MAGAZÍN - V roce 2015 se hackeři dokázali dostat do sítí německého parlamentu. Berlín se rozhodl vrátit úder. Připravuje odvetné údery, jejichž cílem je vniknout a zničit systém hackerů. Tato strategie není však bez problémů. Magazín Politico vrhá světlo na koncepci kybernetické války rozvíjenou německou vládou.
Po zkušenosti s totalitním režimem jsou Němci velice citliví na ochranu osobních údajů. Hrozba kybernetických útoků dramaticky vzrostla v posledních letech. Soudí se, že kybernetické útoky stojí německé společnosti až 50 miliard eur. Iniciativa německé vlády vychází i ze strachu, co mohou hackeři napáchat v oblasti veřejných služeb a infrastruktury. Nedávný rozsáhlý útok známý pod názvem WannaCry ukázal, jak velmi jsou ohroženy zdravotnické systémy.
Německo tento rok zahájilo přípravu 13 500 budoucích „kybernetických vojáků“ a současně pod patronátem ministerstva vnitra otevřelo v Mnichově počítačovou jednotku, kde bude zaměstnáno 400 lidí. Jejich úkolem bude vývoj nástrojů pro dekódování a útok na hackerské sítě.
Podle některých bezpečnostních odborníků je jedinou účinnou taktikou svrhnout server, z kterého se útok šíří. „Vezměte si například server, který šíří státní tajemství nebo údaje o kreditní kartě," uvedl Martin Schallbruch, bývalý generální ředitel německého ministerstva vnitra, který přes více než deset let dohlížel na národní strategii kyberneticko-bezpečnostní bezpečnosti. „V tomto případě nelze zablokovat celý internet. Ale je třeba zastavit server šíření informací."
Ne všichni bezpečnostní experti považují ale zpětné hackování a následné zničení systému za optimální řešení. Zničení jiného počítačového systému je nezákonné a neexistuje jasná právní půda pro zpětné hackování. Navíc není jasné, která z více než třiceti bezpečnostních agentur Německa bude mít na starosti provozování takových operací. Kritici taktéž upozorňují na fakt, že tato strategie přinese státní monopol na násilí do kyberprostoru. Jinými slovy, stát si uzurpuje právo v kyberprostoru jednat podle svého uvážení.
To však přináší několik problémů. Pachatelé útoků se dokáží velice dobře skrývat a stát nemusí být schopen je správně identifikovat. Může se stát, že stát tak neoprávněně zničí kybernetický systém nevinné osobě. Hackeři používají servery třetích stran, který se často nachází v jiné zemi, než odkud jsou založeny, a poté spustit útok odtud. Namísto viníka by tak státní kybernetické agentury pouze ničily zprostředkovatele, který nemusí si ani být vědom toho, že slouží tomuto účelu. Je taktéž otázka, jak si Německo poradí s právními důsledky toho, že zničí server registrovaný a operující v jiné zemi.
Hans-Georg Maaßen, prezident domácí tajné služby v zemi, navrhl, aby se o jednotlivé typy kybernetických útoků analogicky postaraly odpovídající bezpečnostní služby. Tj. německá policie by měla být odpovědná za zpětné kybernetické útoky proti zločincům, zpravodajské služby za zahraniční zpravodajské služby a ozbrojené síly za cizí ozbrojené síly. Jeho návrh byl shledán kontroverzním mezi bezpečnostními experty. „Tato myšlenka se zdá být nevhodná vzhledem k tomu, že je často nemožné jasně přiřadit útok určitému útočníkovi předtím, než je možno udeřit zpět," uvedl Schallbruch.
V kyberprostoru lze velmi těžko rozeznat od sebe zahraničního agenta a kriminálníka.Německé bezpečnostní agentury jsou velmi roztříštěné a zahrnují asi 40 federálních a regionálních agentur, což dále komplikuje navrhovaný plán. Navíc, trestní stíhání uvnitř Německa je omezeno na policejní a donucovací orgány země. S velmi málo výjimkami může německá armáda jednat mimo hranice země. Podle některých odborníků by policie měla v případě kyberútoků požádat o pomoc vojenské bezpečnostní síly specializované na kybernetiku.
Podle německého ministra vnitra Thomas de Maizière nová legislativa po národních volbách země brzy vstoupí v platnost. Bez ohledu na to, kdo vyhraje v září, bude pravděpodobně trvat až do začátku příštího roku, kdy se rozhodne, kdo bude vést ministry během příštího funkčního období. Úředníci vzhledem k právní složitosti problému neočekávají, že legislativa projde dříve než ve druhé polovině roku 2018. Poslanec Konstantin von Notz z opoziční Strany zelených navrhuje, aby se vláda namísto vytváření kybernetické války zaměřila na metody a strategie, jak lépe chránit vlastní infrastruktury před útoky.
Související
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
Kybernetická bezpečnost , Německo , Hackeři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
před 2 hodinami
USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu
před 3 hodinami
Írán hodlá kontrolovat průliv až do konce války. Ozval se i Chameneí
před 4 hodinami
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
před 4 hodinami
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
před 5 hodinami
Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele
před 6 hodinami
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
před 7 hodinami
Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu
před 8 hodinami
Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze
před 8 hodinami
Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený
před 9 hodinami
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
před 10 hodinami
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
před 10 hodinami
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
před 11 hodinami
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
před 13 hodinami
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
včera
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
včera
Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva
včera
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
včera
Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů
včera
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.
Zdroj: Libor Novák