Tragický příběh "zeleného mužíka": Zmrzačili ho ve jménu Putina

"Je teď beznohý invalida. Dostal rozkaz, nešel tam dobrovolně. Putin všechno zavinil," rozčiluje se Koljův strýc Sergej Kozlov. Ale výsadkářův otec, policista, tvrdí: "Co říct? Byl voják. Přísahal a čestně splnil rozkaz. O Putinovi křivé slovo nepovím."

Příběh Nikolaje Kozlova (21) začíná vlastně od konce. Tím, co 2. září jeho strýc, přívrženec opozice, napsal na Facebooku: "Zavolal mi bratr. Jeho syna přivezli do nemocnice v Moskvě. Bude až do konce života invalidou. S naším Krymem do pr...e!"

Kolja sloužil v 31. výsadkové brigádě z Uljanovska, jedné z elitních jednotek. V únoru 2014 odjel na Krym. Místo výsadkářské uniformy si oblékl stejnokroj Berkutu, pořádkové jednotky ukrajinské policie, která byla rozpuštěna po svržení prezidenta Viktora Janukovyče.

Kolja si přišel prohlédnout sídlo krymského parlamentu. Právě jeho obsazením ruskými vojáky v neoznačených uniformách začala anexe poloostrova. Pod jejich zbraněmi poslanci jednomyslně schválili vyhlášení nezávislosti a referendum o odtržení od Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany medailí Za navrácení Krymu odměňovalo Berkut, výsadkáře i vojáky z Černomořské flotily, kteří se podíleli na operaci na poloostrově.  Nikolaj dostal metál, ale znovu ho poslali na Ukrajinu. V Donbasu byl těžce raněn. Převezli ho do Moskvy, kde mu uřízli obě nohy. Asi by se o tom nikdo nedozvěděl, možná by mu dali i druhou medaili, nebýt toho, že má v Moskvě strýčka Sergeje.

VIDEO: Ruská invaze na Krym

Zdroj: YouTube

Reportéři z Echa Moskvy našli výsadkářova otce. Taky býval parašutista, teď je policistou ve městě Ozjorsk u Čeljabinska. Bratr z Uralu nesdílí názory svého bratra z Moskvy.

"Co říct? Je voják. Přísahal a čestně splnil rozkaz. Neutekl, zbaběle se nezalekl. Jsem na něj hrdý a jeho žena taky. Chtěli jste slyšet něco jiného. Jestli si zapláču? Nikdy v životě. U nás na Uralu jsme až za Putina začali žít," vykládal Echu Moskvy Vsevolod Kozlov.

Poučení zní, že mladík odjel do války a v 21 letech se stal invalidou. Na co je mu Krym a Donbas, když nemá nohy? Ale vlastní otec ho nelituje.

Podle novináře Viktora Šenderoviče z Echa Moskvy není případ tak jednoduchý. "Z Ukrajiny se do Ruska vrátilo v zinkových rakvích hodně mladých vojáků. Ale příběh Nikolaje Kozlova se odlišuje, šokuje. V jedné rodině se vyskytují dvě krajně odlišná hodnocení dnešní ruské reality," říká.

Vojákův otec se nejspíše chytá myšlenky, že syn bránil posvátné hranice vlasti, čímž kruté utrpení dostává smysl: "Nejspíše neví, že mu syna zmrzačili ve jménu komplexů vysoce postaveného člověka, kterému vděčí za šťastný život na Uralu. Jestli si to dovtípí, nikdy to nepřizná."