Tragédie pro celý svět. Historik hovoří o konci demokracie v Turecku

MAGAZÍN - Rychle se blíží 16. duben, kdy Turci zamíří k hlasovacím urnám, aby rozhodli o nové ústavě, která by zásadně změnila charakter turecké vlády, připomíná vojenský historik a politický analytik Max Boot. Očekává, že změny v referendu projdou, jelikož turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho osobní bezpečnostní složky získali monopol v médiích a tvrdě pracovali na potlačení opoziční kampaně.

Realita nové ústavy

Ve vězení skončilo nejméně 117 opozičních aktivistů za ilegální distribuci politických letáků, poukazuje Boot. Navíc se domnívá, že pokud bude Erdoğan potřebovat, může podvodně zkreslit výsledek hlasování, jak se již v minulosti stalo.

Historik polemizuje s Alanem Makovským, dlouhodobým analytikem dění v Turecku působícím momentálně v think tanku Center for American Progress, který zkoumal návrh nové turecké ústavy a vyzdvihl možnost volit kandidáty napříč stranami. Boot s ohledem na tureckou politickou kulturu považuje tuto eventualitu za nerealistickou, jelikož Turci s velkou pravděpodobností budou volit na základě stranické příslušnosti, nikoliv podle osobností.      

"Turecko se změní z parlamentního systému vedeného premiérem a prezidentem, který teoreticky stojí nad politikou, v silný exekutivní systém," konstatuje expert. Připomíná, že post předsedy vlády má zmizet a všechny ministry, stejně jako viceprezidenty má vybírat samotný prezident.

Výběr nebude podléhat žádnému potvrzení - ministři a viceprezidenti nebudou muset čelit žádným otázkám či posuzování, ani schvalovacímu procesu, ačkoliv se na ně má vztahovat stejná imunita jako na samotného prezidenta, poukazuje Boot. Dodává, že ani parlament nebude mít právo vyslýchat tyto představitele kvůli možnému zneužití pravomocí či nelegálním aktivitám poté, co se ujmou svých funkcí ve vedení resortů.

Prezident bude mít právo vydávat zákony formou dekretů, a to ve všech oblastech vyjma lidských práv, uvádí odborník. Doplňuje, že i toto omezení může hlava státu obejít vyhlášením výjimečného stavu, který ostatně v Turecku panuje již devět měsíců.   

"Ačkoliv je parlament teoreticky centrem nezávislé zákonodárné moci, ve skutečnosti nemůže prezidentské dekrety přehlasovat, jelikož prezident - coby vůdce své strany - bude moci vybírat, kdo bude do parlamentu kandidovat," vysvětluje analytik. Konstatuje, že ti, kdo budou usilovat o veřejné posty, budou svému vůdci loajální.

Z Evropské unie k Putinovu Rusku   

Podle Boota je ještě horší, že prezident má získat pravomoc rozpustit parlament a kdykoliv vypsat nové volby. Jediným kontrolním a vyvažovacím mechanismem bude to, že v takovém případě by se měl znovu volit také prezident, podotýká expert.

Turecký prezident má dle návrhu ústavy vybírat všechny velvyslance a soudce ústavního soudu, aniž by je čekalo slyšení před parlamentem či nějaká jiná forma schválení, pokračuje odborník. Dodává, že hlava státu bude vybírat také polovinu Rady soudců a prokurátorů, přičemž druhou polovinu vybere parlamentní většina. Tato Rada má přitom právo jmenovat a odvolávat všechny soudce a prokurátory v zemi, přičemž může dané právo uplatňovat kdykoliv a bez vysvětlování, varuje Boot.

"Nenechme se mýlit: V neděli Turci potvrdí, zda stojí o vládu jedné strany, ba dokonce jednoho muže," deklaruje historik. Turecko podle něj nikdy nebylo perfektní demokracií, ale nacházelo se většinou na cestě k progresu. Dokonce i po mnoha pučích, kdy se frakční boje zdánlivě vymkly kontrole a hrozilo násilí, se vůdci převratů nikdy nesnažili udržet moc napořád, ale usilovali o návrat Turecka do správných kolejí, tvrdí odborník.

Tentokrát jde podle Boota o jiný případ a Turecko se z kandidáta na členství v Evropské unii stává zemí, která z ohledu politické kultury, práv menšin a svobody médií stále více přejímá za vzor Rusko Vladimira Putina, Venezuelu Huga Cháveze či Irák Saddáma Husajna. "To je tragédie nejen pro Turky, ale také pro okolní svět," uzavírá historik.     

Související

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.
Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy