Válka o Aljašku? Expert promluvil o radikálních plánech Moskvy

"V sobotu to bylo 147 let od chvíle, kdy Spojené státy koupily od Ruska Aljašku. Pokud by ti, kteří vládnou ruskému zbrojnímu průmyslu prosadili svou, Sarah Palinová by se ze své verandy nemohla dívat na Rusko, ale její veranda by byla v Rusku," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Harley Balzer, americký profesor z Georgetown University a bývalý ředitel Centra euroasijská, ruská východoevropská studia. Rozebírá v něm radikální názory ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina.

Aljaška Rusku!

"Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin napsal předmluvu ke knize Aljaška zrazena a prodána: Historie palácového spiknutí, která vyšla tento rok a tvrdí, že Rusko má právo získat zpět ruskou Ameriku. Rogozin podpořil autorovi závěry, které odhalují historický a právní nárok Ruska na návrat ztracených kolonií Aljaška a Aleutské ostrovy (pás ostrovů v severním Tichém oceánu), nad nimiž před 150 lety vlála ruská vlajka," uvádí expert.

"Než se stal vicepremiérem odpovědným za koordinaci zbrojního průmyslu, působil Rogozin jako Putinův vyslanec při NATO. V Roce 2003 byl lídrem strany Vlast, politické organizace, která měla podporu Kremlu s cílem odebrat hlasy jiným nacionalistickým stranám. Národoveckým poselstvím Vlasti byl dáván v ruské televizi velký prostor ještě dva týdny před volbami, dokud kremelští poradci nezjistili, že přestřelili a Vlast si ve volbách možná povede až příliš dobře. Rogozinova loajalita, která se projevila v tom, že souhlasil s ústupem Vlasti, byla odměněna jmenováním do četných funkcí," píše profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ivan Mironov, autor knihy o prodeji Aljašky, byl v roce 2005 obviněn z pokusu o vraždu ruského architekta privatizace Anatolije Čubajse. Ve vězení strávil dva roky a následně byl omilostněn ruskou dumou. Mironovova stať se původně objevila v roce 2007 pod názvem Fatální vyjednávání. Jak došlo k prodeji Aljašky. Jeho pohled na historii je takový, že její výklad potřebuje častou revizi v souladu s tím, jak lidé vnímají světové události. To ho vede k přehodnocení hodnocení ruského projede Aljašky, kterou označuje za zradu srovnatelnou s Čubajsovou privatizací v 90. letech. Namísto toho, aby prodej Aljašky byl vnímán jako rozhodnutí zbavit se nerentabilního zámořského území, mělo by se na něj nyní pohlížet jako zrada na ruském statutu velké velmoci," vysvětluje Balzer.

Kdo je další na ruském seznamu?

"Rogozinova předmluva plně přijímá Mironovovu verzi historie. 'Ruské zbavení se koloniálních držav nás nutí podívat se jinak na naší diplomacii v éře Gorbačova a Jelcina, kdy bylo rozprodáno sovětské impérium.' Rogozin argumentuje, že potíráním jasných lží a falzifikací o prodeji Aljašky bude možné dehonestovat liberální idoly 19. století - ruského reformátora Alexandra II. a jeho bratra Velkovévodu Konstantina. To oni zradili ruské geopolitické zájmy v Pacifiku a demonstrovali nemožnost zakládat diplomatické vztahy pouze na dohodách a kompromisech," míní komentář.

"Podle Rogozina Mironovova kniha ilustruje, že každá chyba v zahraniční politice může vyústit v celé století ztrát a porážek velké mocnosti. Svou krátkou předmluvu uzavírá apelem k návratu Aljašky a Aleutských ostrovů Rusku. To může být případ, kdy Putin jednoduše využívá Rogozinův radikalismus k vytvoření nátlaku na diplomaty. Zůstává však faktem, že Rogozin není na okraji ruské politiky - byl neustále povyšován a jako vicepremiér nyní dohlíží na ruský zbrojní průmysl. Skutečnost, že takto prominentní osoba může vydávat prohlášení o ruských nárocích na Aljašku je důležitá," deklaruje profesor.

"Po březnové anexi Krymu, který byl podle Ruska součástí Ukrajiny pouze kvůli 'historické chybě', může být další na ruském seznamu Ajlaška?" ptá se závěrem provokativně Balzer.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

Rusko Dmitrij Rogozin (ruský visepremiér) Aljaška

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy