"V roce 1983 spustil Sovětský svaz na současné Ukrajině dva jaderné reaktory. Jeden z nich, blok čtyři v Černobylu, o pět let později zažil explozi a požár, které do atmosféry uvolnily velké množství radioaktivních částic - katastrofální nehoda, jejíž důsledky jsou stále cítit i za hranicemi Ukrajiny. Další reaktor, blok jedna v Jihoukrajinské jaderné elektrárně, zůstává v provozu navzdory všem indikacím, které naznačují, že by měl být vyřazen," uvádí Iryna Holovková, expertka Národního ekologického centra Ukrajiny. V komentáři pro server Moscow Times varuje před další jadernou katastrofou.
Nebezpečné elektrárny platí Evropané
"Prodlužování služby stárnoucích jaderných elektráren v zemi by zřejmě nebylo možné bez finanční podpory od evropských daňových poplatníků poskytované skrze Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Evropské společenství pro atomovou energii a jejich 600 milionů eur v rámci programu bezpečnostních vylepšení," konstatuje Holovková.
"Díky tomuto úsilí obdržela Jihoukrajinská elektrárna v roce 2013 povolení od Státní jaderné regulační inspekce (SNRIU) k prodloužení životnosti o 10 let. Ale dle komplexní studie zveřejněné minulý měsíc Národním ekologickým centrem Ukrajiny (NECU), bylo hodnocení, na jehož základě k učinění rozhodnutí došlo, zcela chybné," tvrdí ekoložka.
"Ve skutečnosti reaktor bloku jedna trpí nebezpečnými slabinami a pozorovatelným opotřebením v některých oblastech, které přesahují míru tolerance faktorem deset. Studie varuje, že takové slabiny mohou vyústit v jadernou mimořádnou situaci, včetně úniku radioaktivních částic uvnitř bloku či dokonce do okolního prostředí," varuje Holovková.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Jde stěží o ojedinělý případ. Tři z bloků ukrajinských jaderných elektráren, které jsou momentálně v provozu, přesáhly dobu služby, pro níž byly navrženy. Zbylých devět dosáhne konce své životnosti během nadcházejících pěti let. Nejaktuálněji jde o dva bloky Jihoukrajinské, které dosáhnou tohoto momentu za méně než tři týdny. To znamená, že SNRIU musí rozhodnout, zda jim udělí dvacetileté prodloužení provozu," shrnuje žalostný stav expertka.
"SNRIU učiní toto zásadní rozhodnutí, aniž by disponoval klíčovými informacemi o zdravotních a ekologických rizicích, které tyto reaktory představují pro Ukrajinu a její sousedy. To není v souladu s ukrajinskou povinností zajistit hodnocení přeshraničních dopadů na životní prostředí - žádná taková analýza nemá vzniknout," kritizuje Holovková.
Závislost na Rusku
"Aktivistické skupiny v sousedních zemích minulý měsíc napsaly dopis svým zástupcům v Evropské bance pro obnovu a rozvoj, v němž požadovaly, aby banka pozastavila svou podporu obnově ukrajinských jaderných elektráren dokud nebude vypracováno přeshraniční hodnocení. Ale i za předpokladu takové analýzy, ukrajinský jaderný regulační úřad nebude v pozici, aby garantoval bezpečný provoz stárnoucích jaderných bloků. Nejde pouze o pochybnosti o jeho profesní kompetenci, ale jeho nezávislost byla dramaticky ořezána nedávným rozhodnutím ukrajinské vlády výrazně omezit dozorové povinnosti nad soukromými i státem vlastněnými společnostmi," uvádí komentář.
"To navíc neříká nic o hrozbě ze strany probíhajícího konfliktu s Ruskem podporovanými separatisty v Donbasu. Krom očividných rizik spojených s tamní nestabilitou jde o skutečnost, že Ukrajina závisí na Rusku nejen v dodávkách paliva pro stárnoucí reaktory, ale též v péči o sklady většiny jejich vyhořelého paliva. Jinými slovy: ukrajinská závislost na jaderné energii, na kterou připadá polovina z její celkové produkce elektřiny, zvyšuje její strategickou zranitelnost ze strany Ruska," tvrdí odbornice.
"To samotné by mělo stačit k přesvědčení ukrajinské vlády, aby neprodlužovala závislost své země na tomto nejistém a nebezpečném energetickém zdroji. Devětadvacáté výročí černobylské katastrofy, které jsme si minulý měsíc připomněli, by nám mělo osvěžit paměť, jaké škody může jaderná havárie způsobit," burcuje Holovková.
"Ukrajina by měla pojmout končící životnost reaktorů jako příležitost zajistit si bezpečnější, víc udržitelnou energetickou budoucnost. Jde o dlouhodobý závazek, ale na druhou stranu takový, jehož životnost nikdy nevyprší," konstatuje ekoložka.
Související
Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
Aktuálně se děje
včera
Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí
včera
Exšéf Mossadu: Izraelští špioni opakovaně pronikli do íránského jaderného zařízení ve Fordo
včera
Evropa se chystá na zatmění. Přímý pohled do Slunce vám zničí oči dřív, než to pocítíte, varují lékaři
včera
Trump se v Íránu spletl. Nové vedení jmenované Chámeneím prosazuje agresivní přístup
včera
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
včera
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
včera
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
včera
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
včera
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
včera
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
včera
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
včera
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
včera
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
včera
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
včera
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
včera
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
včera
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
včera
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
10. srpna 2026 22:02
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
10. srpna 2026 20:50
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.
Zdroj: Libor Novák