Východní Evropa je zavalená nekvalitním jídlem. Potvrdily to nové testy

"Vypadá to jako Nutella, voní to jako Nutella, ale stejně to nechutná jako slavná italská čokoládová pomazánka," píše web Euroactiv. Další potravinové testy totiž potvrdily skutečnost, že některé potraviny mají ve Východní Evropě včetně Česka prokazatelně horší kvalitu. A lídři v bývalých komunistických zemích z toho nejsou nadšení. 

Bulharský premiér Boyko Borissov situaci označil za "potravinový apartheid", zatímco český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v únoru letošního roku prohlásil, že východ má dost toho být "popelnicí Evropy". 

Rozdílnost kvality potravin potvrdily v minulosti studie jak v Maďarsku, tak na Slovensku a v České republice. Nyní přišly se svou studií také Bulhaři. Tým chemiků v bulharské Sofii strávil několik týdnů zkoumáním vzorků jednotlivých potravin. Šlo zejména o nejběžnější potraviny jako jsou sýry, máslo, párky, čokoláda nebo nealkoholické nápoje. Výsledky zveřejnily 28. června. Z nich vyplynulo, že nejméně u sedmi z 31 produktů existují kvalitativní rozdíly oproti obdobným produktům z Německa nebo Rakouska. 

Čokoládová pochoutka v Bulharsku obsahovala méně mléka i kakaa než její německá obdoba, nicméně chuť obou produktů byla téměř totožná. Nealkoholické nápoje zakoupené v bulharských supermarketech zase obsahovaly zejména umělá sladila, zatímco rakouský slazený nápoj obsahoval jenom cukr.

Bulharští zákazníci jsou přitom přesvědčeni, že kupují výrobky se stejnou úrovní kvality. Dalším šokujícím zjištěním studie je, že 16 položek stojí v přepočtu o něco dráž, než ty samé z Rakouska a Německa. Dětské kaše jsou dokonce dvakrát tak dražší. 

Bulharský politický expert  Ivan Krastev nedávno napsal pro New York Times, že potravinový fenomén dokonale ilustruje "východoevropskou úzkost, že se stali občany druhé kategorie". Velmi se to  podle Krateva podobá myšlence dvourychlostní Evropy, ve které velké národy jako Německo prosazují větší integraci v rámci EU, zatímco východoevropští členové Unie požadují větší míru státní suverenity. 

Firmy se nicméně stále ohánějí frází, že receptury jsou upraveny přesně podle chutí, které mají místní obyvatelé. Podle směrnic Evropské unie mají společnosti svobodu v tom, jak mění recepturu daných produktů - jen musí uvádět přesná složení na obalech. 

"Nechápu, jak se má náhražka dobré čokolády pro místní přizpůsobit mým chutím?" ptá se bulharská matka dvou dětí Yana Mihailová. Dodává, že kvalitní čokoládu kupuje vždy, když cestuje do zahraničí. "Cena je sice vyšší, ale stojí to za to - je v ní mnohem víc kakaa," doplňuje. 

I když bulharské testy nezveřejňují jednotlivé značky, už v únoru se mluvilo v Maďarsku o značkách Ferrero a Coca Cola, které své produkty "uzpůsobují místním chutím". Potravinová agentura Maďarska uváděla, že Nutella zakoupená v Budapešti byla méně krémová než ta z Rakouska. Stejně tak tomu bylo u Coca-Coly, kdy ta maďarská byla "méně bohatší, méně komplexní". Vláda premiéra Viktora Orbána obvinila Evropskou unii z dvojitého standartu potravin napříč Evropou. 

"Je dobře, že se Bulhaři konečně snaží zbavit jakési mentality druhořadých lidí, kteří jsou smíření s tím, že se živí nízkokvalitními potravinami," uvedla pro agenturu AFP 40letá Lyudmila Pavlova, zatímco vystávala ve frontě v jednom z bulharských marketů.