Moskva - Páteční návrh ruských poslanců zavést přísnější opatření proti podpoře teroristických akcí naráží na nesouhlas Rady lidských práv, která jednomyslně podobné řešení odmítá.
Prezident Rady lidských práv (HRC) Michail Fedotov označil záměr trestat teroristické zločiny absolutním trestem jako nehumánní a neefektivní. Prohlásil, že HRC chystá v nebližší době vydat oficiální vyjádření pro veřejnost, ve kterém poukáže na nepřijatelnost obnovení trestu smrti v Rusku. Jak také Fedotov uvedl pro deník Izvjestia, je nutné brát v úvahu skutečnost, že v roce 2009 Ústavní soud prodloužil moratorium na výjimečný trest a sám prezident Vladimir Putin vyjádřil tomuto rozhodnutí svou podporu.
Aktivisté argumentují nehumánností trestu smrti a v boji proti globálnímu terorismu ho považují za nesmyslný. Vycházejí z toho, že v Rusku by zavedení takového nařízení s ohledem na nedokonalost současného soudního systému bylo snadno zneužitelné, protože dle nich je stále možné odsoudit nevinné lidi. Dodávají, že strach z terorismu může politikům posloužit jako záminka k omezení občanských práv a svobod v Rusku.
Jedna z členek HRC Jelena Topoleva-Soldunova tvrdí, že "... trest smrti by vedl pouze ke zhoršení morálky ve společnost a zcela by negoval snahu aktivistů na zavedení humánních hodnot." Zrušení moratoria by podle ní mělo stejný efekt jako omezení obecné svobody, což je přesně to, oč teroristé usilují - proto je třeba se takovému řešení vyhnout.
Rusko začalo uplatňovat moratorium na trest smrti v roce 1999 ve snaze dosáhnout členství v Radě Evropy. Nicméně ruská ústava nadále připouští možnost výjimečného trestu ve zvlášť závažných případech. O zrušení moratoria začali ruští politici usilovat ve spojení s teroristickými činy, jakým bylo především zničení letounu Airbus A-321 letu 7K9268. Na začátku listopadu požádali členové nacionalistické opoziční strany LPDR společně se sociálně demokratickou stranou Spravedlivé Rusko o výjimku z moratoria pro osoby usvědčené z teroristických činů nebo jejich podpory.
Tiskový mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov v reakci na návrhy na zrušení moratoria uvedl, že jde o nesmírně složitou a choulostivou záležitost, proto moratorium nadále zůstává v platnosti.
Související
Evropa se hádá kvůli Orbánovi. Kreml se pustil do EU, Německo argumentuje Vancem
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
Dmitrij Peskov , Trest smrti , Rusko
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
před 1 hodinou
Trumo jedná v Číně o Íránu, Na dotazy ohledně Tchaj-wanu odmítl odpovědět
před 2 hodinami
Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala
před 2 hodinami
Raketa Satan je nejmocnější na světě, prohlásil Putin. Experti ho obratem usadili
před 3 hodinami
Netanjahu tvrdí, že uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Úřady to popřely
před 4 hodinami
Pokud se k otázce Tchaj-wanu přistoupí nesprávně, hrozí otevřený konflikt, varoval Si Ťin-pching Trumpa
před 6 hodinami
Počasí: Příští týden se začne oteplovat, deště ale mohou pokračovat
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
Vojenské tažení Spojených států v Íránu si za necelých šedesát dní vyžádalo investice ve výši 29 miliard dolarů. Tyto čerstvé statistiky ministerstva obrany převyšují dubnové předpoklady, které byly o čtyři miliardy nižší. Podle Julese Hursta III., jenž má v Pentagonu na starosti finance, stojí za prodražením operace zejména nutný servis a obměna poničeného vybavení i každodenní logistické zajištění jednotek v poli.
Zdroj: Libor Novák