Evropa se zoufale snaží zabránit americkému útoku na Írán

S blížící se hrozbou amerického bombardování Íránu se evropští lídři pokoušejí najít cestu, jak přesvědčit prezidenta Donalda Trumpa, aby dal přednost diplomacii před válkou. Zatímco Izrael tlačí na Spojené státy, aby podnikly vojenský zásah, Francie, Německo a Británie, spolu s představitelkou EU pro zahraniční věci Kajou Kallas, se dnes sejdou v Ženevě s íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghchim.

Tato poslední diplomatická iniciativa přichází v době, kdy válka mezi Izraelem a Íránem trvá již týden a hrozí, že se rozroste do širšího regionálního konfliktu. Trump zatím rozhodnutí o vojenské intervenci odložil na příští dva týdny, což evropským diplomatům dává určitou naději, že se jim podaří konflikt zmírnit.

Evropská trojka – Francie, Německo a Británie – sehrála v minulosti důležitou roli při dojednávání jaderné dohody s Íránem (JCPOA) v roce 2015. Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 dohodu vypověděl, však evropský vliv na íránskou politiku i vývoj na Blízkém východě slábne. A to navzdory společným zájmům s USA.

Současná situace je výmluvným příkladem, jak evropské země ztratily na váze v geopolitice, zejména po nástupu Trumpa, který tradiční alianční vztahy oslaboval. EU navíc nemá téměř žádný vliv na izraelského premiéra Netanjahua, jehož vláda se po útoku Hamásu v říjnu 2023 posunula ještě více doprava.

Evropští diplomaté doufají, že Trump využije možnost ústupu – jakýsi "off-ramp" – a rozhodne se nezasahovat vojensky. Zatímco veřejně hrozí likvidací íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího a zvažuje útoky na podzemní jaderné objekty, někteří insideři tvrdí, že Trump válku skutečně nechce.

„Musíme si uvědomit, jak moc Trump nenávidí válku,“ uvedl jeden z evropských diplomatů. Podle bývalého šéfa britské tajné služby MI6 Johna Sowerse Trump původně nechtěl, aby Izrael válku s Íránem vůbec rozpoutal. Nyní se však zdá, že přijal izraelskou linii a váhá jen s načasováním.

Evropané se snaží přimět Írán k opětovnému závazku, že jeho jaderný program bude sloužit pouze civilním účelům. I když se od ženevských jednání nečeká žádný zásadní průlom, mohly by posloužit jako kanál pro přenos poselství Íránu směrem k americké administrativě.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot potvrdil, že Írán naznačil ochotu jednat, pokud dojde k příměří. Francie chce podle něj nabídnout bezpečnostní rámec, který by řešil nejen jaderný program, ale i íránské balistické rakety a destabilizující aktivity v regionu.

Trump však není pod tlakem pouze ze zahraničí. V domácí politice čelí rozporuplným názorům: část Republikánů žádá rozhodnou akci, zatímco vlivná část jeho vlastního hnutí MAGA je proti vojenským intervencím v zahraničí. Trump se v kampani profiluje jako „mírový prezident“ a další válka by tento obraz mohla poškodit.

Spojené království mezitím lavíruje. Premiér Keir Starmer chce zůstat blízko USA, ale zároveň se snaží zabránit rozšíření konfliktu. Ministr zahraničí David Lammy se kvůli tomu ve čtvrtek sešel ve Washingtonu s ministrem zahraničí a zároveň bezpečnostním poradcem Marco Rubiem.

Ačkoliv evropské vlády dlouhodobě ztrácely vliv na americkou zahraniční politiku, mohlo by se stát, že právě jejich snaha nabídnout diplomatické řešení poskytne Trumpovi potřebné alibi, aby válce zabránil — v souladu s přáním protiválečného křídla jeho vlastního hnutí.