Kam míří Ukrajina? Posedlý Porošenko, bezmocný Západ. Diplomat promluvil

Handlování, které 10. dubna doprovázelo rezignaci ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, se může zdát překvapivé - a dokonce nechutné - mnoha postsovětským vůdcům, které netíží potřeba činit politické kompromisy, začíná svůj komentář pro server Moscow Times Vladimir Frolov. Bývalý ruský diplomat a expert na mezinárodní vztahy v něm analyzoval aktuální vládní rošádu na hlubokou krizí zmítané Ukrajině.

Moc převzal Porošenko

Ze západní perspektivy není dění na Ukrajině zcela neobvyklé, podotýká expert. Konstatuje, že takto funguje koaliční vládnutí - stačí se zeptat Španělů, kteří jsou od loňských prosincových voleb stále bez vlády, či Irů, Řeků nebo Němců. "Ukrajina pochopitelně není Španělsko," pokračuje Frolov. Vysvětluje, že tamní aktuální obměna vlády není vedena cílem více reflektovat vůli lidu vyjádřenou ve svobodných a férových volbách - spíše jde o to udržet existující řád zákulisních dohod oligarchů, z něhož profituje úzká skupina elit.  

Frolov míní, že jde rovněž o naprosté uchopení moci prezidentem Petro Porošenkem, který se snaží dosadit svého politického chráněnce, mluvčího parlamentu Vladimira Grojsmana, do premiérského křesla a svého politického spojence, Jurije Lucenka, na post generálního prokurátora. "Porošenko, posedlý kontrolou, zřejmě nevěří v systém rovnováhy a vzájemné kontroly moci," varuje expert. Deklaruje, že podobně jako mnoho postsovětských a východoevropských vůdců i Porošenko usiluje o maximalizaci své osobní moci, když spoléhá na své lokaje, chráněnce a pochybné zákulisní hráče, aby kontroloval politická rozhodnutí a zůstal mezi podnikatelskými lupiči."Toho se přesně obávají západní země, ale zřejmě nemají moc, aby tomu zabránily," soudí bývalý diplomat.   

Na Ukrajině lze dle podle odborníka stále pozorovat Porošenkovy snahy odpovídat na rostoucí frustraci - jak doma, tak na Západě - z vlády bránící se některým reformám, nekontrolované korupce a klesající veřejné podpory. Frolov přiznává, že během Jaceňukova premiérství Ukrajina učinila skutečný pokrok v reformě rozpočtu, restrukturalizaci dluhů, bankovní regulace a omezení energetických dotací. Dodává však, že zároveň zůstává nefunkční daňový systém, vlastnické právo je vratké a justiční systém zkorumpovaný. "Co je důležitější, vládní fondy nadále vyprchávají skrze velkorysé dohody s byznys-kamarádíčky, kteří jsou občas až příliš blízcí premiérovi či dokonce samotnému prezidentovi," připomíná expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší diplomat konstatuje, že to vše vyústilo v drtivou ztrátu veřejné podpory Bloku Pero Porošenkova a Jaceňukovy Lidové fronty, přičemž tyto politické strany se podle březnového průzkumu společnosti KMIS těší přízni pouhých šesti, resp. dvou procent obyvatel. Další dvě strany bývalé koalice - Vlast Julie Tymošenkové a Svépomoc Andrije Sadového - v průzkumech rostou od doby, kdy v únoru opustily "potápějící se loď", když Jaceňuk přežil hlasování o důvěře, doplňuje Frolov.  

Rýsuje se promoskevská koalice

Expert míní, že nové parlamentní volby by pro Ukrajinu byly destabilizující, jelikož by pravděpodobně neměly jasného vítěze a navíc se rýsuje možná promoskevská široká koalice mezi Tymošenkovou a Opozičním blokem. "Další volební turbulence by také pozdržely vyplácení půjčky Mezinárodního měnového fondu v hodnotě 17,6 miliard dolarů a americké vládní půjčky, což by mělo devastující dopady na finanční stabilitu Ukrajiny," podotýká odborník.

Přeskupení vlády na bázi stávající koalice, jejímž členům hrozí, že v předčasných volbách přijdou o všechno, proto bylo dle Frolova jedinou možností. Vše proběhlo v typickém ukrajinském stylu, když Jaceňuka uvolnili z premiérského křesla ve chvíli, kdy jej přestali podporovat dva klíčoví oligarchové, Renat Achmetov a Igor Kolomojskij, připomíná bývalý diplomat. Dodává, že uvedení muži tak učinili až po obdržení záruk, že jejich zájmy ochrání nová vláda.

"Pro Moskvu vládní rošáda v Kyjevě příliš nemění," domnívá se odborník. Poukazuje, že ukrajinská bezpečnostní politika, stejně jako vyjednávání s Ruskem o urovnání v Donbasu, nadále kontroluje Porošenko, kterého Kreml pořád považuje za příhodného partnera pro mírové uspořádání, zatímco Jaceňuka líčil jako vůdce válčící strany. Moskva dle Frolovova názoru každopádně mohla z předčasných voleb profitovat, což ostatně nedávno přiznal předním ruským byznysmenům i Vladimier Putin, který daný scénář předtím nabízel americkému prezidentu Baracku Obamovi a německé kancléřce Angele Merkelové.         

Moskva má totiž zájem na tom, aby v ukrajinském parlamentu dala dohromady 300 hlasů potřebných ke schválení ústavní reformy, jak předpokládá mírová dohoda Minsk II, což by Donbasu garantoval stálý zvláštní statut, vysvětluje expert. Konstatuje, že takový scénář však není v dohledné době pravděpodobný, jelikož do pozice mluvčího parlamentu se dostal jeden z předáků majdanu Andrij Parubij.

Frolov zároveň připomíná, že oddělit problém ústavní reformy od dohody Minsk II se snaží Německo. To kalkuluje s tím, že ke schválení zákona o zvláštním statutu, všeobecné amnestii a volebního zákona pro Donbas  je třeba jen 226 hlasů, kterými Porošenkova koalice nyní disponuje, uvádí odborník. Dodává, že pokud se prezident ocitne pod domácím i mezinárodním tlakem, aby jednal, a při jeho přímé politické odpovědnosti za novou vládu, je taková varianta potenciálně průchodná. "Ale jako vždy, v ukrajinské politice není nic jisté," uzavírá někdejší diplomat.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.    

Související

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Arsenij Jaceňuk

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Ilustrační fotografie.

Mistrovství světa ve fotbale provází další kontroverze. Írán žádá vyloučení USA

Kontroverze kolem právě probíhajícího fotbalového světového šampionátu v Kataru neutichají, ba naopak. Tentokrát se všechno týká blížícího ostře sledovaného zápasu skupiny B mezi USA a Íránem. Mezi těmito politicky znepřátelenými zeměmi se totiž rozhodne, která z nich postoupí do osmifinále. Americký fotbalový svaz navíc přilil před tímto důležitým vzájemným duelem olej do ohně tím, když na svých stránkách a profilech smazal na íránské vlajce symbol islámské republiky.

před 32 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační foto

Ze schvalování a podpory ruské invaze česká policie obvinila 49 lidí

Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Aktualizováno před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

před 5 hodinami

Petr Pavel

Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová

Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.

před 5 hodinami

Vánoce

Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí

Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

před 6 hodinami

Všeobecná zdravotní pojišťovna

VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). 

před 6 hodinami

Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

před 7 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

před 8 hodinami

Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.

Zdroj: ČTK

Další zprávy