Evropa plánuje zásah proti ruské „stínové flotile“ v Baltském moři

Podle diplomatických zdrojů Evropská unie zvažuje rozsáhlé zabavování ruských ropných tankerů, které jsou součástí takzvané stínové flotily. Západní sankce sice formálně zakázaly dovoz ruské ropy do EU, Moskva si však rychle našla cesty, jak tyto restrikce obcházet – využívá zastaralé lodě s nejasnými vlastníky a pochybným pojištěním. Odhaduje se, že dnes už tato flotila tvoří téměř 17 procent všech světových ropných tankerů a přepravuje více než 80 procent ruské ropy.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil, že přibližně polovina sankcionovaného ruského ropného obchodu prochází Finským zálivem. „Hrozí environmentální katastrofa, ale také útoky na naši podmořskou infrastrukturu,“ řekl v rozhovoru pro Politico. „Nemůžeme zablokovat celé moře, ale můžeme ho lépe kontrolovat.“

Evropské státy proto zahájily tajná jednání o legislativních opatřeních, která by umožnila lodě legálně zabavit. Jednou z možností je uplatnění mezinárodního práva na základě ekologických rizik nebo pirátství. Pokud se tyto kroky ukážou jako nedostatečné, jednotlivé země mohou zavést vlastní zákony umožňující zadržení plavidel.

Jedním z navrhovaných opatření je například požadavek, aby tankery v Baltském moři používaly pouze pojišťovny ze schváleného seznamu. Pokud by loď využívala jiného poskytovatele, mohla by být zabavena. Dalším návrhem je zadržení lodí, které ohrožují podmořskou infrastrukturu – jako například Eagle S, jež je podezřelá z přerušení elektrického spojení mezi Estonskem a Finskem.

Podle expertů však bude uplatnění těchto opatření složité. Rusko by mohlo podniknout právní protiopatření a finanční náklady na zabavování lodí by byly obrovské. Navíc by státy musely překonat složitý právní systém mezinárodní námořní dopravy.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 EU zavedla embargo na dovoz ruské ropy a společně se skupinou G7 stanovila cenový strop na ruskou ropu prodávanou do třetích zemí. Moskva však na tato opatření zareagovala vytvořením vlastní přepravní sítě. Výsledkem je stínová flotila, která se stala klíčovou součástí ruské ekonomiky.

Odborníci varují, že bez zásahu proti této flotile si Rusko udrží hlavní zdroj financování války na Ukrajině. „Bez těchto opatření umožňujeme Kremlu stále více investovat do vojenských výdajů,“ uvedl Isaac Levi z analytického centra pro energetiku a čistý vzduch (Centre for Research on Energy and Clean Air).

Tento problém se netýká jen ekonomiky, ale i bezpečnosti. Jak upozornil profesor Christian Bueger z Kodaňské univerzity, v posledních dvou letech došlo v Baltském moři k několika incidentům, při nichž byly poškozeny podmořské kabely a další klíčová infrastruktura.

Přestože státy jako Estonsko, Finsko a Litva prosazují agresivnější postup, čelí právním překážkám. Zadržení Eagle S například ukázalo, že země nemají vždy právní nárok na zabavení lodí v mezinárodních vodách. Finsko nyní čelí právnímu sporu s majitelem tankeru, který tvrdí, že zabavení bylo nezákonné.

Podle odborníků na mezinárodní právo mohou státy lodě zabavovat pouze ve svých výsostných vodách, tedy do 12 námořních mil od pobřeží. Mimo tuto hranici je jejich pravomoc značně omezená a loď spadá pod jurisdikci státu, kde je registrována. Například tankery stínové flotily často plují pod vlajkami Libérie, Panamy nebo Spojených arabských emirátů.

Navíc by hrozila přímá konfrontace s Ruskem, pokud by Moskva začala doprovázet tankery válečnými loděmi. „Může dojít k eskalaci napětí, což by mohlo vyvolat další konflikt v Baltském moři,“ varoval profesor Bueger.

Navzdory těmto problémům pokračují baltské státy v přípravě opatření. Estonsko, Litva a Lotyšsko společně s Evropskou komisí hledají způsoby, jak zpřísnit dohled nad ruskými tankery. Litva například zvažuje zákony, které by umožnily zabavení lodí, jež spustí kotvu v její exkluzivní ekonomické zóně – tedy v pásmu do 200 námořních mil od pobřeží.

Podle litevské ministryně obrany Dovilė Šakalienė je čas na rozhodné kroky: „Lodě, které jsou pod sankcemi, by se neměly volně pohybovat bez jakýchkoliv následků.“

O dalším postupu rozhodne Evropská unie v nadcházejících měsících. Pokud se členské státy shodnou, může dojít k zásadnímu omezení ruského ropného exportu – a tím i k oslabení finančních možností Kremlu ve válce proti Ukrajině.