MAGAZÍN - V roce 2015 se hackeři dokázali dostat do sítí německého parlamentu. Berlín se rozhodl vrátit úder. Připravuje odvetné údery, jejichž cílem je vniknout a zničit systém hackerů. Tato strategie není však bez problémů. Magazín Politico vrhá světlo na koncepci kybernetické války rozvíjenou německou vládou.
Po zkušenosti s totalitním režimem jsou Němci velice citliví na ochranu osobních údajů. Hrozba kybernetických útoků dramaticky vzrostla v posledních letech. Soudí se, že kybernetické útoky stojí německé společnosti až 50 miliard eur. Iniciativa německé vlády vychází i ze strachu, co mohou hackeři napáchat v oblasti veřejných služeb a infrastruktury. Nedávný rozsáhlý útok známý pod názvem WannaCry ukázal, jak velmi jsou ohroženy zdravotnické systémy.
Německo tento rok zahájilo přípravu 13 500 budoucích „kybernetických vojáků“ a současně pod patronátem ministerstva vnitra otevřelo v Mnichově počítačovou jednotku, kde bude zaměstnáno 400 lidí. Jejich úkolem bude vývoj nástrojů pro dekódování a útok na hackerské sítě.
Podle některých bezpečnostních odborníků je jedinou účinnou taktikou svrhnout server, z kterého se útok šíří. „Vezměte si například server, který šíří státní tajemství nebo údaje o kreditní kartě," uvedl Martin Schallbruch, bývalý generální ředitel německého ministerstva vnitra, který přes více než deset let dohlížel na národní strategii kyberneticko-bezpečnostní bezpečnosti. „V tomto případě nelze zablokovat celý internet. Ale je třeba zastavit server šíření informací."
Ne všichni bezpečnostní experti považují ale zpětné hackování a následné zničení systému za optimální řešení. Zničení jiného počítačového systému je nezákonné a neexistuje jasná právní půda pro zpětné hackování. Navíc není jasné, která z více než třiceti bezpečnostních agentur Německa bude mít na starosti provozování takových operací. Kritici taktéž upozorňují na fakt, že tato strategie přinese státní monopol na násilí do kyberprostoru. Jinými slovy, stát si uzurpuje právo v kyberprostoru jednat podle svého uvážení.
To však přináší několik problémů. Pachatelé útoků se dokáží velice dobře skrývat a stát nemusí být schopen je správně identifikovat. Může se stát, že stát tak neoprávněně zničí kybernetický systém nevinné osobě. Hackeři používají servery třetích stran, který se často nachází v jiné zemi, než odkud jsou založeny, a poté spustit útok odtud. Namísto viníka by tak státní kybernetické agentury pouze ničily zprostředkovatele, který nemusí si ani být vědom toho, že slouží tomuto účelu. Je taktéž otázka, jak si Německo poradí s právními důsledky toho, že zničí server registrovaný a operující v jiné zemi.
Hans-Georg Maaßen, prezident domácí tajné služby v zemi, navrhl, aby se o jednotlivé typy kybernetických útoků analogicky postaraly odpovídající bezpečnostní služby. Tj. německá policie by měla být odpovědná za zpětné kybernetické útoky proti zločincům, zpravodajské služby za zahraniční zpravodajské služby a ozbrojené síly za cizí ozbrojené síly. Jeho návrh byl shledán kontroverzním mezi bezpečnostními experty. „Tato myšlenka se zdá být nevhodná vzhledem k tomu, že je často nemožné jasně přiřadit útok určitému útočníkovi předtím, než je možno udeřit zpět," uvedl Schallbruch.
V kyberprostoru lze velmi těžko rozeznat od sebe zahraničního agenta a kriminálníka.Německé bezpečnostní agentury jsou velmi roztříštěné a zahrnují asi 40 federálních a regionálních agentur, což dále komplikuje navrhovaný plán. Navíc, trestní stíhání uvnitř Německa je omezeno na policejní a donucovací orgány země. S velmi málo výjimkami může německá armáda jednat mimo hranice země. Podle některých odborníků by policie měla v případě kyberútoků požádat o pomoc vojenské bezpečnostní síly specializované na kybernetiku.
Podle německého ministra vnitra Thomas de Maizière nová legislativa po národních volbách země brzy vstoupí v platnost. Bez ohledu na to, kdo vyhraje v září, bude pravděpodobně trvat až do začátku příštího roku, kdy se rozhodne, kdo bude vést ministry během příštího funkčního období. Úředníci vzhledem k právní složitosti problému neočekávají, že legislativa projde dříve než ve druhé polovině roku 2018. Poslanec Konstantin von Notz z opoziční Strany zelených navrhuje, aby se vláda namísto vytváření kybernetické války zaměřila na metody a strategie, jak lépe chránit vlastní infrastruktury před útoky.
Související
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
Letiště hlásí po masivním kyberútoku stále problémy. Hackeři napadli odbavovací software
Kybernetická bezpečnost , Německo , Hackeři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek
před 2 hodinami
Cvičení jednotek NATO se zúčastnili i Ukrajinci. Výsledky byly otřesné, dva prapory rozmetali za jediný den
před 3 hodinami
Zimní počasí se znovu chopí otěží. Má sněžit i mrznout
včera
V metru proběhne další víkendová výluka. Lidé budou muset do tramvají
včera
Policie se snaží ztotožnit neznámou ženu. Tělo se našlo v lese u Říčan
včera
Čeští hokejisté ostudu nedopustili. S Francií otočili skóre z 2:3 na 6:3
včera
Benzin v posledních dnech zlevnil. Teď má spolu s naftou opět zdražovat
včera
Pod tlakem je i král Karel. Američané chtějí vyslechnout bývalého prince Andrewa
včera
Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech
včera
Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života
včera
Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách
včera
Potvrzeno. Předpověď počasí slibuje další nadílku, napadne až 15 cm sněhu
včera
Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí
včera
Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá
včera
Waltz odráží kritiku USA: Pod vedením Trumpa vracíme svět zpět z okraje propasti
včera
USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď
včera
Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz
včera
Adamczyková zkompletovala olympijskou sbírku. Z Itálie si přiveze stříbro
včera
Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko
včera
Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk
Evropský editor deníku The Guardian Jon Henley v živé diskusi se čtenáři rozebral aktuální výzvy, kterým starý kontinent čelí v době hluboké krize transatlantických vztahů. Podle Henleyho se Evropa nachází v momentu zúčtování, kdy musí reagovat na čínskou hospodářskou „vlnu tsunami“ a otevřeně protievropský postoj současných Spojených států. Tento tlak vede k přehodnocování základních principů fungování Evropské unie, včetně její jednoty a rychlosti rozhodování.
Zdroj: Libor Novák