Německo se připravuje na moderní válku. Není to legální, volají kritici

MAGAZÍN - V roce 2015 se hackeři dokázali dostat do sítí německého parlamentu. Berlín se rozhodl vrátit úder. Připravuje odvetné údery, jejichž cílem je vniknout a zničit systém hackerů. Tato strategie není však bez problémů. Magazín Politico vrhá světlo na koncepci kybernetické války rozvíjenou německou vládou.

Po zkušenosti s totalitním režimem jsou Němci velice citliví na ochranu osobních údajů. Hrozba kybernetických útoků dramaticky vzrostla v posledních letech. Soudí se, že kybernetické útoky stojí německé společnosti až 50 miliard eur. Iniciativa německé vlády  vychází i ze strachu, co mohou hackeři napáchat v oblasti veřejných služeb a infrastruktury. Nedávný rozsáhlý útok známý pod názvem WannaCry ukázal, jak velmi jsou ohroženy zdravotnické systémy.

Německo tento rok zahájilo přípravu 13 500 budoucích „kybernetických vojáků“ a současně pod patronátem ministerstva vnitra otevřelo v Mnichově počítačovou jednotku, kde bude zaměstnáno 400 lidí. Jejich úkolem bude vývoj nástrojů pro dekódování a útok na hackerské sítě.

Podle některých bezpečnostních odborníků je jedinou účinnou taktikou svrhnout server, z kterého se útok šíří. „Vezměte si například server, který šíří státní tajemství nebo údaje o kreditní kartě," uvedl Martin Schallbruch, bývalý generální ředitel německého ministerstva vnitra, který přes více než deset let dohlížel na národní strategii kyberneticko-bezpečnostní bezpečnosti. „V tomto případě nelze zablokovat celý internet. Ale je třeba zastavit server šíření informací." 

Ne všichni bezpečnostní experti považují ale zpětné hackování a následné zničení systému za optimální řešení. Zničení jiného počítačového systému je nezákonné a neexistuje jasná právní půda pro zpětné hackování. Navíc není jasné, která z více než třiceti bezpečnostních agentur Německa bude mít na starosti provozování takových operací. Kritici taktéž upozorňují na fakt, že tato strategie přinese státní monopol na násilí do kyberprostoru. Jinými slovy, stát si uzurpuje právo v kyberprostoru jednat podle svého uvážení.

To však přináší několik problémů. Pachatelé útoků se dokáží velice dobře skrývat a stát nemusí být schopen je správně identifikovat. Může se stát, že stát tak neoprávněně zničí kybernetický systém nevinné osobě. Hackeři používají servery třetích stran, který se často nachází v jiné zemi, než odkud jsou založeny, a poté spustit útok odtud. Namísto viníka by tak státní kybernetické agentury pouze ničily zprostředkovatele, který nemusí si ani být vědom toho, že slouží tomuto účelu. Je taktéž otázka, jak si Německo poradí s právními důsledky toho, že zničí server registrovaný a operující v jiné zemi.

Hans-Georg Maaßen, prezident domácí tajné služby v zemi, navrhl, aby se o jednotlivé typy kybernetických útoků analogicky postaraly odpovídající bezpečnostní služby. Tj. německá policie by měla být odpovědná za zpětné kybernetické útoky proti zločincům, zpravodajské služby za zahraniční zpravodajské služby a ozbrojené síly za cizí ozbrojené síly. Jeho návrh byl shledán kontroverzním mezi bezpečnostními experty. „Tato myšlenka se zdá být nevhodná vzhledem k tomu, že je často nemožné jasně přiřadit útok určitému útočníkovi předtím, než je možno udeřit zpět," uvedl Schallbruch.

V kyberprostoru lze velmi těžko rozeznat od sebe zahraničního agenta a kriminálníka.Německé bezpečnostní agentury jsou velmi roztříštěné a zahrnují asi 40 federálních a regionálních agentur, což dále komplikuje navrhovaný plán. Navíc, trestní stíhání uvnitř Německa je omezeno na policejní a donucovací orgány země. S velmi málo výjimkami může německá armáda jednat mimo hranice země. Podle některých odborníků by policie měla v případě kyberútoků požádat o pomoc vojenské bezpečnostní síly specializované na kybernetiku.

Podle německého ministra vnitra Thomas de Maizière nová legislativa po národních volbách země brzy vstoupí v platnost. Bez ohledu na to, kdo vyhraje v září, bude pravděpodobně trvat až do začátku příštího roku, kdy se rozhodne, kdo bude vést ministry během příštího funkčního období. Úředníci vzhledem k právní složitosti problému neočekávají, že legislativa projde dříve než ve druhé polovině roku 2018. Poslanec Konstantin von Notz z opoziční Strany zelených navrhuje, aby se vláda namísto vytváření kybernetické války zaměřila na metody a strategie, jak lépe chránit vlastní infrastruktury před útoky.

Související

Více souvisejících

Kybernetická bezpečnost Německo Hackeři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

před 2 hodinami

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

před 9 hodinami

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy