Atomová bomba na Hirošimu? Rusko chce hnát USA k soudu za zločiny proti lidskosti

"Musíme toto téma posoudit spolu s právníky a odborníky na mezinárodní právo, vždyť na zločiny proti lidskosti se nevztahuje žádná promlčecí lhůta," prohlásil Naryškin. "Jak dobře víme, z válečného hlediska nebylo bombardování dvou pokojných japonských měst ničím ospravedlnitelné," dodal ruský politik.

Američané bombardovali Hirošimu a Nagasaki v srpnu roku 1945. Oběťmi jaderného útoku se podle japonských zdrojů stalo v prvním případě 140.000, ve druhém 70.000 lidí. Šest dní po bombardování Nagasaki Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci.

Podle Naryškina vítězství nad militaristickým Japonskem, spojencem nacistického Německa, nezajistily Spojené státy, ale z největší části Rusko díky porážce milionové japonské kuantungské armády.

V pondělí 16. července 1945 v 5.29.45 místního času explodovala ve věži nad střelnicí Alamogordo ve státě Nové Mexiko první jaderná bomba.

Vedoucí projektu Robert Oppenheimer odhadoval, že výbuch může zabít až 20 000 lidí, což šokovalo sekretáře války Stimsona, který si něco tak strašného neuměl vůbec představit. Nebylo divu. Všechny ničivé faktory se podařilo přesně definovat až mnohem později. Po pokusném výbuchu se šli vědci i vojáci bez obav podívat do míst, kde stála pokusná věž a vystavovali se tak vysokým dávkám záření.

Návrhů na použití jaderných bomb bylo několik. Zvažovala se například demonstrace na nějakém pustém místě v Japonsku nebo ohlášené bombardování vybraného cíle, aby se předešlo velkým ztrátám na životech. Nakonec byly tyto, nepříliš realistické návrhy zavrženy z čistě praktických důvodů.

Vzhledem k pokračující letecké ofenzívě v Japonsku nezbývalo mnoho cílů, které by byly dostatečně velké pro tak účinnou zbraň. Vlastně musela být „vybrána" čtyři města, která byla náletů zápalnými pumami ušetřena. Byly jimi Hirošima, Kókura, Kjóto a Niigata. Kjóto bylo na poslední chvíli vyškrtnuto na přímluvu profesora Reischhauera, kvůli velkému počtu památek a starobylých chrámů. Američané přeci jen nechtěli vypadat před světovou veřejností jako naprostí barbaři. Místo toho se na seznamu ocitl velký přístav a průmyslové centrum Nagasaki, informuje server valka.cz.

Účastníci postupimské konference i přes určité výhrady nakonec s použitím „nových mimořádně ničivých zbraní" souhlasili, včetně Stalina (!), který byl také informován a řekl, že „nová zbraň bude jistě dobře využita proti Japonsku".