Kdo vraždil na Majdanu? Janukovyč otevřeně promluvil, zmínil i Trumpa

Kyjev - Ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč se opět dostal do centra dění v případu konfliktu na Ukrajině. Zaslal světovým lídrům dopis, v němž navrhuje urovnání situace v Donbasu. Popisuje také svou interpretací událostí, které v letech 2014 a 2015 k vyhrocení situace, která přerostla v zbrojený konflikt.

Janukovyč podle agentury RIA Novosti uvedl, že jedním z adresátů byl i nový prezident USA Donald Trump. Přiznává, že obsah dopisu je složitý a analýza faktů podle něj adresátům zabere nějaký čas. To se týká zejména Trumpa, který nebyl účastníkem událostí na Ukrajině, neboť tou dobou ve svém úřadu nepůsobil.

Sesazený ukrajinský prezident se přesto domnívá, že zásluhou jeho dopisu se Ukrajina přiblíží k vyřešení ozbrojeného konfliktu v Donbasu. Upozornil také, že ukrajinská generální prokuratura (GPU) ho nepředvolává k výslechu, jak původně zamýšlela. Podle něj se bojí informací, které by sdělil.

Ukrajinská prokuratura se prý jen vymlouvá, že nezná jeho adresu v Rusku a že se skrývá. "Já se ale neskrývám a nikdo a nic nebrání ukrajinským vyšetřovatelům, aby vyšetřily své podezření a vyslechli mě," uvedl. "GPU se bojí dát mi slovo a podívat se mi do očí," dodal. Tvrdí také, že svou adresu v Rusku ukrajinským vyšetřovatelům oznámil před dvěma lety.

Ukrajina se bude zodpovídat

Ukrajina se podle Janukovyče bude v budoucnu zodpovídat za to, že nepodnikla kroky ke zjištění pravdy ohledně událostí na kyjevském Majdanu, kde se na přelomu let 2014 a 2015 konaly mohutné demonstrace, které vedly k sesazení proruské vlády na Ukrajině a tehdejšího prezidenta Janukovyče.

Kyjev ale tvrdí něco jiného. Podle ukrajinského generálního prokurátora Jurije Lucenka jeho úřad obdržel odpověď z ruské generální prokuratury, která je připravena posoudit možnost Janukovyčova slyšení na území Ruska v přítomnosti ukrajinských vyšetřovatelů.

Výslech by se měl týkat podezření, že Janukovyč se jako prezident dopustil vlastizrady. Ukrajinští vyšetřovatelé chtějí exprezidenta vyslýchat i ve věci podezření z vytvoření zločinecké organizace a bránění protestním akcím.

Válka mohla začít v Kyjevě

Podle některých medií Janukovyč vypovídal před ukrajinským soudem už 28. listopadu. Za zvýšených bezpečnostních opatření se údajně nacházel v budově oblastního soudu v ruském městě Rostově, odkud byl videokonferencí přepojen do kyjevského Svjatošinského soudu na Ukrajinu.

Janukovyč se u soudu údajně odvolal na usvědčující videa a asi 70 svědků z řad protestujících na Majdanu, kteří by mohli potvrdit, že snajpři stříleli z budov kontrolovaných protestujícími proti Janukovyčovu režimu. Soud v Kyjevě se vyslovil tak, že se podrobně seznámí s těmito materiály, pokud boudou začleněny do spisu.

Janukovyč prý také předložil údaje o tom, že příslušníci Berkutu nebyli během majdanských událostí ozbrojeni. Zpravodajství ORT následně citovalo bývalého příslušníka Berkut, který uvedl: "Kdybychom měli zbraně na Majdanu (míní bývalý berkutovec, pozn.), pak by válka začala v Kyjevě, nikoli na Donbasu."

Janukovyč nařízení k útoku popírá

Janukovyč podle médií odpověděl na přímé dotazy, zda vydával rozkazy k silovému řešení Majdanu tak, že vše popřel. Exprezident pouze zopakoval, že vraždy se udály v době, kdy on, jako tehdy fungující prezident Ukrajiny, vyhověl téměř všem požadavkům, které na něho opozice kladla. Souhlasil tenkrát s amnestií a provedením předčasných voleb. Události ale nabraly jiný směr a došlo na oběti.

Doposud se neví s jistotou, kdo byli střelci na Majdanu. Ví se však, že jejich rukama umírali lidé 20. února 2014. Čím déle trvá vyšetřování, tím více se deformují stopy, které mají bezprostřední vztah k tragédii. Mezi závažné ovlivňování vyšetřování patří i fakt, že byly pokáceny stromy, do kterých se zavrtaly kulky po výstřelech ostřelovačů.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Viktor Janukovyč Ukrajina Ukrajinská krize Rusko

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy