Praha - Europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina, který se právě vrátil z Donbasu, a pozorovatel voleb na Krymu Milan Šarapatka, zvolený za Úsvit, živě diskutovali o situaci na Ukrajině. A zatímco podle jednoho může za tamní situaci Rusko, druhý obviňuje tamního prezidenta Petra Porošenka.
"Pan Štetina spolu s panem Schwarzenbergem se účastnil Majdanu, pokud bychom se na to dívali z právního hlediska tak šlo o vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny," zaútočil hned v úvodu Śarapatka. To ale Štětina odmítá: "To, co se na Ukrajině odehrává není občanská válka, Ukrajina je okupována."
Šarapatka však tvrdí, že jde v případě války na východní Ukrajině, stejně jako v případě každého konfliktu, o úhel pohledu. "Z jedné strany jde o protiteroristickou operaci, jak to říká pan prezident Porošenko, z druhé strany to je osvobozenecký boj. Tak to prostě je," řekl Českému rozhlasu s tím, že podporuje návrh ukrajinského prezidenta Petra Porošenka na vytvoření nárazníkových zón mezi povstalci a jednotkami ukrajinské armády.
"Pan Štetina velice výrazně podporuje dobrovolnický prapor Azov, který má ve svém znaku nacistické runy. Dokonce ho pozval do europarlamentu. Mně to připadá jako kdyby Chamberlain pozval do britského parlamentu třeba Himmlera, s tím že on má právo vyjádřit svůj názor. To je fantasmagorie," rozjel se Šarapatka.
Štetina však obvinění dobrovolnických batalionů z fašismu odmítá. "To jsou stateční mládenci, kteří zabránili plánům strategů z Moskvy. Jsou mezi nimi lidi různého smýšlení, ale nejsou to žádní Banderovci, ani fašisti. Jsou to ukrajinští nacionalisté," tvrdí.
Šaraptka tvrdí, že hlavní příčinou nedodržování mírových dohod je agresivní politika ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. "Všimněte si válečnické rétoriky prezidenta Porošenka, který chce dobýt zpátky východ Ukrajiny, chce dobýt Krym. Na druhé strana je iniciativa té východní Ukrajiny, těch separatistických oblasti, kde ty lidi chtějí normálně žít," řekl Rozhlasu Šarapatka
Podle Štetiny je viník válečného konfliktu někde jinde. "To, co se tam odehrává je agrese Ruska proti Ukrajině. Podporovat tuto agresi zavání kolaborací s ruským, kremelským režimem," tvrdí.
Související
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý