Co drtí rubl? Ekonom odhalil pravdu

Ruská centrální banka jedná netransparentně

"Příčina ruského 'černého pondělí' je naprosto zřejmá: vládní záchrana státního podniku Rosneft, největší ropné společnosti v zemi. Normálně takový krok trhy uklidní, ale tento připomněl rané post-sovětské experimenty, kdy Centrální banka poskytovala přímé půjčky firmám, čímž neustále přiživovala vysokou inflaci. Tehdejší guvernér Centrální banky Viktor Geraščensko byl považován za nejhoršího světového státního bankéře," připomíná profesor.

"V roce 2014 je Centrální banka více omezená než v Geraščenkově éře: Nemůže firmám půjčovat přímo. Ačkoliv to začala děla více promyšleně, usiluje o to samé, co tehdy Geraščenko. V říjnu poskytla Rosneftu 11 miliard dolarů v rublových bondech (bezprecedentní suma pro ruský trh, ekvivalent 70% celkové hodnoty korporátních bondů vydaných v Rusku za celý letošní rok). Výnos z těchto bondů byl přitom o 1,5% nižší, než je u aktuálních státních dluhopisů s krátkodobou splatností, což je také neobvyklé, především s ohledem na to, že Rosneft je cílem západních sankcí," míní Gurjev.

"Neznámý investoři (zřejmě velké ruské státní banky) poté profitovali z dalšího kroku Centrální banky, která 12. prosince umožnila použít tyto bondy jako záruku za tříleté rublové půjčky od Centrální banky v rámci měnové politiky. Centrální banka navíc na 15. prosince plánovala speciální aukci těchto dluhopisů ve stejné hodnotě, jako byly bondy vydané pro Rosneft. Tím by Centrální banka poskytla ohromný balík rublů Rosneftu za nižší než tržní cenu," uvádí odborník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Proč tedy tento záměr rozpoutal takovou paniku? Na první pohled šlo o snahu vypořádat se s největší aktuální ekonomickou výzvou, které Rusko čelí. Sankce odřízly ruské banky od západních finančních trhů. Ruské společnosti musí v následujících dvou letech splatit či refinancovat dluhy ve výši zhruba 300 miliard dolarů. Část těchto dluhů drží offshoreoví vlastníci ruských firem, kteří je zajisté s radostí převezmou. Ale ve většině případech zahrnují pasiva ruských firem skutečné dluhy u velkých mezinárodních bank," poukazuje ekonom.

"Nejlepším příkladem je Rosneft, který si minulý rok půjčil zhruba 40 miliard dolarů, aby odkoupil svého konkurenta TNK-BP. Zhruba 10 miliard z tohoto dluhu má být splaceno ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku, včetně 7 miliard splatných do 21. prosince (dalších 20 miliard přijde na řadu příští rok)," dodává Gurjev.

Vyděšení investoři

"Investoři na finančních trzích trpělivě čekali, až ruská vláda oznámí svou strategii, jak se s problémem vnějších firemních dluhů vypořádá. Centrální banka zavedla dvanáctiměsíční podpůrná opatření za 50 miliard dolarů, ty ale budou trvat jen stěží do konce roku 2015. Investoři jednoznačně chtějí větší a odvážnější řešení. Jelikož ceny ropy zřejmě zůstanou dole, asijští finančníci - i ti čínští - se ze zřejmě nebudou mít k refinancování ruských společností a sankce budou jen stěží uvolněny. Rosneft opakovaně žádal o 40 miliard dolarů z ruských státních rezervních fondů. Ale jelikož tyto prostředky již byly určené na jiné účely, vláda se rozhodla pro netransparentní a netržní řešení, na které by Geraščenko mohly být pyšný," domnívá se expert.

"Bohužel toto řešení přineslo několik bezprostředních problémů. Na začátku riziko bankrotu Rosneftu - stejně jako nákladů na poskytnutí stabilizačních půjček - spočívalo na držitelích dluhopisů. Pokud jsou však jimi velké státní banky, takový scénář by velmi poškodil bankovní systém: Zvyšuje koncentraci rizik a předpokládá dodatečné ztráty kvůli nákupu bondů pod tržními úrokovými sazbami," uvádí komentář.

"Zadruhé, jelikož Rosneft musí splatit svůj externí dluh, je pravděpodobné, že použije záchranný úvěr k nákupu dolarů, což by vedlo jen k dalšímu tlaku na oslabení rublu. Rosneft toto veřejně popíral, ale trhy, zdá se, přesto očekávají, že tyto nově natištěné rubly zaplaví měnový trh," konstatuje ekonom.

"Zatřetí, netransparentní struktura této dohody podkopává důvěru v integritu a nezávislost Centrální banky. Den po černém pondělí prohlásil ministr hospodářství Alexej Uljukajev, že Centrální banka měla zvýšit úrokové sazby dříve. To ihned zvýšilo podezření, že Centrální banka pozdržela tento krok, aby mohla dokončit celou transakci za nižší sazbu," míní Gurjev.

"A nakonec, záchranná půjčka neodpovídá na otázku, kterou by měla vyřešit. Investoři netuší, zda záchrana Rosneftu je pouze jednorázová záležitost a pokud ne, které společnosti mohou doufat v podobnou péči Centrální banky. Proto nerozumí, jak (a proč) budou ruské korporátní dluhy splaceny či refinancovány - nebo jak velkou důvěru mohou vkládat v rubl," píše závěrem odborník.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.