Praha - 70. výročí konce druhé světové války přineslo debaty o její intepretaci, a o tom, kdo vlastně válku vyhrál. Na toto téma se zaměřil také scénárista, producent a bývalý vydavatel časopisu Prostor Jan Štern.
Štern připomíná, že zatímco za minulého režimu se vítězství nad Hitlerem připisovalo hlavně Sovětskému svazu a podíl Západních spojenců byl účelově minimalizován, tak po Sametové revoluci se naopak začala často přeceňovat role Spojenců, které někteří začali vydávat za skutečné vítěze 2.světové války.
Podle britského dopisovatele v Moskvě Alexandra Wertha by se dalo říct, že Sovětský svaz nesl hlavní břímě boje proti Hitlerovi a právě Sovětský svaz Hitlera porazil, neboť sstup spojenců do války v podobě vylodění do Francie proběhl v době, kdy na východní frontě bylo o osudu války víceméně rozhodnuto.
Producent ale připomíná, že Sovětský svaz by nedosáhl takových výsledků, kdyby od Spojených států nedostával obrovskou materiální a technickou vojenskou pomoc. Ta měla totiž klíčový vliv na vojenskou akceschopnost Rudé armády. Hitlera tedy zastavili sovětští vojáci a americká vojenská technika a materiálu a Sovětský svaz se vyzbrojil sám až později.
O tom, kam dorazila americká a sovětská vojska a kterou zemi kdo osvobodil, rozhodovalo podle Šterna nejen vojenské nasazení v bojích proti Hitlerovi, ale i taktické ohledy. "Je historicky doložitelné, že Spojené státy vedly válku především proti Japoncům, kteří je přímo napadli, a teprve v druhé řadě s Německem. Bylo pro ně výhodnější, když hlavní břímě války s Německem nesl Sovětský svaz, který ochotně zásobovaly vojenskou technikou a materiálem, ale až do vylodění v Normandii roku 1944 krváceli především sovětští vojáci," píše na svém blogu na Aktuálně producent.
Sovětský svaz ale považoval země osvobozené jeho vojáky za svojí sféru vlivu a tento postoj v jeho očích legitimovaly miliony sovětských vojáků padlých při osvobozování zemí. To byla podle producenta sovětská doktrína, která dnes v éře Putina opět ožívá.
"Když Brežněv zdůvodňoval Dubčekovi invazi v roce 1968, tak mezi jeho hlavními argumenty byly sta tisíce sovětských vojáků padlých při osvobozování Československa za 2.světové války. Pokud máme správně rozumět dnešnímu Rusku a Putinovi, tak si musíme tyto historické samozřejmosti připomenout," tvrdí.
.Upozorňuje ale, že nebýt Hitlerovského Německa, tak by nikdy Sovětský svaz tak hluboko do Evropy neproniknul. Za padesátileté utrpení v socialistickém táboře pod vedením Sovětského svazu můžeme podle něj kromě jiného také poděkovat Německu.
"Naopak Spojené státy byly jedinou skutečně významnou silou, která oněch padesát let vzdorovala rozpínavosti sovětské říše. Uvědomme si, že s nástupem komunistů v Číně byla světová socialistická soustava početně a vojensky silnější než Amerikou vedený Západ. Ještě v 70. letech minulého století se západní svět třásl hrůzou z vojenské síly Sovětského svazu, z jeho raket a tanků. Skutečný obrat v poměru sil přišel v 80.letech jednak s nástupem Ronalda Reagana a jednak s komputerizací zbraní a vojenské techniky, kterou totalitní Sovětský svaz nebyl s to zvládnout. Odhodlání Reagana uzbrojit říši zla (jak nazval Sovětský svaz) a skutečnost, že mohutná vojenská technika Sovětského svazu bez počítačového vybavení nemohla konkurovat novým zbraňovým systémům, donutila Sovětský svaz pod vedením Michaila Gorbačova vzdát se svých světových imperialistických záměrů," píše Štern.
Jestli si dnes podle něj máme vzít nějaké aktuální poučení ze 70.výročí konce 2. světové války, pak je to prý "fakt, že imperiální vize Sovětského svazu dnes v Putinově verzi znovu ožila a je nesmírně nebezpečná. Putin sice nedisponuje vizí nového světového řádu (komunismu) sdílenou s velkou částí západní společnosti, dnešní Rusko nikoho ve světě nepřitahuje tak, jako tomu bylo v éře Sovětského svazu (o němž panovaly velké iluze), ale přesto je třeba si dávat na Rusko velký pozor a rozhodně není možné ho podceňovat," uzavřel.
Související
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
Před 85 lety začala druhá světová válka. Začali ji Němci vyhlazovací válkou proti Polsku
II. světová válka , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Trump se vrátil na místo atentátu. Útočníka slovy nešetřil
před 2 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí
Aktualizováno včera
Vondráčková, Strejček i herci Divadla Na zábradlí. Předávaly se Ceny Thálie
včera
Máme dost lží. Demonstranti vyšli v Maďarsku do ulic, vadí jim vládní propaganda
včera
OSN Izrael neposlechne. Libanon neopustí
včera
Ruská armáda si omylem sestřelila svůj vlastní bombardér
včera
Medvěd na Slovensku zabil po druhé v historii houbaře
včera
Rusko údajně obsadilo na Ukrajině další vesnici
včera
Izrael potvrdil, že chystá "významnou" odvetu Íránu. Může útočit na jaderná zařízení
včera
EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku
včera
Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM
včera
Izraelská armáda zničila velitelské centrum Hizballáhu ukryté v mešitě
včera
Přelomový verdikt: Policie může přistupovat do telefonů lidí, kteří nejsou podezřelí
včera
Zelenskyj řekl, kdy prozradí svůj vítězný plán. První detaily už unikly na veřejnost
včera
Rusko chce spolupracovat s teroristy? Putin se chystá k ráznému kroku
Aktualizováno včera
Izrael byl terčem dalšího masivního útoku z Libanonu
včera
Harrisová se dočkala masivní podpory. Do její kampaně se zapojil bývalý prezident
včera
Hurikán Helene zpustošil jihovýchod Spojených států. Způsobil největší škody od Katriny
včera
Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války
včera
Biden má obavy o průběh prezidentských voleb
Americký prezident Joe Biden si není jistý, zda nadcházející volby prezidenta USA proběhnou v klidu, a to kvůli kontroverzním vyjádřením republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Uvedla to televize ABC News.
Zdroj: Libor Novák