"V sobotu to bylo 147 let od chvíle, kdy Spojené státy koupily od Ruska Aljašku. Pokud by ti, kteří vládnou ruskému zbrojnímu průmyslu prosadili svou, Sarah Palinová by se ze své verandy nemohla dívat na Rusko, ale její veranda by byla v Rusku," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Harley Balzer, americký profesor z Georgetown University a bývalý ředitel Centra euroasijská, ruská východoevropská studia. Rozebírá v něm radikální názory ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina.
Aljaška Rusku!
"Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin napsal předmluvu ke knize Aljaška zrazena a prodána: Historie palácového spiknutí, která vyšla tento rok a tvrdí, že Rusko má právo získat zpět ruskou Ameriku. Rogozin podpořil autorovi závěry, které odhalují historický a právní nárok Ruska na návrat ztracených kolonií Aljaška a Aleutské ostrovy (pás ostrovů v severním Tichém oceánu), nad nimiž před 150 lety vlála ruská vlajka," uvádí expert.
"Než se stal vicepremiérem odpovědným za koordinaci zbrojního průmyslu, působil Rogozin jako Putinův vyslanec při NATO. V Roce 2003 byl lídrem strany Vlast, politické organizace, která měla podporu Kremlu s cílem odebrat hlasy jiným nacionalistickým stranám. Národoveckým poselstvím Vlasti byl dáván v ruské televizi velký prostor ještě dva týdny před volbami, dokud kremelští poradci nezjistili, že přestřelili a Vlast si ve volbách možná povede až příliš dobře. Rogozinova loajalita, která se projevila v tom, že souhlasil s ústupem Vlasti, byla odměněna jmenováním do četných funkcí," píše profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ivan Mironov, autor knihy o prodeji Aljašky, byl v roce 2005 obviněn z pokusu o vraždu ruského architekta privatizace Anatolije Čubajse. Ve vězení strávil dva roky a následně byl omilostněn ruskou dumou. Mironovova stať se původně objevila v roce 2007 pod názvem Fatální vyjednávání. Jak došlo k prodeji Aljašky. Jeho pohled na historii je takový, že její výklad potřebuje častou revizi v souladu s tím, jak lidé vnímají světové události. To ho vede k přehodnocení hodnocení ruského projede Aljašky, kterou označuje za zradu srovnatelnou s Čubajsovou privatizací v 90. letech. Namísto toho, aby prodej Aljašky byl vnímán jako rozhodnutí zbavit se nerentabilního zámořského území, mělo by se na něj nyní pohlížet jako zrada na ruském statutu velké velmoci," vysvětluje Balzer.
Kdo je další na ruském seznamu?
"Rogozinova předmluva plně přijímá Mironovovu verzi historie. 'Ruské zbavení se koloniálních držav nás nutí podívat se jinak na naší diplomacii v éře Gorbačova a Jelcina, kdy bylo rozprodáno sovětské impérium.' Rogozin argumentuje, že potíráním jasných lží a falzifikací o prodeji Aljašky bude možné dehonestovat liberální idoly 19. století - ruského reformátora Alexandra II. a jeho bratra Velkovévodu Konstantina. To oni zradili ruské geopolitické zájmy v Pacifiku a demonstrovali nemožnost zakládat diplomatické vztahy pouze na dohodách a kompromisech," míní komentář.
"Podle Rogozina Mironovova kniha ilustruje, že každá chyba v zahraniční politice může vyústit v celé století ztrát a porážek velké mocnosti. Svou krátkou předmluvu uzavírá apelem k návratu Aljašky a Aleutských ostrovů Rusku. To může být případ, kdy Putin jednoduše využívá Rogozinův radikalismus k vytvoření nátlaku na diplomaty. Zůstává však faktem, že Rogozin není na okraji ruské politiky - byl neustále povyšován a jako vicepremiér nyní dohlíží na ruský zbrojní průmysl. Skutečnost, že takto prominentní osoba může vydávat prohlášení o ruských nárocích na Aljašku je důležitá," deklaruje profesor.
"Po březnové anexi Krymu, který byl podle Ruska součástí Ukrajiny pouze kvůli 'historické chybě', může být další na ruském seznamu Ajlaška?" ptá se závěrem provokativně Balzer.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Rusko , Dmitrij Rogozin (ruský visepremiér) , Aljaška
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák