"V sobotu to bylo 147 let od chvíle, kdy Spojené státy koupily od Ruska Aljašku. Pokud by ti, kteří vládnou ruskému zbrojnímu průmyslu prosadili svou, Sarah Palinová by se ze své verandy nemohla dívat na Rusko, ale její veranda by byla v Rusku," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Harley Balzer, americký profesor z Georgetown University a bývalý ředitel Centra euroasijská, ruská východoevropská studia. Rozebírá v něm radikální názory ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina.
Aljaška Rusku!
"Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin napsal předmluvu ke knize Aljaška zrazena a prodána: Historie palácového spiknutí, která vyšla tento rok a tvrdí, že Rusko má právo získat zpět ruskou Ameriku. Rogozin podpořil autorovi závěry, které odhalují historický a právní nárok Ruska na návrat ztracených kolonií Aljaška a Aleutské ostrovy (pás ostrovů v severním Tichém oceánu), nad nimiž před 150 lety vlála ruská vlajka," uvádí expert.
"Než se stal vicepremiérem odpovědným za koordinaci zbrojního průmyslu, působil Rogozin jako Putinův vyslanec při NATO. V Roce 2003 byl lídrem strany Vlast, politické organizace, která měla podporu Kremlu s cílem odebrat hlasy jiným nacionalistickým stranám. Národoveckým poselstvím Vlasti byl dáván v ruské televizi velký prostor ještě dva týdny před volbami, dokud kremelští poradci nezjistili, že přestřelili a Vlast si ve volbách možná povede až příliš dobře. Rogozinova loajalita, která se projevila v tom, že souhlasil s ústupem Vlasti, byla odměněna jmenováním do četných funkcí," píše profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ivan Mironov, autor knihy o prodeji Aljašky, byl v roce 2005 obviněn z pokusu o vraždu ruského architekta privatizace Anatolije Čubajse. Ve vězení strávil dva roky a následně byl omilostněn ruskou dumou. Mironovova stať se původně objevila v roce 2007 pod názvem Fatální vyjednávání. Jak došlo k prodeji Aljašky. Jeho pohled na historii je takový, že její výklad potřebuje častou revizi v souladu s tím, jak lidé vnímají světové události. To ho vede k přehodnocení hodnocení ruského projede Aljašky, kterou označuje za zradu srovnatelnou s Čubajsovou privatizací v 90. letech. Namísto toho, aby prodej Aljašky byl vnímán jako rozhodnutí zbavit se nerentabilního zámořského území, mělo by se na něj nyní pohlížet jako zrada na ruském statutu velké velmoci," vysvětluje Balzer.
Kdo je další na ruském seznamu?
"Rogozinova předmluva plně přijímá Mironovovu verzi historie. 'Ruské zbavení se koloniálních držav nás nutí podívat se jinak na naší diplomacii v éře Gorbačova a Jelcina, kdy bylo rozprodáno sovětské impérium.' Rogozin argumentuje, že potíráním jasných lží a falzifikací o prodeji Aljašky bude možné dehonestovat liberální idoly 19. století - ruského reformátora Alexandra II. a jeho bratra Velkovévodu Konstantina. To oni zradili ruské geopolitické zájmy v Pacifiku a demonstrovali nemožnost zakládat diplomatické vztahy pouze na dohodách a kompromisech," míní komentář.
"Podle Rogozina Mironovova kniha ilustruje, že každá chyba v zahraniční politice může vyústit v celé století ztrát a porážek velké mocnosti. Svou krátkou předmluvu uzavírá apelem k návratu Aljašky a Aleutských ostrovů Rusku. To může být případ, kdy Putin jednoduše využívá Rogozinův radikalismus k vytvoření nátlaku na diplomaty. Zůstává však faktem, že Rogozin není na okraji ruské politiky - byl neustále povyšován a jako vicepremiér nyní dohlíží na ruský zbrojní průmysl. Skutečnost, že takto prominentní osoba může vydávat prohlášení o ruských nárocích na Aljašku je důležitá," deklaruje profesor.
"Po březnové anexi Krymu, který byl podle Ruska součástí Ukrajiny pouze kvůli 'historické chybě', může být další na ruském seznamu Ajlaška?" ptá se závěrem provokativně Balzer.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
Rusko , Dmitrij Rogozin (ruský visepremiér) , Aljaška
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 35 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 3 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák