Německo se připravuje na moderní válku. Není to legální, volají kritici

MAGAZÍN - V roce 2015 se hackeři dokázali dostat do sítí německého parlamentu. Berlín se rozhodl vrátit úder. Připravuje odvetné údery, jejichž cílem je vniknout a zničit systém hackerů. Tato strategie není však bez problémů. Magazín Politico vrhá světlo na koncepci kybernetické války rozvíjenou německou vládou.

Po zkušenosti s totalitním režimem jsou Němci velice citliví na ochranu osobních údajů. Hrozba kybernetických útoků dramaticky vzrostla v posledních letech. Soudí se, že kybernetické útoky stojí německé společnosti až 50 miliard eur. Iniciativa německé vlády  vychází i ze strachu, co mohou hackeři napáchat v oblasti veřejných služeb a infrastruktury. Nedávný rozsáhlý útok známý pod názvem WannaCry ukázal, jak velmi jsou ohroženy zdravotnické systémy.

Německo tento rok zahájilo přípravu 13 500 budoucích „kybernetických vojáků“ a současně pod patronátem ministerstva vnitra otevřelo v Mnichově počítačovou jednotku, kde bude zaměstnáno 400 lidí. Jejich úkolem bude vývoj nástrojů pro dekódování a útok na hackerské sítě.

Podle některých bezpečnostních odborníků je jedinou účinnou taktikou svrhnout server, z kterého se útok šíří. „Vezměte si například server, který šíří státní tajemství nebo údaje o kreditní kartě," uvedl Martin Schallbruch, bývalý generální ředitel německého ministerstva vnitra, který přes více než deset let dohlížel na národní strategii kyberneticko-bezpečnostní bezpečnosti. „V tomto případě nelze zablokovat celý internet. Ale je třeba zastavit server šíření informací." 

Ne všichni bezpečnostní experti považují ale zpětné hackování a následné zničení systému za optimální řešení. Zničení jiného počítačového systému je nezákonné a neexistuje jasná právní půda pro zpětné hackování. Navíc není jasné, která z více než třiceti bezpečnostních agentur Německa bude mít na starosti provozování takových operací. Kritici taktéž upozorňují na fakt, že tato strategie přinese státní monopol na násilí do kyberprostoru. Jinými slovy, stát si uzurpuje právo v kyberprostoru jednat podle svého uvážení.

To však přináší několik problémů. Pachatelé útoků se dokáží velice dobře skrývat a stát nemusí být schopen je správně identifikovat. Může se stát, že stát tak neoprávněně zničí kybernetický systém nevinné osobě. Hackeři používají servery třetích stran, který se často nachází v jiné zemi, než odkud jsou založeny, a poté spustit útok odtud. Namísto viníka by tak státní kybernetické agentury pouze ničily zprostředkovatele, který nemusí si ani být vědom toho, že slouží tomuto účelu. Je taktéž otázka, jak si Německo poradí s právními důsledky toho, že zničí server registrovaný a operující v jiné zemi.

Hans-Georg Maaßen, prezident domácí tajné služby v zemi, navrhl, aby se o jednotlivé typy kybernetických útoků analogicky postaraly odpovídající bezpečnostní služby. Tj. německá policie by měla být odpovědná za zpětné kybernetické útoky proti zločincům, zpravodajské služby za zahraniční zpravodajské služby a ozbrojené síly za cizí ozbrojené síly. Jeho návrh byl shledán kontroverzním mezi bezpečnostními experty. „Tato myšlenka se zdá být nevhodná vzhledem k tomu, že je často nemožné jasně přiřadit útok určitému útočníkovi předtím, než je možno udeřit zpět," uvedl Schallbruch.

V kyberprostoru lze velmi těžko rozeznat od sebe zahraničního agenta a kriminálníka.Německé bezpečnostní agentury jsou velmi roztříštěné a zahrnují asi 40 federálních a regionálních agentur, což dále komplikuje navrhovaný plán. Navíc, trestní stíhání uvnitř Německa je omezeno na policejní a donucovací orgány země. S velmi málo výjimkami může německá armáda jednat mimo hranice země. Podle některých odborníků by policie měla v případě kyberútoků požádat o pomoc vojenské bezpečnostní síly specializované na kybernetiku.

Podle německého ministra vnitra Thomas de Maizière nová legislativa po národních volbách země brzy vstoupí v platnost. Bez ohledu na to, kdo vyhraje v září, bude pravděpodobně trvat až do začátku příštího roku, kdy se rozhodne, kdo bude vést ministry během příštího funkčního období. Úředníci vzhledem k právní složitosti problému neočekávají, že legislativa projde dříve než ve druhé polovině roku 2018. Poslanec Konstantin von Notz z opoziční Strany zelených navrhuje, aby se vláda namísto vytváření kybernetické války zaměřila na metody a strategie, jak lépe chránit vlastní infrastruktury před útoky.

Související

Více souvisejících

Kybernetická bezpečnost Německo Hackeři

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

včera

26. prosince 2025 21:53

26. prosince 2025 21:05

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

26. prosince 2025 19:56

26. prosince 2025 18:31

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

26. prosince 2025 17:34

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

26. prosince 2025 16:38

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

26. prosince 2025 15:50

Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí

Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy