla původně skončit už v pátek. Prodloužena však byla o 36 hodin.

Chudší země vítají dohodu o novém klimatickém fondu jako krok ke spravedlnosti

Chudší země světa vítají dnešní dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.

Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf dnes zřízení nového fondu přivítal a označil ho za "první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti". Pákistánská ministryně pro klimatickou změnu Sherry Rehmánová uvedla, že fond "není charita". "Je jasné, že je to záloha na dlouhodobé investování do naší společné budoucnosti".

Státy světa se v noci na dnešek na klimatické konferenci COP27, která měla původně skončit už v pátek, dohodly na zřízení kompenzačního fondu. Chudší země z něj mají dostávat prostředky na zmírnění důsledků klimatických změn, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a rozšiřování pouští. Zřízení fondu bylo jedním z hlavních témat závěrečných jednání na konferenci v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Přispívat by do fondu měly rozvinuté země i některé mezinárodní finanční instituce. Například Čína, která je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší, ale nebude muset jako rozvíjející se ekonomika zpočátku peníze do fondu posílat. Podle agentury AP je ale možnost čínských příspěvků stále na stole. Na čínském zapojení do financování kompenzačního fondu trvaly například USA nebo Evropská unie.

Maledivská ministryně klimatu Aminas Šaunaová označila dohodu za "historickou pro lidi i planetu". Maledivy a další ostrovní státy ohrožují globální změny klimatu, které vedou k růstu hladin moří a oceánů. Ministryně ale byla kritická k té části dohody, která hovoří o udržení oteplení planety do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snížení emisí skleníkových plynů. "Musíme postupně opustit fosilní paliva," vyzvala Šaunaová. Podle ní by nejpozději od roku 2025 emise měly začít klesat.

"Máme kompromis, která nás uspokojil, ale nevyvolává radost," uvedl premiérka dalšího ostrovního státu, Barbadosu, Mia Mottleyová. I podle ní je dohoda o vytvoření fondu "historickým momentem". "Konečně jsme dosáhli klimatické spravedlnosti," uvedl také ministr financí ostrovního státu Tuvalu Seve Paeniu.

Výsledek jednání uvítal také generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj je "ale jasné, že to nestačí".

Agentura AP upozornila, že řada chudších zemí považuje budoucí platby ze schváleného fondu za svého druhu reparace. Ačkoli mají totiž na změnách klimatu největší podíl rozvinuté průmyslové země, největší škody způsobují přírodní katastrofy zhoršené klimatickými změnami v chudších částech světa.

"Nyní máme prázdný košík. Teď ho potřebujeme naplnit, aby pomoc začala proudit k lidem, na které mají (klimatické změny) největší dopad," cituje deník The Guardian analytika Mohameda Adowa. Podle něj se ukázalo, že jednání na úrovni OSN může dosáhnout cílů. Původně totiž nový klimatický fond nebyl mezi hlavními body konference.

Související

Klimatická konference COP27 (2022, Šarm aš-Šajch, Egypt).

Evropa je z výsledků COP27 rozpačitá, podle ekologů jde o fiasko

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.

Více souvisejících

klimatická konference (COP27) Egypt

Aktuálně se děje

před 51 minutami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 2 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy