Jaceňuk počítá válečné škody a "děkuje" Putinovi

Povstání na východě země a ztráta Krymského poloostrova zasadily rovněž tvrdou ránu ukrajinskému zemědělství, řekl předseda vlády. V důsledku bojů v Doněcké a Luhanské oblasti a ruské anexe Krymu přišla země o 15 procent letošní sklizně obilovin. "Osobní dík prezidentu Vladimiru Putinovi," vzkázal trpce do Moskvy Jaceňuk.

Ukrajinští farmáři loni sklidili podle ministerstva zemědělství 63 milionů tun obilí. Letos se očekávalo, že vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám bude úroda vyšší. Podle některých předpovědí měla být Ukrajina po USA druhým největším světovým exportérem obilí.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 začala Ukrajina svoji transformaci k tržní ekonomice. Transformace se však nepovedla, došlo k rozsáhlému rozkrádání, tunelování a ve výsledku se ukrajinská ekonomika od roku 1990 do roku 1999 propadla o polovinu. V roce 2000 se propad podařilo zastavit a nastalo krátké období růstu, které kulminovalo v roce 2004 růstem HDP 12,4%.

V roce 2008 ale Ukrajina byla znovu těžce zasažena světovou ekonomickou krizí, v důsledku čehož se ekonomika propadla o více než 15%. V roce 2012 činil růst HDP 0,2%, v roce 2013 0,36%. MMF na konci roku 2013 předpovídal růst HDP v roce 2014 o 1%, ale je zřejmé, že tohoto cíle se vzhledem k nestabilní politické situaci a odtržení Krymu nepodaří dosáhnout a HDP tak hluboko klesne.

Ukrajina má mnoho možností, které mohou nastartovat rychlý ekonomický růst země. Má obrovské zásoby uhlí, dřeva (to však bohužel opět vede k zhoršování ekologické situace) a jiných surovin, stejně tak úžasné množství úrodné černozemě, která je extrémně vhodná pro zemědělství. Pobřeží Černého moře, panenská příroda Zakarpatské Ukrajiny či památky v Kyjevě a jiných městech lákají nemalý počet turistů a pokud by země zlepšila svoji infrastrukturu a ubytovací zařízení, mohl by tento počet několikanásobně vzrůst. Další výhodou je velké množství levné pracovní síly, která by mohla mimo jiné přilákat západní firmy, aby zde vyráběly.