Začátek konce SSSR: Před 30 lety se do čela země vyšvihl Gorbačov

Gorbačovova perestrojka (přestavba) a glasnosť, tedy politika otevřeného pohledu na komunistickou minulost země, ale pomohly k návratu demokracie.

Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu dlouholetých jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu. Svou roli v tom sehrál i jeho pokus omezit nadměrné holdování alkoholu. V Rusku se tak z Gorbačova něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků.

Bývalý šéf stavropolských komunistů Gorbačov se do Moskvy propracoval v roce 1978 a dotáhl to na členství v politbyru. Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucích úmrtí předchozích vládců. V listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 jeho nástupce Jurij Andropov. V březnu 1985, den před volbou Gorbačova, zemřel Konstantin Černěnko. Asi nejvážnějším soupeřem mu byl ve volbě generálního tajemníka strany šéf moskevských komunistů Viktor Grišin.

K vítězství pomohlo Gorbačovovi podle historiků několik faktorů. Jedním z nich bylo, že měl podporu u tehdejšího ministra zahraničí Andreje Gromyka a šéfa obávané a "všemocné" tajné služby KGB Viktora Čebrikova. Stála za ním údajně také vlivná skupina šéfů oblastních výborů. Gorbačov, který v pondělí 2. března oslavil 84. narozeniny, tehdy také působil jako "zjevení" díky svému věku. Bylo 54 let, mezi tehdejší nomenklaturou však byl "mladíkem".

Perestrojka a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. V dubnu 1987 Gorbačov navštívil Prahu, ale návštěva tehdy ještě nesplnila očekávání. Politik se totiž nevyslovil k událostem roku 1968, jak mnozí očekávali.

Také vztahy s USA se začaly oteplovat: po setkání Gorbačova a amerického prezidenta Ronalda Reagana v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární "Gorby" v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 Gorbačov oznámil na Maltě při schůzce s americkým prezidentem Georgem Bushem konec studené války.

V roce 1990 svět ocenil Gorbačovovy zásluhy Nobelovou cenou za mír a Gorbačov cenu přebíral již jako první sovětský prezident. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991.

S rozpadem SSSR Gorbačov odešel z politiky, ještě několik měsíců předtím se stal smutným hrdinou pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě, hrdinou dne se stal naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. O pět let později se pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů.

Gorbačov, který svého času patřil ke kritikům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, loni ale podpořil anexi Krymu.