"Tajná válka" na Donbasu: Rusko má problém, vojáci začínají remcat

Velitel murmanské jednotky vojákům "řekl, že ho nepochopili, že o žádnou cestu na jih nešlo", uvedl člen prezidentské rady pro lidská práva Sergej Krivenko. Stejně tak prý i zástupce velitele ujistil, že vojáci si jen obecně mají vykládat jeho slova, že "dá-li vlast rozkaz někam odjet, budete ho muset splnit".

Rozruch okolo reptajících vojáků z Murmanska vypukl poté, co si postěžovali ochráncům lidských práv, že po podpisu kontraktu s armádou se je velení chystá nasadit do bojů na Ukrajině. Dokonce kvůli tomu už absolvovali speciální výcvik. "(...) je válka, musíme bránit Rusy umírající pod bombami Ukrajinců," vysvětloval prý vojákům zástupce velitele, podplukovník Vjačeslav Okaněv.

Sám Okaněv listu vysvětloval, že mělo jít o doprovod humanitárních konvojů, ale že hovořil jen "teoreticky". Podle deníku už asi 70 vojáků z posádky Sputnik u Murmanska bylo loni v listopadu na Ukrajině nasazeno, o podrobnostech však mlčí.

Nezávislá ruská média loni v létě upozornila na sérii pohřbů 12 výsadkářů z Pskova, kteří údajně padli na Ukrajině. Od úřadů se však nepodařilo získat oficiální objasnění. Prokuratura uzavřela vyšetřování s tím, že jde o vojenské tajemství.

"Armádnímu velení se daří udržovat disciplínu, dokud příbuzní ruských vojáků bojujících na Ukrajině zachovávají mlčení," napsal liberální list Vedomosti o dopadech nepřiznané ruské účasti v "tajné válce" na Donbasu. Nicméně počet dezercí stoupl z 388 v prvním pololetí 2013 na loňských 629 a počet odhalených "simulantů" z 33 na 115. Už brzy se podle listu také dají čekat problémy se stovkami, možná tisícovkami veteránů "tajné války", podobné návratu vysloužilců z afghánského tažení v 80. letech.

O co jde Rusku na Ukrajině?

Někdo věří, že jde o pokus o zvrácení prozápadního kurzu Ukrajiny, někdo zase že jde o pokus prezidenta Putina zapsat se do dějin a upevnit svůj režim. Důvod může být klidně i ekonomický – Putin sám několikrát prohlásil, že obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou by ohrozila ruské zboží.

Zatímco obsazení Krymu dávalo smysl z vojenského (zabezpečení námořní základny v Sevastopoly) i z politického hlediska (většinová ruská populace skutečně měla blíže k Moskvě než ke Kyjevu), konflikt v Donbasu je nadále enigmou, píše Ústav mezinárodních vztahů.

Mnohé nám však napovídají tzv. „fakta na zemi": dodávky těžké vojenské techniky i intervence ruské pravidelné armády na konci srpna poukazují minimálně na to, že jedním z hlavních vojensko-strategických cílů je, alespoň prozatím, zajištění povstalecké kontroly Donbasu. I přes omezené přímé zapojení Rusko však dosahuje svých vojensko-strategických cílů, a to aniž by ztrácelo tolik politického kapitálu, jako kdyby na Ukrajině intervenovalo otevřeně.