Putin žene Rusko do zkázy? Profesor upozornil na chybu ve strategii

"Pokud existuje jedna teorie mezinárodních vztahů, která nejlépe popisuje celkový zahraničněpolitický přístup (ruského) prezidenta Vladimira Putina, pak jde zajisté o ofenzivě-realistickou teorii formulovanou Johnem J. Mearsheimerem v jeho díle Tragédie politiky velmocí. Mearsheimer argumentuje, že všechny velmoci se vzájemně chovají ofenzivně. I pokud by jejich vůdci toto nepreferovali, skončí u daného přístupu buď v důsledku odpovědi na ofenzivní akce jiných velmocí, nebo velmocenský statut jejich země utrpí v důsledku toho, že ostatní získají výhodu z jejich chybných pokusů o budování lepšího, mírumilovnějšího světového řádu," uvádí politolog Mark N. Katz, profesor z George Mason University. V komentáři pro server Moscow Times rozebral z hlediska teorie mezinárodních vztahů překvapivý klid panující mezi Ruskem a Čínou.

Rusko stojí opodál

"O tom, zda se vůdci všech velmoci ve skutečnosti chovají jako ofenzivní realisté, či se k tomuto jednání uchylují navzdory svému přesvědčení, můžeme diskutovat. Není však pochyb, že Putin ve vztahu k Západu, bývalým sovětským republikám a dalším jako ofenzivní realista vystupuje. Jeho intervence v Gruzii a na Ukrajině, podpora krajně pravicových stran v Evropě, vysílání ruských vojenských letadel k přeletům nad mnoha zeměmi a zvýšená námořní aktivita - to vše demonstruje Putinovu věrnost ofenzivnímu realismu," tvrdí profesor.

(Katz v této souvislosti opomíná, že ruské vojenské letouny ve skutečnosti vzdušný prostor západních států nenarušují. Pouze se k němu demonstrativně přibližují, což má za následek nákladné preventivní starty stíhaček NATO, pozn. redaktora)        

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"O to je pozoruhodnější, že existuje jedna důležitá oblast, v níž Putin jako ofenzivní realista nejedná. V revidované verzi své knihy vydané v roce 2014 Mearsheimer píše o rostoucí Číně  prosazující logiku ofenzivního realismu s cílem dominance v Asii a o tom, že Amerika - držící se stejné logiky - se jí v tom pokouší zabránit. Podle Mearsheimera se čínští sousedé zajisté obávají jejího růstu a učiní cokoliv mohou, aby jí zabránili v dosažení regionální hegemonie. Nepochybně již existují pádné důkazy, že země jako Indie, Japonsko a Rusko, stejně jako menší mocnost mají z čínského vzestupu obavy a hledají způsoby, jak ho zadržet. Nakonec se připojí k Amerikou vedené vyvažovací koalici, aby dohlížely na čínský růst," vysvětluje politolog Mearsheimerovy názory.

Čína nechce Putina svrhnout

"Zatímco Indie, Japonsko a většina menších asijských mocností nepochybně jasně ukázaly, že se stále více asertivní Číny obávají, zdá se, že Rusko je k tomu pozoruhodně lhostejné. Jedním z možných vysvětlení je, že Putin se natolik zaměřuje na soupeření se Západem, že Číně jednoduše nevěnuje pozornost. Putin často vyjadřuje obavy z toho, že Washington aktivně usiluje o zorganizování demokratické barevné revoluce, která ho má svrhnout. Naproti tomu autoritářské režimy v Moskvě a Pekingu se vzájemně demokratizovat nepokoušejí," poukazuje Katz.     

"Avšak to, že je čínská vláda autoritářská, ještě samo o sobě neznamená, že nemůže jednat agresivně vůči svým sousedům, včetně Ruska, pokud se jí naskytne příležitost. Putin si toho je nepochybně vědom. Další možností je, že ačkoliv si Putin čínský vzestup uvědomuje a odpovědí ostatních je stavět ho jako nejdůležitější geopolitickou konfrontaci 21. století, preferuje zůstat stranou, zatímco se čínské vztahy s USA a jejími asijskými sousedy zhorší," spekuluje expert.     

"Problémem této strategie zůstává, že pokud se jiné asijské země spojí s USA s cílem zadržet Čínu a Rusko nikoliv a pokud je Čína odhodlána prosazovat expanzionistické cíle, pak se Rusko stane pro Peking snadnějším terčem. Navíc, čím více budou vztahy mezi Ruskem a Západem nepřátelské, tím více bude Čína schopná prosazovat svou vůli ohledně Ruska. Putin si je nepochybně vědom i tohoto," konstatuje profesor.  

"Další možností je, že Putin nechce, aby si Západ či ruská veřejnost myslely, že čínsko-americká rivalita je nejdůležitějším geopolitickým konfliktem 21. století, ale namísto toho chce, aby byla takto vnímána rivalita rusko-americká. Pokud bude rusko-americké soupeření považováno za dominantní geopolitický konflikt, pak Putin získá pozornost západních vlád a médií a může před ruským národem pózovat jako šampión. Pokud však bude Západem i ruskou veřejností za hlavní geopolitický konflikt považován vzestup Číny, pak se jeho agresivní akcím buď nedostane pozornosti, jakou chce, nebo se budou jevit jako hloupé, jelikož narušují přípravu proti společné hrozbě Číny," píše politolog.     

"Ať už je vysvětlení toho, proč Putin nejedná s Pekingem jako s rivalem, jakékoliv, jedna věc by měla být jasná: ačkoliv Putin může být jako protějšek Západu ofenzivním realistou, pokud dojde na Čínu, ofenzivní ani realistický není. Mearsheimerova teorie by tak předvídala, že Moskva bude nakonec přinucena změnit kurz a vůči Číně přijmout ofenzivní realistickou politiku, nebo v důsledku opaku utrpí ruské zájmy," uzavírá komentář.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  Čína ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 5 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 6 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 7 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 8 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 9 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy