Evropa narazila na realitu. Kreml odmítá přepracovaný návrh, Kyjev stojí před nemožnou volbou

Evropští představitelé po jednáních v Ženevě vyhodnotili, že americký prezident je ochoten zohlednit jejich výhrady k návrhu příměří, které by bylo pro Ukrajinu nevýhodné. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila výsledky za „dobrý pokrok“ dosažený díky silné evropské účasti.

Posun byl patrný už tím, že zástupci EU a Spojeného království dostali pozvání k jednacímu stolu. Původní americký návrh, připravený bez jejich přítomnosti, v Bruselu vyvolal obavy, že až příliš nahrává Moskvě a mohl by vést k další eskalaci. Z optimistické nálady ale záhy nezůstalo mnoho, jak upozornil server Politico.

Večer téhož dne Rusko odmítlo aktualizovaný text dohody, který vznikl po dlouhých rozhovorech s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem za účasti Ukrajiny a jejích partnerů. Tím se zvýšila pravděpodobnost, že Moskva bude tlačit na návrat k původnímu 28bodovému plánu – dokumentu, který podle evropských diplomatů fakticky požadoval ústupky v území, rezignaci na členství v NATO i výrazné snížení ukrajinské armády.

V takovém scénáři by se ukrajinský prezident dostal před neradostnou volbu. Buď bude muset přijmout plán spoluutvářený Washingtonem a Moskvou, nebo riskovat budoucnost země ve víře, že Evropa v budoucnu poskytne mnohem výraznější podporu. Zvlášť ironicky to působí ve chvíli, kdy evropští spojenci stále odmítají poskytnout vojáky, klíčové zbraně nebo využít zmrazená ruská aktiva na financování ukrajinských nákupů.

Američtí republikáni navíc Evropu kritizují za nedostatek realismu. „Jaká je alternativa? Jediný způsob, jak porazit Putina, je bojovat – a nikdo z nich to nechce udělat,“ zdůraznil Greg Swenson, předseda Republikánů v zahraničí ve Spojeném království. Podle něj Evropa ráda hovoří o obraně demokracie, ale není ochotná nést skutečné náklady.

Evropské vlády tvrdí opak a zdůrazňují, že poskytnuté finance, zbraně i ekonomické náklady spojené s odstřižením se od ruských energií byly značné. Po omezení americké podpory se EU skutečně snažila zaplnit vzniklou mezeru. Jenže reakce na původní americký návrh ukázala hlubší problém, protože evropští lídři sami nevěří, že by dokázali Ukrajinu udržet bez masivní americké účasti. Důkazem je i nedávné zhroucení plánu na využití zmrazených ruských aktiv, které zablokovaly námitky Belgie.

Vyjednávání o podobě mechanismu nyní vrcholí, ale průlom zatím nenastal. Některé státy se obávají, že jakýkoli odkaz na tato aktiva v mírové dohodě může celý projekt podlomit. Nejasnosti panují také kolem toho, zda by se prostředky po případném zrušení sankcí nemusely vracet do Ruska, což by hrozilo finanční zátěží pro evropské daňové poplatníky.

Současně se vytrácí ochota diskutovat o případné vojenské přítomnosti na Ukrajině. Francie a Británie dříve zvažovaly vytvoření mezinárodního sboru dobrovolných sil, Paříž před rokem dokonce otevřeně mluvila o možnosti vyslání vojáků. Dnes je však nálada zřetelně odlišná, což ukázal i nedávný rozruch kolem výroků francouzského generála, jenž varoval, že země musí být připravena na možný konflikt s Ruskem.

Německo mezitím zdůrazňuje svůj příspěvek posílením východního křídla Severoatlantické aliance, konkrétně rozmístěním brigády v Litvě. Z ukrajinské perspektivy to však nestačí, Kyjev by uvítal přímější podporu na svém území. „Alespoň Trump je v tom upřímný,“ poznamenal Swenson.