Erdoğan je nový Hitler? Historik nešetří kritikou "tureckého sultána"

S diktátory je to stále stejný příběh, varuje americký vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Commentary Magazine tvrdí, že pokud je někdo nezastaví, jsou stále drzejší ve své agresi, což platí i v případě Turecka Recepa Tayyipa Erdoğana.

Erdoğan potlačuje svobodu nejen v Turecku

Během oficiální návštěvy Washingtonu dne 16. května mlátili Erdoğanovi bodyguardi pokojné demonstranty – včetně mnoha amerických občanů – před tureckou ambasádou, přičemž jich nejméně 11 zranili, poukazuje expert. Dodává, že byli zatčeni dva demonstranti, zatímco Erdoğanově ochrance, které pomáhali další turečtí rváči, tento útok v srdci americké metropole prošel.    

Deník New York Times, který zkoumal záznam incidentu, dokázal identifikovat 24 útočníků, přičemž většina z nich pocházela z prezidentova doprovodu a tudíž zřejmě disponuje diplomatickou imunitou, uvádí Boot. Konstatuje však, že i tak je lze označit za „nežádoucí osoby“ a zakázat jim volný vstup na území Spojených států.

„Osm útočníků byli jednoduše Erdoğanovi stoupenci, včetně jednoho muže, který žije v New Jersey a dalšího z Virginie. A třetí je z Toronta,“ pokračuje odborník. Poukazuje, že jeden z nich se dokonce New York Times přiznal, že nakopl demonstrantku, která ležela na zemi, avšak – jak se zatím zdá – žádný z těchto pachatelů není vyšetřován.

Došlo pouze k tomu, že turecký velvyslanec ve Washingtonu byl povolán na americké ministerstvo zahraničí Thomasem Shannonem, náměstkem šéfa diplomatického resortu a kariérním diplomatem, konstatuje publicista. Pokládá otázku, zda Turci brali tento rozhovor vůbec vážně, jelikož nekorespondoval s obsahem Twitteru amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naopak hojně vychvaluje Erdoğana.

I tak se turecké ministerstvo zahraničí snažilo podat oficiální protest u amerického velvyslance v Ankaře kvůli „agresivním akcím amerického bezpečnostního personálu během (Erdoğanovy) návštěvy Washingtonu“, připomíná Boot s tím, že Turky zřejmě ve skutečnosti rozlítilo, že washingtonská policie nedokázala „rozehnat nepovolenou a provokativní“ demonstraci. „Nejenže Erdoğan potlačuje svobodu projevu doma, ale nyní ji zřejmě hodlá potlačovat i ve Washingtonu – a ze strany americké vlády se mu nedostává přílišného odporu,“ zuří historik.

Trpí tisíce Turků, Trump gratuluje   

Celá záležitost má nyní pokračování, jelikož Erdoğan se zaměřil na Enese Kantera, tureckou basketbalovou hvězdu, která hraje v NBA za Oklahoma Thunder, poukazuje expert. Vysvětluje, že sportovec je otevřeným stoupencem v exilu žijícího klerika Fetulláha Gülena, jehož Erdoğan bez jakýchkoliv konkrétních důkazů viní ze zosnování loňského neúspěšného vojenského převratu. Minulý měsíc tak turecké úřady Kanterovi, který byl tou dobou na světovém charitativním turné, zrušily platnost pasu, na základě čehož byl krátce zadržen v Rumunsku, přičemž se obával, že ho země vydá do Turecka, kde by ho Erdoğan mohl uvěznit, uvádí Boot. Dodává, že za pomoci amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti se Kanter naštěstí mohl vrátit do Spojených států.

Kanterova rodina však zůstává v Turecku a může se stát terčem odvety, obává se publicista. Podotýká, že basketbalistův otec Mehmet, profesor genetiky, zašel tak daleko, že se veřejně syna zřekl. „Omlouvám se tureckému lidu a prezidentovi za to, že mám takového syna. Jeho postoje a chování znepokojují naši rodinu,“ cituje historik profesorovo stanovisko otištěné v tureckých médiích.

Ani to však neuchránilo profesora před ztrátou místa na univerzitě, podobně jako tisíce jiných akademiků, a nyní byl tureckým režimem dokonce zatčen, stejně jako dalších zhruba 45 tisíc politických vězňů v zemi, deklaruje odborník. Odkazuje na tweet Enese Kantera z 2. června, ve kterém světu oznámil, že jeho otec skončil ve vězení a stejně jako tisíce dalších může být mučen, přičemž Erdoğana nazval „Hitlerem našeho století“. 

Postup vůči basketbalistovi a jeho rodině označuje Boot za pobuřující, ačkoliv činy turecké vlády se podle něj nedají srovnávat s nacistickým Německem, jak Kanterův tweet tvrdí. „Je ale velmi zlé, že tolik Turků trpí zásahy svého nového sultána,“ píše odborník. Přiznává, že USA nemohou Erdoğana zastavit, ale mohou dát najevo svůj odpor k jeho chování a akcentovat dodržování lidských práv, především ze strany spojenců z NATO. K tomu se však Trumpova administrativa neuchýlila, kritizuje historik. Připomíná, že americký prezident dokonce svému tureckému protějšku v dubnu zatelefonoval, aby mu pogratuloval k vítězství ve zmanipulovaném referendu, které dále posílí jeho již tak rozsáhlé pravomoci.          

Spojené státy musí s Tureckem spolupracovat na Blízkém východě, ale to podle experta neznamená, že by měly poskytnout Erdoğanovi bianko šek k represím. Trumpův slogan zní „Amerika na prvním místě“ a prezident jej musí prosazovat ve chvíli, kdy cizí diktátor útočí na americké občany, uzavírá Boot. 

Související

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Více souvisejících

Turecko USA (Spojené státy americké) Recep Tayyip Erdogan Enes Kanter Donald Trump

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy