Rusko vyhlásilo válku Litvě, zatím jen tu informační

Řada lidí věří tomu, že Rusku se podařilo dosáhnout stanoveného cíle, tedy vytvořit paniku a přimět obyvatele, aby nevěřili státu a spojencům. Někteří ale zastávají názor, že strategie Kremlu vedla k tomu, že se Litevci semkli a dokážou jasným způsobem vyhodnotit skutečnosti.

"Neměli bychom zapomenout, že rozpoutání paniky je klíčovým elementem informační války," řekl litevskému rozhlasu psycholog Gediminas Navaitis.

To se podle něj odráží také v otázkách typu "opravdu nás NATO přijde bránit?", které si veřejnost klade zbytečně. "Jako kdybychom sami nebyli součástí NATO," vysvětluje.

"Lidé mají pocit, že probíhá informační válka," říká politický analytik Nerijus Maliukevičius. "Problémem je, že tento názor nesdílí většina spojenců. Souhlasí s námi Lotyšsko a Estonsko, ale v Evropě obecně to není považováno za geopolitickou hrozbu."

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová nedávno navrhla ustanovení, podle něhož by reportéry šířící informace, které podněcují k válce a narušují nezávislost, mohla čekat pokuta až 30.000 eur (824.000 korun).

Další navrhované opatření nařizuje, aby se převzaté ruské vysílání objevovalo v oficiálním jazyce Evropské unie. Podle prezidentky jsou pozměňovací návrhy zákona překládány "s ohledem na zvýšenou četnost informačních útoků a nepřátelské propagandy".

Konzervativní opoziční poslanec Kestutis Masiulis se domnívá, že obyvatelé si začínají uvědomovat, že internetové protilitevsky laděné komentáře protkané nostalgií po sovětských časech "šíří" externí zdroje.

Litevský úřad národní bezpečnosti vydal brožuru s radami, jak poznat špióna a jak se vyvarovat prozrazení informací tajným agentům. Úřad tak učinil v reakci na dotazy lidí a posílení špionážních aktivit v zemi. 

V Litvě žije asi 175.000 etnických Rusů, kteří tak tvoří šest procent tamější populace. Podle Maliukevičiuse existuje analogie mezi počínáním Ruska a islamistickými skupinami, které se snaží radikalizovat mladé evropské muslimy.