Migranti v Německu si stěžují na nelidské strádání a nehumánní jednání. A stále častěji se soudí

Němci se nyní pokoušejí vytvořit určité překážky k dalšímu přílivu migrantů, především se pokoušejí o odloučení od rodin. Merkelová v tomto směru potřebuje najít takové řešení, které by jí pomohlo ve volebním roce. Jenže stále větší počet samotných mužů, kteří přicházejí do Německa, burcuje kritiky takového řešení k označení, že se jedná o "nehumánní" jednání.

Od začátku roku přijelo 32 551 uprchlíků, z toho je nejvíce Syřanů (28 444). Zástupci migrantů vypracovali právní stížnost, aby byli uznáni jako uprchlíci v souladu se Ženevskými konvencemi 1951. A právě ony zajišťují i právo na sloučení rodiny. Spolkový úřad pro migranty a uprchlíky (BAMF) v Německu nyní poskytuje pouze "druhotnou ochranu" zejména pro Syřany, kteří prchají ze země už pět let zmítané válkou. Tento status povoluje pouze dočasné povolení k pobytu na dobu jednoho roku s tím, že žádost za rodinné příslušníky, kteří by mohli svobodně do Německa přijet, je možné podat do března 2018. Samotný schvalovací proces může trvat další dva roky. 

Nelidské strádání

Walid, pocházející z Damašku, se pomalu vzdává naděje, že ještě uvidí svou ženu a šest dětí. Opustil je při cestě do Berlína v Turecku. "Byl bych ochoten se do Turecka ke svým dětem vrátit, ale nemohu, protože mám syrský pas a do Turecka potřebuji vízum. Musíme prý počítat s tím, že se neuvidíme čtyři až pět let. To je nelidské strádání pro všechny lidi, kteří jsou postiženi následky války," uvedl jedenačtyřicetiletý kuchař s tím, že nechce zveřejnit své celé jméno. 

"Nabídka pouze doplňující ochrany pro většinu žadatelů je evidentně motivována politickými záměry. Podle mého názoru jde o to, aby se Německo pro uprchlíky stalo méně atraktivní destinací," komentoval situaci hamburský právník Tobias Behnke. Dodává, že v červnu byla poskytnuta "druhotná ochrana" pro 46 % syrských žadatelů o azyl, zatímco před dvěma lety to bylo pouze 14 %. Německá skupina pro práva uprchlíků Pro Asyl se domnívá, že tíha vyjednávání statut uprchlíka byla přesunuta na samotné žadatele.

Soudní bitvy

Když v roce 2015 dosáhla migrační vlna vrcholu, drtivá většina syrských žadatelů (hovoří se o 96 %) získala automaticky plný statut uprchlíka, aniž by musela podstoupit rozhovor s BAMF. To se s letoškem změnilo, nyní úřady trvají na tom, že žadatel musi prokázat, jak byl v Sýrii perzekuován, aby získal patřičný status. Levicová opozice sice protestovala, ale Merkelové koaliční vláda trvá na tom, že BAMF si v tomto směru sama volí svou politiku.

Pro třetinu z nějakých 100 000 Syřanů to znamenalo pouze "druhotnou ochranu". Ti se proto od ledna obracejí na soud, což znamená vyčlenění dalšího personálu na projednávání jejich případů. A následné soudní spory většinou vyznívají ve prospěch utečenců. 

Podle údajů BAMF bylo asi ve třech čtvrtinách z 3 490 případů rozhodnuto ve prospěch žalujících Syřanů - soudci přijali jejich argument, že v případě setrvání ve vlasti riskují pronásledování ze strany režimu Bašára al-Asada. Nejvyšší soud ale minulý měsíc vydal rozhodnutí, ve kterém potvrdil postup BAMF ohledně rozdělení rodin uprchlíků. 

"Čím výše podáte odvolání, tím větší politický podtón bude soudní systém mít," podotýká zástupce Pro Asyl Bernd Mesovic.