Exvelitel vzdušných sil prozkoumal sestřelený let MH17. A toto zjistil

Minařík jakožto bývalý pilot a posléze velitele českého letectva několik let létal na letounu SU 25, který se měl stát jedním z aktérů zničení dopravního letounu MH17. PRvní věc, která jej na celém případu zaráží, je ale už samoté odklonění letounu od stanovené trasy.

"Piloti letounu museli tento pokyn dostat od toho, kdo v té chvíli řídil jeho let a to je jednoznačně stanoviště řízení letového provozu nad zemí, kde se v té chvíli pohybovali a to nad Ukrajinou. Před letem piloti naprogramovali celý let do palubního počítače a prakticky za letu se mohli zabývat „pouze" kontrolou autopilota nebo na pokyn ze země změnit letovou trasu nebo výšku letu. Po pokynu ke změně kurzu ji provedli a potvrdili tomu, kdo jim to nařídil," popisuje situaci generálmajor.

Veškerá korespondence mezi řízením letu a letadlem je nahrávána na zemi i na palubě letu a záznamy se nacházejí v tzv. černých skříňkách, podobně jako rozhovory osádky v kabině. "Jaká je situace nyní. Černé skříňky jsou ve Velké Británii na vyhodnocení a vyšetřování provádějí čtyři země Ukrajina, Holansko, Austrálie a Belgie a podle posledních informací budou výsledky zveřejněny pouze po souhlasu všech těchto zemí. Záznamy z pozemního stanoviště řízení letů byly ihned zabaveny ukrajinskými orgány (což je v pořádku), ale jejich další pohyb je neznámý," tvrdí Minařík.

Oba záznamy by podle něj měly porovnány a měly by být součástí vyšetřovacích spisů. Dá se totiž přesně po vteřinách sestavit znovu celý let, od pohybů letounu, pokynů se země, odpovědí a reakcí pilotů i mnoha jiných parametrů s důrazem na blízkost kritické situace.

Sestřelení druhým letadlem?

"Další diskutovanou otázkou je druhý letoun, který se přiblížil k malajskému dopravnímu letounu a mohl jej ohrozit svým zbraňovým systémem. Nejčastěji se hovoří o bitevním letounu SU 25. Je to s podivem, protože Ukrajina má ve výzbroji i letouny mimo jiné i stíhací letouny MIG 29 či víceúčelové SU 27," uvádí na webu Úsvitu generálmajor.

Objevují se dokonce názory, že SU 25 nemohl let MH17 sestřelit, protože má dostup pouze 7 km a nemá střelecký radiolokátor. "Obě tato tvrzení jsou pravdivá ale....dostup letounu je opravdu 7 km, ale ne z hlediska omezení motorů, trupu či různých agregátů. Dostup letounu je omezen z hlediska nemožnosti hermetizace kabiny pilota (nebyla technicky provedena, letoun byl určen k působení v malých a přízemních výškách). Z hlediska mých praktických zkušeností, protože jsem na těchto výškách s ním létal a dodržoval toto omezení a jsem přesvědčen, že vystoupání do výšek kolem 10 km by nebyl problém. Letoun měl dostatečný přebytek tahu pro další stoupání (dva motory z letounů MIG 21 bez forsážních komor)," vysvětluje generálmajor.

"Rakety R 60, které dvě letoun mohl nést na konci křídel, mají infračervené navádění. To znamená, že nemusí být součástí výzbroje letounu střelecký radiolokátor. V praxi je raketa namířena do přibližné polohy cíle, sama si jej nalezne a i sama dá pilotovi signál, že může být odpálena. V případě nemanévrujícího dvoumotorového letounu, kterým boeing byl, není snadnější cíl. Často se hovoří i o použití kanonové výzbroje. SU 25 je vybaven dvouhlavňovým 30mm kanonem s možností kombinovat různé druhy kanonových granátů do pásů pro střelbu (protipancéřové, trhavé, zápalné apod.). Při použití kanonu je však potřeba přiblížit se s letounem k cíli na vzdálenost několika set metrů. Z tohoto někdy zjednodušeného popisu je zřejmé, že letoun SU 25 mohl svou výzbrojí zničit malajsijský dopravní letoun," dodává Minařík.

Sestřelení systémem BUK?

Spekuluje se také o druhé variantě, a tou je sestřelení letu MH17 raketovým systémem BUK. Podle Minaříka se systém skládá z několika vozidel různého určení a v neintegrované protivzdušné obraně což v oblasti bojů je, bývá doplněn přehledovým radiolokátorem a radiolokačním výškoměrem.

"Všechny tyto systémy spolu spolupracují a jejich obsluha musí být vycvičená, propojená a schopná cílené spolupráce. Nelze říci a pochybuji o tom, že proruští povstalci by byli schopni v krátké době takovou činnost úspěšně provést. Určitá „výhoda"pro sestřelení byla, že dopravní letoun se pohyboval stálou rychlostí na jedné výšce, nemanévroval a měl velký radiolokační odraz," tvrdí kandidát Úsvitu.

"Co říci závěrem. Střetává se zde několik podivných věcí na to, abychom mohli hovořit, že se nejedná o připravenou akci. V tomto případě si musíme uvědomit, kdo měl z výsledků, smrti téměř 300 lidí největší užitek," uzavírá Minařík.