Jizva na celý život: Na Donbasu strádají statisíce dětí, propadly válce a ruské televizi

Serjoža zadumaně vybarvuje obrázek tanku. Podobně jako mnoho sedmiletých dětí má i on velké potíže rozpomenout si na dobu před válkou. "Vždycky se střílelo," řekl, zatímco s vervou tlačil na nejsvětlejší pastelku. Ředitelka dětského domova v separatisty ovládaném Charcyzku Jelena Nykulenková tvrdí, že děti jako Serjoža jsou ponecháni na holičkách hned dvakrát. Nejdříve osiří nebo je opustí rodiče, poté se jich zbaví nové rodiny. Ukrajinská vláda příspěvky pěstounům na povstaleckých územích neposkytuje.

"Navíc je válka, ostřelování, strach." řekla Nykulenková. "Bude to jizva po zbytek jejich života, to je jisté."Opuštěnými ulicemi města Popasna, které je pod kontrolou ukrajinské vlády, se prochází mezi domy poničenými ostřelováním jen málo lidí. Jeden ze zničených domů patří Taťjaně Belašové, která se nyní se svou tříletou dcerou uchýlila do sklepa.

Ve vesnici Čermalyk, kterou má pod kontrolou armáda, si děti hrají na válku a pobíhají z kráteru do kráteru, jež zůstaly po raketách Grad. Jedenáctiletý Tolyk Tokar skočí do kráteru, ve kterém zmizí z očí. Pak se postaví a dělá, že střílí na ty špatné - na separatisty.

Chlapci předstírají, že tyče, se kterými míří, jsou pušky. Tokar ale zažil skutečnou střelbu, ne jen ve hře. "Když ostřelování vypuklo, šli jsme se podívat a oni na mě začali pálit," řekl se zadrháváním Tokar. "Když dělali bum bum, tak to bylo strašidelné," vzpomíná šestiletá Veronika na nedávné ostřelování. "Jednou, když stříleli v noci, tak jsem spadla z postele."

Nykulenková říká, že děti v její péči propadly ruské televizi. Milují pořady, které ukazují rebely jako udatné hrdiny lidového povstání. Ukrajinské vládní jednotky jsou zase vykreslovány jako krutí okupanti. "Tohle černobílé vnímání je velmi nebezpečné. Děti dostávají informace jen z jedné strany. Vidí, že (vládní vojáci) na nás střílí a že jejich otcové a bratři se chopili zbraní a šli nás chránit."