Islámský terorismus je na vzestupu. Policie vyzývá veřejnost, aby ohlašovala podezřelé aktivity

Pravicový bezpečnostní think tank, Henry Jackson Society, na základě svého výzkumu tvrdí, že bezpečnostní služby se zlepšily, co se týče sledování a stíhání trestných činů spojených s islamistickým extremismem. Musí ale čelit novým bezpečnostním výzvám a záležitostem jako je posun směrem k low-tech útokům (útoky nožem, autem a další, které nevyžadují lepší technologii) či oblasti trestné činnosti v Londýně a Birminghamu.

Rowley přiznává, že je tu tento problém „Hrozba je stále pestřejší a posun směrem k low-tech útokům na přeplněných místech, jako jsou ty, které jsme viděli ve velkých evropských městech i mimo ně, dělá ještě důležitější to, aby každý zůstával bdělý a jednal, pokud je znepokojen podezřelými aktivitami, tak, že nám důvěrně zavolá.“ Problémem snah zabránit teroristickým útoků je podle něj skutečnost, že díky rozvoji moderních kontaktních technologií je mnohem snadnější radikalizovat budoucí teroristy ve velmi krátkém čase.

Kampaň zahrnuje podcasty, ve kterých lidé vypráví o tom, jak překazili teroristické útoky. V jednom např. vystupuje hostující lektor, který byl znepokojen otázkami a chováním radikalizujícího se studenta, který se ptal na to, jaké bakterie mohou být použity k zabíjení lidí. Podle Rowleyho je cílem takového materiálu poskytnout vhled do toho, jak by se teroristé mohli připravovat a stimulovat veřejnost k tomu, aby hlásila jakékoli podezření, a to i když se ukáže jako plané. „ Raději budeme mít hovor jako tento, než abychom prošvihli ten kritický, který by nám pomohl zastavit útok.“

Protiteroristická horká linka obdržela v tomto roce více než více než dvojnásobný počet hovorů ve srovnání s předchozími 12 měsíci - 22 000 lidí navázalo kontakt. Z průzkumu mezi 2198 dospělými v Anglii, Walesu a Skotsku se zjistilo, že většina respondentů věří, že je důležité, aby obec spolupracovala s policií v boji proti terorismu.  Nicméně, čtvrtina dotázaných uvedla, že nehlásili svá podezření kvůli obavám z toho, že budou plýtvat časem policie. Dva lidé z pěti si nebyli jistí, jak by podezřelé chování mělo vůbec vypadat.

Podoby islámského terorismu v Británii

Zpráva Henry Jackson Society, mající 1000 stran, vnáší další světlo na podoby islámského terorismu v Británii.  Podle zprávy bylo v průměru uskutečněno 23 teroristických činů  v letech 2011-2015, zatímco v předchozích 13 letech to bylo v průměru 12 teroristických činů. Třetina všech trestných činů byla provedena po roce 2010. 

37% trestných činů byla nějakým způsobem vztažena k plánování útoku, další třetina se týkala usnadňování terorismu, například prostřednictvím fundraisingu. Bombardování zůstalo nejběžnější formou plánovaného útoku, narostl však počet low-tech útoků jako je stínání hlav či útoky nožem, což je přičítáno vlivu IS. Zbytek trestných činů má podobu „aspirující“ teroristické aktivity, která byla limitovaného rozsahu či nepředstavovala okamžitou hrozbu – počet těchto odsouzení vzrostl z 15% v průběhu prvních 13 let na 23% za posledních pět let.

Více než tři čtvrtiny všech trestných činů byly spáchány lidmi, které úřady nějakým způsobem už znaly, protože např. spadali pod dohled bezpečnostních služeb nebo byli už předtím odsouzeni. Nicméně, podle autorky zprávy, Hannah Stuartové, prudce rostl počet tzv. „čistých kůží“, tj. pachatelů trestných činů spjatých s islamismem, kteří nejsou známi úřadům.

Podle studie, 72% trestných činů souvisejících s islamismem ve Velké Británii bylo spácháno britskými občany nebo těmi, kdo měli dvojí občanství. Některé oblasti Británie však měly mnohem vyšší počet odsouzených než jiné. 43% trestných činů bylo provedeno lidmi, kteří v době svého zatčení žili v Londýne. Dalších 18% pocházelo z West Midlands, čtyři pětiny z nich byli z Birminghamu. Voice of America dodává, že tyto zjištění vyvolávají nové otázky ohledně integrace, protože radikálové pocházeli z vysoce segregovaných čtvrtí – desetina všech britských islámských teroristů pochází z pouhých pěti okresů v Birminghamu.

 Zpráva taktéž odhaluje spojení mezi chudobou a nevzdělaností a sklonem k teroristickým činům. Asi 38 procent odsouzených bylo nezaměstnaných, zatímco 76 procent pocházelo z čtvrtí s nadprůměrnou deprivací. 48 procent z nich žilo ve vůbec nejchudších britských čtvrtí. Většina z nich se narodila a byla vychována jako muslimové, 16% z nich byli konvertité. Průměrný věk odsouzenců byl 22 let. 52% odsouzených mělo jihoasijské etnické pozadí, nejčastěji se jednalo o britské Pákistánce.

Stuartová říká, že zpráva z větší části potvrzuje známá fakta jako to, že většinu trestných činů souvisejících s islámským extremismem páchají mladý muži. Nicméně, zároveň odhaluje nové hrozby. Z nich nejzávažnější je domácí terorismu a vzrůstající zapojení  žen. V letech 1998 a 2010, ženy se podílely 4% na spáchaných trestních činů spjatých s islamismem, v letech 2011 až 2015 to bylo už 11 procent.  Podle zprávy 18 žen bylo odsouzeno z teroristických trestných činů. Ve více než polovině případů se jednalo podporu mužů, s kterými byli v partnerském či rodinném svazku. V některých případech se jednalo o vážné trestné činy jako je pokus o vraždu.

Pokladnice Muslim Council of Britain, Talha Ahmadová, poukazuje na to, že v posledních letech došlo k více teroristickým trestným činům, ale že celkový počet vztahující se k islámskému extremismu zůstává velmi nízký. Zpráva podle ní ukazuje, že je důležité pracovat s a podporovat muslimské organizace hlavního proudu k boji proti silám, které ženou lidi k extremismu.