Vatikán - Dva vatikánští astronomové, Guy Consolmagno a Paul Müller, vydali knihu, která teď vyšla i v německém překladu. Jmenuje se Kde byl Bůh, když vznikl vesmír?
Vyšla po narození Ježíška skutečně hvězda nad Betlémem? A pokřtil by papež mimozemšťany, kdyby přiletěli na Zemi? Těmto i dalším otázkám se vědci věnují. Oba jsou fyzici, ale zároveň také jezuité a pracují v papežské observatoři ve Vatikánu, uvádí německý list Welt.
Papežové ke hvězdám vzhlížejí již od 16. století, jako trvalá stavba však vznikla vatikánská observatoř až v roce 1891. Od té doby si ovšem vydobyla ve vědeckém světě dobrou pověst, za převratná se považují například její měření spektrálních linií kovů. Vatikán má taky jednu z největších sbírek meteoritů na světě.
Observatoř má nyní dvě odbočky - administrativní centrum je ve staré observatoři v letním sídle papežů, zámku Castelgandolfo. Nejvíc času ale vědci tráví v arizonském Tucsonu, kde vznikla observatoř nová. V Římě je totiž velké světelné znečištění, které výrazně komplikuje pozorování hvězd.
„Krátce řečeno, Bůh napsal dvě knihy: Písmo Svaté a knihu přírody. Tradičně tvrdí církev, že jedna druhé neodporuje, pokud je chápete správně. Napsal je týž autor, Bůh si také nemůže odporovat," vysvětlují astronomové.
A jak to tedy bylo s betlémskou hvězdou? V březnu roku 6 př.n.l., což je potenciálně skutečný rok narození Ježíše Krista, nastala skutečně neobvyklá planetární konstelace: současně vyšly Venuše, Merkur, Mars, Jupiter a Saturn, Slunce a Měsíc těsně po novoluní.
Ani mimozemský život prý církev úplně nevylučuje. Vědci poukazují na 6. kapitolu knihy Genesis neboli První knihy Mojžíšovy, a na verš, který předpokládá existenci mimozemšťanů: „Boží synové viděli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo." Takže oba jezuité by neměli problém pokřtít mimozemšťana, kdyby o to požádal.
Jedním z bodů, na nichž se shoduje křesťanská víra i fyzika, je jistota, že Země jednou zanikne. "Můžeme s jistotou říci, že konec planety je nevyhnutelný," píší oba astronomové.
Související
Trump znovu nepochopitelně kritizoval papeže. Rubio právě míří do Vatikánu
Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 1 hodinou
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 2 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 3 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 4 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 4 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 5 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 6 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 6 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 8 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Zdroj: Libor Novák