"Pokud existuje jedna teorie mezinárodních vztahů, která nejlépe popisuje celkový zahraničněpolitický přístup (ruského) prezidenta Vladimira Putina, pak jde zajisté o ofenzivě-realistickou teorii formulovanou Johnem J. Mearsheimerem v jeho díle Tragédie politiky velmocí. Mearsheimer argumentuje, že všechny velmoci se vzájemně chovají ofenzivně. I pokud by jejich vůdci toto nepreferovali, skončí u daného přístupu buď v důsledku odpovědi na ofenzivní akce jiných velmocí, nebo velmocenský statut jejich země utrpí v důsledku toho, že ostatní získají výhodu z jejich chybných pokusů o budování lepšího, mírumilovnějšího světového řádu," uvádí politolog Mark N. Katz, profesor z George Mason University. V komentáři pro server Moscow Times rozebral z hlediska teorie mezinárodních vztahů překvapivý klid panující mezi Ruskem a Čínou.
Rusko stojí opodál
"O tom, zda se vůdci všech velmoci ve skutečnosti chovají jako ofenzivní realisté, či se k tomuto jednání uchylují navzdory svému přesvědčení, můžeme diskutovat. Není však pochyb, že Putin ve vztahu k Západu, bývalým sovětským republikám a dalším jako ofenzivní realista vystupuje. Jeho intervence v Gruzii a na Ukrajině, podpora krajně pravicových stran v Evropě, vysílání ruských vojenských letadel k přeletům nad mnoha zeměmi a zvýšená námořní aktivita - to vše demonstruje Putinovu věrnost ofenzivnímu realismu," tvrdí profesor.
(Katz v této souvislosti opomíná, že ruské vojenské letouny ve skutečnosti vzdušný prostor západních států nenarušují. Pouze se k němu demonstrativně přibližují, což má za následek nákladné preventivní starty stíhaček NATO, pozn. redaktora)
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."O to je pozoruhodnější, že existuje jedna důležitá oblast, v níž Putin jako ofenzivní realista nejedná. V revidované verzi své knihy vydané v roce 2014 Mearsheimer píše o rostoucí Číně prosazující logiku ofenzivního realismu s cílem dominance v Asii a o tom, že Amerika - držící se stejné logiky - se jí v tom pokouší zabránit. Podle Mearsheimera se čínští sousedé zajisté obávají jejího růstu a učiní cokoliv mohou, aby jí zabránili v dosažení regionální hegemonie. Nepochybně již existují pádné důkazy, že země jako Indie, Japonsko a Rusko, stejně jako menší mocnost mají z čínského vzestupu obavy a hledají způsoby, jak ho zadržet. Nakonec se připojí k Amerikou vedené vyvažovací koalici, aby dohlížely na čínský růst," vysvětluje politolog Mearsheimerovy názory.
Čína nechce Putina svrhnout
"Zatímco Indie, Japonsko a většina menších asijských mocností nepochybně jasně ukázaly, že se stále více asertivní Číny obávají, zdá se, že Rusko je k tomu pozoruhodně lhostejné. Jedním z možných vysvětlení je, že Putin se natolik zaměřuje na soupeření se Západem, že Číně jednoduše nevěnuje pozornost. Putin často vyjadřuje obavy z toho, že Washington aktivně usiluje o zorganizování demokratické barevné revoluce, která ho má svrhnout. Naproti tomu autoritářské režimy v Moskvě a Pekingu se vzájemně demokratizovat nepokoušejí," poukazuje Katz.
"Avšak to, že je čínská vláda autoritářská, ještě samo o sobě neznamená, že nemůže jednat agresivně vůči svým sousedům, včetně Ruska, pokud se jí naskytne příležitost. Putin si toho je nepochybně vědom. Další možností je, že ačkoliv si Putin čínský vzestup uvědomuje a odpovědí ostatních je stavět ho jako nejdůležitější geopolitickou konfrontaci 21. století, preferuje zůstat stranou, zatímco se čínské vztahy s USA a jejími asijskými sousedy zhorší," spekuluje expert.
"Problémem této strategie zůstává, že pokud se jiné asijské země spojí s USA s cílem zadržet Čínu a Rusko nikoliv a pokud je Čína odhodlána prosazovat expanzionistické cíle, pak se Rusko stane pro Peking snadnějším terčem. Navíc, čím více budou vztahy mezi Ruskem a Západem nepřátelské, tím více bude Čína schopná prosazovat svou vůli ohledně Ruska. Putin si je nepochybně vědom i tohoto," konstatuje profesor.
"Další možností je, že Putin nechce, aby si Západ či ruská veřejnost myslely, že čínsko-americká rivalita je nejdůležitějším geopolitickým konfliktem 21. století, ale namísto toho chce, aby byla takto vnímána rivalita rusko-americká. Pokud bude rusko-americké soupeření považováno za dominantní geopolitický konflikt, pak Putin získá pozornost západních vlád a médií a může před ruským národem pózovat jako šampión. Pokud však bude Západem i ruskou veřejností za hlavní geopolitický konflikt považován vzestup Číny, pak se jeho agresivní akcím buď nedostane pozornosti, jakou chce, nebo se budou jevit jako hloupé, jelikož narušují přípravu proti společné hrozbě Číny," píše politolog.
"Ať už je vysvětlení toho, proč Putin nejedná s Pekingem jako s rivalem, jakékoliv, jedna věc by měla být jasná: ačkoliv Putin může být jako protějšek Západu ofenzivním realistou, pokud dojde na Čínu, ofenzivní ani realistický není. Mearsheimerova teorie by tak předvídala, že Moskva bude nakonec přinucena změnit kurz a vůči Číně přijmout ofenzivní realistickou politiku, nebo v důsledku opaku utrpí ruské zájmy," uzavírá komentář.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
Rusko , Čína , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 59 minutami
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
před 2 hodinami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 3 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 3 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 4 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 5 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 6 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 7 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 8 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 9 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 9 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 10 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 12 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.
Zdroj: Libor Novák