Válka o Aljašku? Expert promluvil o radikálních plánech Moskvy

"V sobotu to bylo 147 let od chvíle, kdy Spojené státy koupily od Ruska Aljašku. Pokud by ti, kteří vládnou ruskému zbrojnímu průmyslu prosadili svou, Sarah Palinová by se ze své verandy nemohla dívat na Rusko, ale její veranda by byla v Rusku," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Harley Balzer, americký profesor z Georgetown University a bývalý ředitel Centra euroasijská, ruská východoevropská studia. Rozebírá v něm radikální názory ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina.

Aljaška Rusku!

"Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin napsal předmluvu ke knize Aljaška zrazena a prodána: Historie palácového spiknutí, která vyšla tento rok a tvrdí, že Rusko má právo získat zpět ruskou Ameriku. Rogozin podpořil autorovi závěry, které odhalují historický a právní nárok Ruska na návrat ztracených kolonií Aljaška a Aleutské ostrovy (pás ostrovů v severním Tichém oceánu), nad nimiž před 150 lety vlála ruská vlajka," uvádí expert.

"Než se stal vicepremiérem odpovědným za koordinaci zbrojního průmyslu, působil Rogozin jako Putinův vyslanec při NATO. V Roce 2003 byl lídrem strany Vlast, politické organizace, která měla podporu Kremlu s cílem odebrat hlasy jiným nacionalistickým stranám. Národoveckým poselstvím Vlasti byl dáván v ruské televizi velký prostor ještě dva týdny před volbami, dokud kremelští poradci nezjistili, že přestřelili a Vlast si ve volbách možná povede až příliš dobře. Rogozinova loajalita, která se projevila v tom, že souhlasil s ústupem Vlasti, byla odměněna jmenováním do četných funkcí," píše profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ivan Mironov, autor knihy o prodeji Aljašky, byl v roce 2005 obviněn z pokusu o vraždu ruského architekta privatizace Anatolije Čubajse. Ve vězení strávil dva roky a následně byl omilostněn ruskou dumou. Mironovova stať se původně objevila v roce 2007 pod názvem Fatální vyjednávání. Jak došlo k prodeji Aljašky. Jeho pohled na historii je takový, že její výklad potřebuje častou revizi v souladu s tím, jak lidé vnímají světové události. To ho vede k přehodnocení hodnocení ruského projede Aljašky, kterou označuje za zradu srovnatelnou s Čubajsovou privatizací v 90. letech. Namísto toho, aby prodej Aljašky byl vnímán jako rozhodnutí zbavit se nerentabilního zámořského území, mělo by se na něj nyní pohlížet jako zrada na ruském statutu velké velmoci," vysvětluje Balzer.

Kdo je další na ruském seznamu?

"Rogozinova předmluva plně přijímá Mironovovu verzi historie. 'Ruské zbavení se koloniálních držav nás nutí podívat se jinak na naší diplomacii v éře Gorbačova a Jelcina, kdy bylo rozprodáno sovětské impérium.' Rogozin argumentuje, že potíráním jasných lží a falzifikací o prodeji Aljašky bude možné dehonestovat liberální idoly 19. století - ruského reformátora Alexandra II. a jeho bratra Velkovévodu Konstantina. To oni zradili ruské geopolitické zájmy v Pacifiku a demonstrovali nemožnost zakládat diplomatické vztahy pouze na dohodách a kompromisech," míní komentář.

"Podle Rogozina Mironovova kniha ilustruje, že každá chyba v zahraniční politice může vyústit v celé století ztrát a porážek velké mocnosti. Svou krátkou předmluvu uzavírá apelem k návratu Aljašky a Aleutských ostrovů Rusku. To může být případ, kdy Putin jednoduše využívá Rogozinův radikalismus k vytvoření nátlaku na diplomaty. Zůstává však faktem, že Rogozin není na okraji ruské politiky - byl neustále povyšován a jako vicepremiér nyní dohlíží na ruský zbrojní průmysl. Skutečnost, že takto prominentní osoba může vydávat prohlášení o ruských nárocích na Aljašku je důležitá," deklaruje profesor.

"Po březnové anexi Krymu, který byl podle Ruska součástí Ukrajiny pouze kvůli 'historické chybě', může být další na ruském seznamu Ajlaška?" ptá se závěrem provokativně Balzer.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

Rusko Dmitrij Rogozin (ruský visepremiér) Aljaška

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 35 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy