"V sobotu to bylo 147 let od chvíle, kdy Spojené státy koupily od Ruska Aljašku. Pokud by ti, kteří vládnou ruskému zbrojnímu průmyslu prosadili svou, Sarah Palinová by se ze své verandy nemohla dívat na Rusko, ale její veranda by byla v Rusku," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Harley Balzer, americký profesor z Georgetown University a bývalý ředitel Centra euroasijská, ruská východoevropská studia. Rozebírá v něm radikální názory ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina.
Aljaška Rusku!
"Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin napsal předmluvu ke knize Aljaška zrazena a prodána: Historie palácového spiknutí, která vyšla tento rok a tvrdí, že Rusko má právo získat zpět ruskou Ameriku. Rogozin podpořil autorovi závěry, které odhalují historický a právní nárok Ruska na návrat ztracených kolonií Aljaška a Aleutské ostrovy (pás ostrovů v severním Tichém oceánu), nad nimiž před 150 lety vlála ruská vlajka," uvádí expert.
"Než se stal vicepremiérem odpovědným za koordinaci zbrojního průmyslu, působil Rogozin jako Putinův vyslanec při NATO. V Roce 2003 byl lídrem strany Vlast, politické organizace, která měla podporu Kremlu s cílem odebrat hlasy jiným nacionalistickým stranám. Národoveckým poselstvím Vlasti byl dáván v ruské televizi velký prostor ještě dva týdny před volbami, dokud kremelští poradci nezjistili, že přestřelili a Vlast si ve volbách možná povede až příliš dobře. Rogozinova loajalita, která se projevila v tom, že souhlasil s ústupem Vlasti, byla odměněna jmenováním do četných funkcí," píše profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ivan Mironov, autor knihy o prodeji Aljašky, byl v roce 2005 obviněn z pokusu o vraždu ruského architekta privatizace Anatolije Čubajse. Ve vězení strávil dva roky a následně byl omilostněn ruskou dumou. Mironovova stať se původně objevila v roce 2007 pod názvem Fatální vyjednávání. Jak došlo k prodeji Aljašky. Jeho pohled na historii je takový, že její výklad potřebuje častou revizi v souladu s tím, jak lidé vnímají světové události. To ho vede k přehodnocení hodnocení ruského projede Aljašky, kterou označuje za zradu srovnatelnou s Čubajsovou privatizací v 90. letech. Namísto toho, aby prodej Aljašky byl vnímán jako rozhodnutí zbavit se nerentabilního zámořského území, mělo by se na něj nyní pohlížet jako zrada na ruském statutu velké velmoci," vysvětluje Balzer.
Kdo je další na ruském seznamu?
"Rogozinova předmluva plně přijímá Mironovovu verzi historie. 'Ruské zbavení se koloniálních držav nás nutí podívat se jinak na naší diplomacii v éře Gorbačova a Jelcina, kdy bylo rozprodáno sovětské impérium.' Rogozin argumentuje, že potíráním jasných lží a falzifikací o prodeji Aljašky bude možné dehonestovat liberální idoly 19. století - ruského reformátora Alexandra II. a jeho bratra Velkovévodu Konstantina. To oni zradili ruské geopolitické zájmy v Pacifiku a demonstrovali nemožnost zakládat diplomatické vztahy pouze na dohodách a kompromisech," míní komentář.
"Podle Rogozina Mironovova kniha ilustruje, že každá chyba v zahraniční politice může vyústit v celé století ztrát a porážek velké mocnosti. Svou krátkou předmluvu uzavírá apelem k návratu Aljašky a Aleutských ostrovů Rusku. To může být případ, kdy Putin jednoduše využívá Rogozinův radikalismus k vytvoření nátlaku na diplomaty. Zůstává však faktem, že Rogozin není na okraji ruské politiky - byl neustále povyšován a jako vicepremiér nyní dohlíží na ruský zbrojní průmysl. Skutečnost, že takto prominentní osoba může vydávat prohlášení o ruských nárocích na Aljašku je důležitá," deklaruje profesor.
"Po březnové anexi Krymu, který byl podle Ruska součástí Ukrajiny pouze kvůli 'historické chybě', může být další na ruském seznamu Ajlaška?" ptá se závěrem provokativně Balzer.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
před 2 hodinami
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
před 4 hodinami
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
před 5 hodinami
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
před 6 hodinami
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
před 7 hodinami
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
před 7 hodinami
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
před 9 hodinami
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
před 9 hodinami
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
před 10 hodinami
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 11 hodinami
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 12 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 12 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 13 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 14 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 15 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 16 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub