30 let od Černobylu: Následky zřejmě postihly zcela jiný počet lidí, než byste si mohli myslet

Výbuch Černobylu

Deník varuje, že jsou debaty ohledně okolností obou havárií stále plné nejasností a veřejnost si neuvědomuje nebo nemá přístup k dostatečným informacím. „Ale jak se změna klimatu stává stále důležitějším problémem, je nyní více než kdy dříve potřeba vést rozumnou diskuzi o jaderné energii. Je proto dobré vyvrátit některé dlouhodobé mýty," vysvětluje server.

Deník vysvětluje, že za nehodou v Černobylu stála směs chybného designu a „tragické přehlížení experimentálního protokolu." Byl tak nezodpovědně proveden test, v jehož důsledku došlo „k masivní explozi páry, která prorazila obal reaktoru vážící 2 tisíce tun skrz střechu budovy reaktoru."

Jak ale deník zdůrazňuje, v důsledku toho nedošlo k jadernému výbuchu, jak se mnozí lidé domnívají, ale ke konvenční explozi způsobené natlakovanou parou. Následně došlo k druhé explozi, která „rozmetala roztříštěné jaderné jádro a ukončila řetězovou reakci. Tato druhá exploze také do vzduchu vyslala kusy grafitu, které se vznítily a způsobily radioaktivní spad."

„Navzdory veškerým bezpečnostním předpisům byla střecha reaktorového komplexu z živice, která je velmi vznětlivá. Hořící a velmi toxické grafitové tyče způsobily minimálně pět požárů na střeše sousedního reaktoru."

Pomalá reakce

Deník dále vysvětluje, že se v komplexu několik hodin vyskytovali zcela nechránění dělníci a o nebezpečí nevěděli ani hasiči, kteří na místo dorazili. V důsledku toho byli lidé vystaveni radiaci bez jakéhokoliv ochranného oblečení.

Problematická byla podle serveru i reakce sovětských autorit, které namísto přiznání pochybení a podniknutí preventivních opatření „předstíraly, že se nic nestalo. V tomto mezidobí plném nečinnosti se nebezpečný materiál, který byl rozšířen po okolí explozí, bez problémů vsakoval do půdy v okolí města Pripjať."

Mezi těmito látkami byl i izotop jódu 131, který se po požití shromažďuje ve štítné žláze a může způsobovat její rakovinu a další zdravotní problémy. Lidem takto postiženým se na omezení škodlivých účinků podává jodid draselný, ale ani k tomu podle deníku nedošlo a lidé i nadále konzumovali kontaminované potraviny. K evakuaci došlo teprve 36 hodin po explozi.

Byly důsledky menší, než se běžně předpokládá?

Podle deníku se následně o zdravotních dopadech exploze rozšířilo velké množství mýtů. Vědecká komise OSN o efektech atomové radiace (UNSCEAR) situaci monitorovala a v roce 2006, dvacet let po explozi, zveřejnila výsledky dopadů exploze na lidské zdraví.

„Z hasičů, kteří byli vystaveny vysokým dávkám radiace, a vysoce toxickému kouři zemřelo 28 na akutní nemoc z ozáření. Dalších 15 zemřelo později na rakovinu štítné žlázy," uvádí s odkazem na tuto zprávu deník a dále vysvětluje, že jinak v běžné populaci podle výsledků monitoringu ke zvýšení rizika rakoviny či leukémie nedošlo.

„Fakt, že zdravotní dopad Černobylu je daleko nižší, než si lidé obvykle myslí, by samozřejmě neměl zmenšovat velikost této tragédie: v přímém důsledku havárie zemřelo minimálně 43 lidí a až 4 tisíce lidí vystavených radiaci v roce 1986 může ještě dnes mít nějaké následky," podotýká deník, ale dále dodává, že odpůrci jaderné energie včetně ekologické organizace Greenpeace tyto výsledky neuznávají a odkazují se na studie, které katastrofě připisují statisíce obětí.

Ohledně jaderné havárie v japonské Fukušimě deník podotýká, že k němu došlo v důsledku přírodní katastrofy a nikdo při něm nezemřel, únik radioaktivního materiálu je pak podle něj zanedbatelný.

„Jaderná energie je složitá, má své nevýhody a jako každý druh výroby energie má i svá rizika. Ale je také čistá, bezpečná a velmi efektivní. Pokud opravdu chceme mít racionální debatu o tom, jak nejlépe napájet náš svět, musíme se soustředit pouze na fakta, ne na fikci, a zvážit výhody a nevýhody bez uchýlení se k nepodložené ideologické radiofobie. Závisí na tom celá naše budoucnost," dodává deník.