6 krizí, které mohou zkazit léto

1. Polsko  

Polská vláda se snaží přehlasovat a zvrátit veto prezidenta Andrezeje Dudy týkající se kontroverzních zákonů o soudnictví. Ty dávají vládě kontrolu nad Nejvyšším soudem. Proti tomu se pořádají masové protesty, které polská vláda tvrdě potlačuje. Brusel se na celou situaci dívá s rostoucím znepokojením a obává se, že v Polsku dochází k porušování lidských práv. Pokud nedojde k uklidnění, mohl by zasáhnout. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans už řekl, že jsou připraveni spustit „článek 7", první krok k pozastavení hlasovacích práv Polska.

2. Itálie

Navzdory všem snahám Evropy se již třetí léto v řadě očekává nový příjezd stovek tisíce uprchlíků z Blízkého východu a Afriky. Jejich nejpravděpodobnější místo přistání je Itálie. Migrace zůstává nejnaléhavější a nejobtížnější politickou otázkou v Evropě. Má potenciál k potopení vlád a výrazný vliv na volby v Německu a Rakousku. Z těchto důvodů jakákoliv náhlá a naléhavá situace donutí evropské špičky jednat bez ohledu na dohodnuté dovolené.

Těmi situace mohou být masová smrt ve vodách Středozemního moře nebo smrtící teroristický útok spojený s příchozími migranty. Ostrý zvrat v syrské občanské válce je dalším palčivým problémem, který by bylo třeba unáhleně řešit, stejně jako rozhodnutí s Berlínem soupeřícího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odstoupit od smlouvy o uprchlících, což by pravděpodobně způsobilo nárůst migrantů vstupujících do Evropy.

EU si problematičnost migrace, zvláště pro Itálii, uvědomuje. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přislíbil Itálii dalších 100 milionů EUR a více zaměstnanců EU, kteří jí pomohou vyrovnat se s letním přílivem migrantů. EU též odsouhlasila rozšíření Operace Sofie, zaměřenou na boj proti pašerákům lidí a obchodníkům se zbraněmi.

3. Velká Británie

Vláda britské premiérky Theresy Mayové visí na tenkém vlásku, jen za pomoci dohody s severoirskou Demokratickou unionistickou stranou. Pokud by asi 15 poslanců skutečně splnila svá slova o ochotě podepsat dopis nedůvěry vládě, mohlo by dojít k změně vedení. To by mělo velký dopad na jednání o Brexitu, nejkomplexnějšího britského politického úkolu po druhé světové válce.

4. Katalánsko

Carles Puigdemont, prezident Katalánska, dal jasně najevo, že jej nic nezastaví v uspořádání referenda o nezávislosti 1. října, navzdory námitkám Madridu, že se jedná o nezákonný akt. Vedení Španělska by mohlo hnát celou situaci až k soudu, následkem čehož by mohly vypuknout ostré nepokoje, které by následně mohly být tvrdě potlačovány vládou. EU by v takovém případě mohla porušit strategické mlčení a snažit se o uklidnění situace.

5. Ukrajina

Navzdory snahám všech zúčastěných stran, problémy na Ukrajině neustávají. Naopak, po letech jistého upozadění se ukrajinská krize znovu dostala na titulky novin díky vyhlášení nezávislosti na Kyjevě a nového státu Maloruska ze strany proruských separatistů. Ti využili situace s zamrznutím jednání o vyřešení konfliktu, kdy Německo a Francie nedokázali přimět Rusko k souhlasu Minskou dohodou. Hlavní překážkou pro Putina tak zůstává americká administrativa.

Ta však není úplně jednotná, co se týče Ukrajiny. Americký prezident Donald Trump veřejně vyjádřil svou nespokojenost s ukrajinským vedením, které obviňuje ze zásahu v amerických volbách, když ukrajinská vláda začala vyšetřovat vůdce jeho kampaně z korupce. Jak však uvedl nový americký zvláštní vyslanec na Ukrajině Kurt Volker, Bílý dům přemýšlí o poskytnutí zbraní ukrajinské vládě. To by mohlo vést k eskalaci spícího konfliktu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko by se zcela nepochybně obrátil na Brusel, kam často dojíždí, a tamní představitelé by museli urychleně jednat.

6. Himaláje

Potenciální eskalace konfliktu na Ukrajině ale bledne ve srovnání s potenciální eskalací konfliktu mezi dvěma nukleárními mocnostmi, jejichž obyvatelstvo čítá miliardu lidí. Čína a Indie se hádají o sporné území na plošině Doklam v Himálajích, které si nárokuje Čína i spojenec Indie, Bhútán. Čína varovala Indii, že bude bránit nárokované území „za každou cenu". Ačkoliv obě země se budou zřejmě zdráhat udělat první krok, vojenský konflikt mezi oběma zeměmi z roku 1962 slouží jako varování, že obě země nakonec mohou spustit válečné operace.