"V roce 1983 spustil Sovětský svaz na současné Ukrajině dva jaderné reaktory. Jeden z nich, blok čtyři v Černobylu, o pět let později zažil explozi a požár, které do atmosféry uvolnily velké množství radioaktivních částic - katastrofální nehoda, jejíž důsledky jsou stále cítit i za hranicemi Ukrajiny. Další reaktor, blok jedna v Jihoukrajinské jaderné elektrárně, zůstává v provozu navzdory všem indikacím, které naznačují, že by měl být vyřazen," uvádí Iryna Holovková, expertka Národního ekologického centra Ukrajiny. V komentáři pro server Moscow Times varuje před další jadernou katastrofou.
Nebezpečné elektrárny platí Evropané
"Prodlužování služby stárnoucích jaderných elektráren v zemi by zřejmě nebylo možné bez finanční podpory od evropských daňových poplatníků poskytované skrze Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Evropské společenství pro atomovou energii a jejich 600 milionů eur v rámci programu bezpečnostních vylepšení," konstatuje Holovková.
"Díky tomuto úsilí obdržela Jihoukrajinská elektrárna v roce 2013 povolení od Státní jaderné regulační inspekce (SNRIU) k prodloužení životnosti o 10 let. Ale dle komplexní studie zveřejněné minulý měsíc Národním ekologickým centrem Ukrajiny (NECU), bylo hodnocení, na jehož základě k učinění rozhodnutí došlo, zcela chybné," tvrdí ekoložka.
"Ve skutečnosti reaktor bloku jedna trpí nebezpečnými slabinami a pozorovatelným opotřebením v některých oblastech, které přesahují míru tolerance faktorem deset. Studie varuje, že takové slabiny mohou vyústit v jadernou mimořádnou situaci, včetně úniku radioaktivních částic uvnitř bloku či dokonce do okolního prostředí," varuje Holovková.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Jde stěží o ojedinělý případ. Tři z bloků ukrajinských jaderných elektráren, které jsou momentálně v provozu, přesáhly dobu služby, pro níž byly navrženy. Zbylých devět dosáhne konce své životnosti během nadcházejících pěti let. Nejaktuálněji jde o dva bloky Jihoukrajinské, které dosáhnou tohoto momentu za méně než tři týdny. To znamená, že SNRIU musí rozhodnout, zda jim udělí dvacetileté prodloužení provozu," shrnuje žalostný stav expertka.
"SNRIU učiní toto zásadní rozhodnutí, aniž by disponoval klíčovými informacemi o zdravotních a ekologických rizicích, které tyto reaktory představují pro Ukrajinu a její sousedy. To není v souladu s ukrajinskou povinností zajistit hodnocení přeshraničních dopadů na životní prostředí - žádná taková analýza nemá vzniknout," kritizuje Holovková.
Závislost na Rusku
"Aktivistické skupiny v sousedních zemích minulý měsíc napsaly dopis svým zástupcům v Evropské bance pro obnovu a rozvoj, v němž požadovaly, aby banka pozastavila svou podporu obnově ukrajinských jaderných elektráren dokud nebude vypracováno přeshraniční hodnocení. Ale i za předpokladu takové analýzy, ukrajinský jaderný regulační úřad nebude v pozici, aby garantoval bezpečný provoz stárnoucích jaderných bloků. Nejde pouze o pochybnosti o jeho profesní kompetenci, ale jeho nezávislost byla dramaticky ořezána nedávným rozhodnutím ukrajinské vlády výrazně omezit dozorové povinnosti nad soukromými i státem vlastněnými společnostmi," uvádí komentář.
"To navíc neříká nic o hrozbě ze strany probíhajícího konfliktu s Ruskem podporovanými separatisty v Donbasu. Krom očividných rizik spojených s tamní nestabilitou jde o skutečnost, že Ukrajina závisí na Rusku nejen v dodávkách paliva pro stárnoucí reaktory, ale též v péči o sklady většiny jejich vyhořelého paliva. Jinými slovy: ukrajinská závislost na jaderné energii, na kterou připadá polovina z její celkové produkce elektřiny, zvyšuje její strategickou zranitelnost ze strany Ruska," tvrdí odbornice.
"To samotné by mělo stačit k přesvědčení ukrajinské vlády, aby neprodlužovala závislost své země na tomto nejistém a nebezpečném energetickém zdroji. Devětadvacáté výročí černobylské katastrofy, které jsme si minulý měsíc připomněli, by nám mělo osvěžit paměť, jaké škody může jaderná havárie způsobit," burcuje Holovková.
"Ukrajina by měla pojmout končící životnost reaktorů jako příležitost zajistit si bezpečnější, víc udržitelnou energetickou budoucnost. Jde o dlouhodobý závazek, ale na druhou stranu takový, jehož životnost nikdy nevyprší," konstatuje ekoložka.
Související
Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině
Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta
Ukrajina , Černobyl , jaderné elektrárny
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák