U Černobylu vzniká rezervace, oběti si připomíná Kyjev i Minsk

Biosférická rezervace o rozloze 227.000 hektarů se stane jednou z největších v zemi. Její vytvoření je podle hlavy státu "prvním významným krokem na cestě k obnově území, které byla zamořeno v důsledku jaderné havárie" před 30 lety.

Území rezervace bude rozděleno na několik zón podle stupně zamoření. Samotný areál jaderné elektrárny, jejíž čtvrtý energoblok explodoval 26. dubna 1986, součástí přírodní rezervace nebude.

Porošenko v projevu k výročí uvedl, že přesný počet obětí černobylské havárie nelze určit. Počet mrtvých a těch, kdo se v důsledku katastrofy stali invalidy, dosahuje ale podle něj stovek tisíc. Z měst Pripjať a Černobyl a z obcí v ochranné zóně se podle prezidenta muselo vystěhovat 115.000 lidí, zamořeno bylo území, v němž celkem žilo 2,5 milionu obyvatel. Do desetikilometrové zóny kolem zničeného reaktoru se lidé nikdy nevrátí, řekl Porošenko.

Ukrajinský prezident konstatoval, že Ukrajina se "dnes ani zítra" nemůže zříci jaderné energie, aniž by ztratila energetickou nezávislost. Poukázal na to, že "v jaderné energetice musejí být klíčovou prioritou tvrdá a účinná bezpečnostní opatření".

Přímo v zóně katastrofy se vzpomínkové akce soustředily do města Slavutyč, kam se přestěhovala větší část obyvatel ze zamořeného města černobylských energetiků Pripjati.

Zdroj: YouTube

Třicáté výročí černobylské katastrofy si dnes připomněli v sousedním Bělorusku, jehož jižní a jihovýchodní část byla výrazně zasažena radioaktivitou z elektrárny zničené výbuchem. Postižené oblasti dnes navštívil prezident Alexandr Lukašenko, v místních pravoslavných chrámech se konaly mše za oběti neštěstí. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu Bělorusů, což je 12 procent běloruské populace.

Do vzpomínkových akci se dnes zapojila i běloruská opozice. Její stoupenci se s povolením úřadů sešli v parku v centru Minska, aby podle místních médií "připomněli režimu problémy jaderné energetiky, ekologie a kvality života Bělorusů".