Moskva - Bombardér Su-24M se v pondělí zřítil v Chabarovském kraji na východě Ruska; oba členové posádky při nehodě zahynuli. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Podle zdroje agentury TASS bylo příčinou havárie selhání motoru stroje během vzletu a nešlo o chybu pilota. Podle médií jde o už pátou havárii vojenského letounu od počátku června.
"Podle předběžných závěrů vyšetřování selhal motor poté, co se stroj odpoutal od ranveje na letišti Churba nedaleko Chabarovsku. Letadlo se náhle naklonilo na levou stranu a zřítilo se. Vše se odehrálo během několika sekund a posádka nemohla zachránit stroj ani sebe," řekl agentuře zdroj z vedení ruského armádního letectva. Jeden z pilotů se stačil katapultovat, ale nepřežil, druhý letec uhořel v letadle. Stroj dopadl do neobydlené oblasti.
Jde o další havárii vojenského stroje během několika dní. Minulý týden se v Krasnodarské oblasti zřítila stíhačka MiG-29, pilot se ale katapultoval a přežil.
Havárie se v posledních měsících nevyhnuly ani dalším strojům Su-24M. Ta předchozí se odehrála v únoru u Volgogradu a také zahynuli oba piloti. Kvůli nehodám nyní velitel vojenského letectva Viktor Bondarev pozastavil další lety bombardérů stejného typu, jejichž stáří podle serveru Newsru.com v průměru přesahuje 25 let.
Podle některých expertů je příčinou zvýšené nehodovosti letadel z poslední doby právě stáří technického vybavení, které je prý mnohem vyšší, než bývalo za komunistické sovětské éry. "Když porovnáte sovětskou dobu a současné Rusko, uvidíte, že tehdy sice nebylo méně nehod, ale zároveň se více létalo. Současné statistiky vzbuzují obavy," řekl agentuře TASS uznávaný vojenský pilot Magomed Tolbojev. Podle něho je hlavní příčinou stáří letadel, které často přesahuje 30 let, jsou ale i případy, kdy stáří letadla činí dokonce 40 let.
Armáda plánuje, že do roku 2020 by měly dosluhující suchoje nahradit nové Su-34.
Suchoj Su-24, v kódu NATO zvaný Fencer, je nadzvukový, dvoumístný, dvoumotorový hornoplošník s měnitelnou geometrií křídel. Vyvinut byl v 60. letech. Su-24M je zdokonalená verze z počátku 80. let.
Související
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková