Německo se připravuje na moderní válku. Není to legální, volají kritici

MAGAZÍN - V roce 2015 se hackeři dokázali dostat do sítí německého parlamentu. Berlín se rozhodl vrátit úder. Připravuje odvetné údery, jejichž cílem je vniknout a zničit systém hackerů. Tato strategie není však bez problémů. Magazín Politico vrhá světlo na koncepci kybernetické války rozvíjenou německou vládou.

Po zkušenosti s totalitním režimem jsou Němci velice citliví na ochranu osobních údajů. Hrozba kybernetických útoků dramaticky vzrostla v posledních letech. Soudí se, že kybernetické útoky stojí německé společnosti až 50 miliard eur. Iniciativa německé vlády  vychází i ze strachu, co mohou hackeři napáchat v oblasti veřejných služeb a infrastruktury. Nedávný rozsáhlý útok známý pod názvem WannaCry ukázal, jak velmi jsou ohroženy zdravotnické systémy.

Německo tento rok zahájilo přípravu 13 500 budoucích „kybernetických vojáků“ a současně pod patronátem ministerstva vnitra otevřelo v Mnichově počítačovou jednotku, kde bude zaměstnáno 400 lidí. Jejich úkolem bude vývoj nástrojů pro dekódování a útok na hackerské sítě.

Podle některých bezpečnostních odborníků je jedinou účinnou taktikou svrhnout server, z kterého se útok šíří. „Vezměte si například server, který šíří státní tajemství nebo údaje o kreditní kartě," uvedl Martin Schallbruch, bývalý generální ředitel německého ministerstva vnitra, který přes více než deset let dohlížel na národní strategii kyberneticko-bezpečnostní bezpečnosti. „V tomto případě nelze zablokovat celý internet. Ale je třeba zastavit server šíření informací." 

Ne všichni bezpečnostní experti považují ale zpětné hackování a následné zničení systému za optimální řešení. Zničení jiného počítačového systému je nezákonné a neexistuje jasná právní půda pro zpětné hackování. Navíc není jasné, která z více než třiceti bezpečnostních agentur Německa bude mít na starosti provozování takových operací. Kritici taktéž upozorňují na fakt, že tato strategie přinese státní monopol na násilí do kyberprostoru. Jinými slovy, stát si uzurpuje právo v kyberprostoru jednat podle svého uvážení.

To však přináší několik problémů. Pachatelé útoků se dokáží velice dobře skrývat a stát nemusí být schopen je správně identifikovat. Může se stát, že stát tak neoprávněně zničí kybernetický systém nevinné osobě. Hackeři používají servery třetích stran, který se často nachází v jiné zemi, než odkud jsou založeny, a poté spustit útok odtud. Namísto viníka by tak státní kybernetické agentury pouze ničily zprostředkovatele, který nemusí si ani být vědom toho, že slouží tomuto účelu. Je taktéž otázka, jak si Německo poradí s právními důsledky toho, že zničí server registrovaný a operující v jiné zemi.

Hans-Georg Maaßen, prezident domácí tajné služby v zemi, navrhl, aby se o jednotlivé typy kybernetických útoků analogicky postaraly odpovídající bezpečnostní služby. Tj. německá policie by měla být odpovědná za zpětné kybernetické útoky proti zločincům, zpravodajské služby za zahraniční zpravodajské služby a ozbrojené síly za cizí ozbrojené síly. Jeho návrh byl shledán kontroverzním mezi bezpečnostními experty. „Tato myšlenka se zdá být nevhodná vzhledem k tomu, že je často nemožné jasně přiřadit útok určitému útočníkovi předtím, než je možno udeřit zpět," uvedl Schallbruch.

V kyberprostoru lze velmi těžko rozeznat od sebe zahraničního agenta a kriminálníka.Německé bezpečnostní agentury jsou velmi roztříštěné a zahrnují asi 40 federálních a regionálních agentur, což dále komplikuje navrhovaný plán. Navíc, trestní stíhání uvnitř Německa je omezeno na policejní a donucovací orgány země. S velmi málo výjimkami může německá armáda jednat mimo hranice země. Podle některých odborníků by policie měla v případě kyberútoků požádat o pomoc vojenské bezpečnostní síly specializované na kybernetiku.

Podle německého ministra vnitra Thomas de Maizière nová legislativa po národních volbách země brzy vstoupí v platnost. Bez ohledu na to, kdo vyhraje v září, bude pravděpodobně trvat až do začátku příštího roku, kdy se rozhodne, kdo bude vést ministry během příštího funkčního období. Úředníci vzhledem k právní složitosti problému neočekávají, že legislativa projde dříve než ve druhé polovině roku 2018. Poslanec Konstantin von Notz z opoziční Strany zelených navrhuje, aby se vláda namísto vytváření kybernetické války zaměřila na metody a strategie, jak lépe chránit vlastní infrastruktury před útoky.

Související

Více souvisejících

Kybernetická bezpečnost Německo Hackeři

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump způsobil další diplomatický skandál. Urazil a naštval celou Itálii

Italská premiérka Giorgia Meloniová ostře reagovala na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru pro tamní média tvrdil, že ho během nedávného summitu zemí G7 prosila o společnou fotografii. Podle šéfky italského kabinetu je celá historka kompletně vymyšlená a Trumpova slova ji hluboce šokovala. Tento incident okamžitě vyvolal diplomatickou roztržku, v jejímž důsledku italský ministr zahraničí Antonio Tajani zrušel svou plánovanou oficiální cestu do Spojených států amerických.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin slábne, Rusko může své útoky proti Ukrajině zesílit

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek varoval, že by Rusko mohlo zintenzivnit své raketové a dronové útoky, protože pozice ruského prezidenta Vladimira Putina oslabuje. V rozhovoru s novináři proto vyzval občany, aby důsledně dodržovali bezpečnostní opatření a během leteckých poplachů vyhledávali úkryty. Podle Zelenského slábne Putin jak politicky a na bojišti, tak i fyzicky, což ho může vést k provádění ještě tvrdších úderů proti ukrajinskému obyvatelstvu.

včera

Ilustrační foto

Hormuzským průlivem začaly proplouvat první lodě s ropou, minám navzdory

Strategickým Hormuzským průlivem proplulo za jedinou noc více než 12,5 milionu barelů ropy. Oznámil to americký viceprezident JD Vance s tím, že jde o nejvyšší objem přepravy od konce února, kdy v regionu vypukl válečný konflikt. Tento prudký nárůst lodní dopravy umožnilo okamžité uvolnění americké námořní blokády, které následovalo po podpisu memoranda o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Mírové rozhovory mezi USA a Íránem se zhroutily kvůli Izraeli

Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem ve Švýcarsku byly odloženy poté, co prudké vojenské střety v Libanonu vystavily nově uzavřenou předběžnou dohodu obrovskému tlaku. Viceprezident JD Vance, který měl stát v čele americké diplomatické delegace, zrušil svůj čtvrteční odlet. Teherán ústy svých diplomatů jasně vzkázal, že požaduje pevné záruky úplného ukončení veškerých nepřátelských akcí v Libanonu, než bude ochoten v technických rozhovorech s Washingtonem pokračovat.

včera

včera

Rusko, Kreml

Moskvu po ničivém ukrajinském útoku pokryl ropný déšť

Obyvatelé Moskvy si podle BBC stěžují na padající černý déšť poté, co ruskou metropoli zasáhl dosud největší ukrajinský dronový útok od začátku plné invaze. Nálet, při kterém bylo směrem na hlavní město vysláno téměř 200 bezpilotních letounů, cílil na tamní rafinérii.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Vance se tvrdě pustil do Izraele: Trump je na celém světě váš jediný spojenec

Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází. 

včera

 J. D. Vance

Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny

Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem, které se měly uskutečnit ve Švýcarsku, byly nečekaně zrušeny. Důvodem je prudká eskalace konfliktů v jižním Libanonu, kde došlo k masivním střetům mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh. Rozhovory měly začít ve švýcarské vesnici Obbürgen pouhé dva dny poté, co obě strany podepsaly memorandum o porozumění, které otevřelo šedesátidenní lhůtu pro vyjednání trvalé dohody o íránském jaderném programu a obnovení ropné dopravy přes Hormuzský průliv.

včera

Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.

včera

18. června 2026 22:02

Replika korunovačních klenotů

Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad. 

18. června 2026 21:16

Ilustrační fotografie.

Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR

Po úvodní prohře 1:2 s Jižní Koreou bylo jasné, že aby mohla česká fotbalová reprezentace pomýšlet na postup ze skupiny A fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku, musela ideálně v dalším zápase nad Jihoafrickou republiku vyhrát. Jenže proti českým fotbalistům se osud obrátil ještě před tímto samotným veledůležitým zápasem. Při předzápasovém tréninku se zranil obránce David Jurásek, pro nějž účinkování na turnaji skončilo předčasně. Samotný úvod zápasu svěřencům kouče Miroslava Koubka vyšel více než dobře, Češi do něj vstoupili aktivně a vše zakončili v šesté minutě gólem Michala Sadílka. Od té doby ale byl český tým čím dál pasivnější a nakonec přišel trest v podobě proměněné penalty deset minut před koncem. Duel tak skončil remízou 1:1.

18. června 2026 20:49

18. června 2026 20:01

18. června 2026 18:28

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud

Kauza úspěšného filmu Sbormistr, jehož televizní vysílání na jaře zastavil soud, končí. Obě strany sporu se dohodly na smíru, podrobnosti ale nejsou známé. Diváci tak v této chvíli nevědí, zda se odvysílání snímku na obrazovkách ČT dočkají. 

18. června 2026 17:41

18. června 2026 16:53

V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva

Náměstek amerického ministra obrany Elbridge A. Colby prohlásil, že pokračující podpora ze strany evropských členů Severoatlantické aliance je naprosto klíčová pro udržení ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. Washington podle něj považuje strategii přenesení hlavní odpovědnosti za materiální a finanční pomoc Ukrajině na evropské partnery za úspěšnou a efektivní. V uplynulém roce to byli právě evropští spojenci, kdo převzal vůdčí roli v zajišťování finanční stability Kyjeva a dodávkách vlastních zbrojních systémů, což stabilizovalo situaci na bojišti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy