EU dala Bosně ultimátum. Vypuknou sociální nepokoje?

Steinmeier a Hammond přišli loni v listopadu s iniciativou, která se následně stala základem postoje EU k Bosně a Hercegovině. Podstatou je, že se vedoucí činitelé muslimských Bosňáků, pravoslavných Srbů a katolických Chorvatů písemně zavážou k provedení nutných reforem. Poté bude Brusel ochoten poskytnout finanční pomoc churavějící ekonomice země.

Hammond dnes v bosenském parlamentu podle agentury AP mimo jiné řekl, že nabídka EU uvolnit finanční pomoc Bosně a postoupit dál v přibližování země k unii výměnou za právní, sociální a hospodářské reformy je "neopakovatelná". Upozornil zároveň, že už není čas pro další odklady a obstrukce, protože hrozí vážné politické důsledky.

Bosnu a Hercegovinu již dlouhou dobu blokuje neschopnost vedoucích politiků tří hlavních národností spolupracovat při řízení země. Neutěšená ekonomická a sociální situace vedla minulý rok k rozsáhlým nepokojům v jedné ze dvou částí státu, bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH). Mnozí politologové předpovídají, že bez zásadní změny čekají letos nové protesty obě části země, tedy i Republiku srbskou.

FBaH a RS, které mají rozsáhlou autonomii, tvoří Bosnu od konce války v letech 1992-1995. Činnost celostátních orgánů je značně svázaná vzhledem k rozsáhlým pravomocím obou entit. Zatímco vedení Republiky srbské tíhne k větší autonomii a řešení problémů země vidí spíše v odtržení RS, představitelé Bosňáků, nejpočetnější národnostní skupiny, by raději viděli větší centralizaci a posílení celostátních orgánů. Situaci komplikují snahy části bosenskochorvatských politiků, kteří touží pro svůj národ po něčem podobném, jako je Republika srbská.