Návrat stalinismus v Rusku aneb budou Rusové obdivovat Stalina povinně?

Moskva - Josif Stalin zůstává dodnes v Rusku rozporuplnou postavou. Muž, známý na Západě jako neobyčejně krutý diktátor, za jehož režimu bylo zabito několik miliónů lidí, byl zároveň vítězem 2. světové války – v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka. Pro svou roli v zastavení Hitlerových vojsk je dodnes mezi některými Rusy ctěn jako velký hrdina. Podle kritiků má současný režim velký zájem na tom, aby Stalin byl takto vnímám mezi Rusy.

Mezi těmito kritiky je i ruský opoziční politik Leonid Gozman, bývalý spolupředseda politické strany Pravoye Delo. Ve svém článku pro ruskou mutaci magazínu Forbes (jeho anglická a rozšířená verze je na webu The Moscow Times), Gozman tvrdí, že ačkoliv současné Rusko nemá koncentrační tábory a represe, jaké existovaly za Stalina, jeho další charakteristiky si moderní Rusko za patronátu Putina postupně osvojuje.

Sovětský svaz se cítil být pevností obklopenou imperialistickými nepřáteli. Ruští vládci podle Gozmana tuto myšlenku zkopírovali pro podobné účely – tj. k vytvoření pocitu strachu z vnější hrozby, kterou dokáží porazit jen oni a kvůli které je třeba přijmout drakonická opatření. Gozman tvrdí, že současný koncept ruských nepřátel je ještě propracovanější a horší než za Stalina. Ten obviňoval cizí vůdce, zatímco dnešní vedení obviňuje celé národy –Polsko, Gruzii či Británii.

V Rusku též podle něj vládne kontrola nad emoci, takřka stejná jakou uplatňoval stalinistický režim. Občanům je dle něj diktováno, na co by měli být hrdí a kdy a jak by měli truchlit. Je vyžadováno zachovávání „správného“ názoru, od kterého se člověk nesmí odchýlit, tvrdí. Ruský režim v tomto ohledu využívá svého faktického monopolu nad médií, aby přepsal ruskou minulost prostřednictvím nové mytologie, která tvoří nové morální vzory i poselství Ruska, ačkoliv ani jedno neexistuje a je jen nástrojem pro existenci režimu.

Kritický názor na Stalina: nebezpečné pro zdraví dětí a pověst profesorů

Ačkoliv lze všechny tyto kritické připomínky vnímat jako klasické přehánění typické pro opoziční politiky, posední zpráva spjatá s Ruskem a stalinismem se zdá Gozmanovi dávat minimálně v některých bodech za pravdu. Německé zprávy Deutsche Welle přinesly zprávu o knize Andrej Suslova, profesora historie na Permské státní univerzitě v západním Rusku, kterou Roskomnadsor nebo Ruská federální služba pro dohled nad komunikací, informačními technologiemi a masovými médii označil za „nebezpečnou pro zdraví dětí.“

„Kniha je určena pro starší studenty," řekl Suslov DW. „Pomáhá učitelům a studentům získat lepší smysl historie stalinismu a jeho důsledků." Jedním z doporučení, které kniha nazvaná „Učitelský průvodce pro studium / porozumění / zkoumání stalinských represí" nabízí, je organizovat výlety na místa spojená s represemi. Suslov napsal knihu spolu s kolegy v roce 2015. Vydalo ji Centrum pro politické vzdělávání a lidská práva, ruská nezisková organizace.

Není jasné, proč byl Roskomnadsor byl vůbec zapojen, podle Aleksandera Werchowského, z střediska pro lidská práva Sowa. Jeho úkolem je dohled nad médii, nikoliv učební osnovy, řekl DW. „Je to záležitost ministerstva školství," dodal. Podobně se vyslovuje i Laboratoř pro aplikovanou lingvistiku, kterou Suslov požádal, aby se vyjádřila ke stanovisku Roskomnadsoru. Laboratoř došla k závěru, že Roskomnadsor jednal mimo svou působnost. Zpráva, kterou zveřejnil, byla „založena na vlastní verzi historického faktu."

Proti knize byly pořádány protesty organizované hnutím sut vremeni (Základ času), stalinistického hnutí. Protestující uspořádali podpisovou kampaň zacílenou na státní orgány. Roskomnadsor v roce 2016 vydal zprávu, ve které se píše, že učebnice je „nepřátelská vůči státním a sociálním názorům."  Pavel Guryanov z sut vremeni řekl DW, že je spokojen s rozhodnutím orgánů. Podle něj je se jedná o druh učebních osnov, jenž jsou „zákrytem ideologického a politického vymývání mozků dětí v Permu, v zájmu zahraničních sponzorů organizace.“

V Rusku organizace, které přijímají peníze ze zahraničí, mohou být označeny a zahraničního agenta. Suslov odmítá, aby tak bylo označeno Centrum pro politické vzdělávání a lidská prává a požaduje, aby byla kniha odstraněna z černého listu, protože to poškozuje jeho pověst. Společně žalovali Roskomnadsor. Následující slyšení je stanoveno na 3. října a závěr se očekává do konce roku. 

Putinův názor na Stalina

DW uvádí, že Suslův pohled na stalinismus je v rozporu s tím, který prosazuje současná vláda v čele s prezidentem Putinem. Ten nepopírá, že Stalin se dopouštěl represí a vražd. V nedávném dokumentu Olivera Stonea však vyjádřil myšlenku, že kritika Stalina je v mnohém vlastně skrývá kritika Ruska.

Během svého tradičního pořadu – jakési ruské obdoby „Volejte řediteli“ – se taktéž nepřímo vyjádřil proti obvyklým kritikám stalinismu, když řekl, že jej nelze srovnávat s nacismem. Nacisté „přímo, otevřeně a veřejně vyhlásili vyhlazení celých etnik - Židů, Cikánům a Slovanům - jeden z cílů jejich politiky,“ řekl. To, i k přihlédnutím ke všem zločinům stalinistického režimu nikdy nebylo jeho cílem – a tedy, naznačuje Putin, nacismus je mnohem horší.

Stalin doposud rozděluje Rusko

Podle průzkumu All-Russia Public Opinion Research Center z počátku července, jenž vyzpovídal 1200 dospělých Rusů, většina dotazovaných (90%) ví o represích uskutečňovaným Stalinem, přičemž 43% ale tvrdí, že by bez nich nebylo možné udržet pořádek. „Mírně vyšší počet (49% všech respondentů a 57% těch, jejichž rodinní příslušníci byli vystaveni represím) s tím nesouhlasí a silně odsuzuje represe,“ stojí ve zprávě.

Více než dvě třetiny Rusů (68%) tvrdí, že soudy SSSR byly nespravedlivé, 24% jich uvedlo, že jejich příbuzní patřili mezi osoby, kteří podléhali represivním opatřením, včetně nechvalně proslulých pracovních táborů. Zhruba 16% Rusů uvedlo, že věří, že trest během doby Stalinova režimu byl spravedlivý. Odpovědi se též lišily ohledně toho, kdo byl obětí represí. Podle jedněch to byli lidé. kteří „nesouhlasili s politikou úřadů (37%) a těmi, kteří „měli respekt  mezi lidmi (22%), zatímco pro jiné to byli „zrádci " a „spiklenci "(24%),  „podvodníci a zloději (23%)."

Ruská společnost zůstává rozdělena ohledně stalinských represí a to může být připisováno skutečnosti, že chybí informace o událostech Stalinovy éry, uvedl průzkum. Většina Rusů (72%) se domnívá, že je potřeba říci mladým generacím o těchto represích, aby se v budoucnu neopakovaly. Naopak, 22% respondentů tvrdí, že tato diskuse by měla být omezena na minimum, neboť to negativně ovlivňuje obraz země.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

 J. D. Vance

Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny

Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem, které se měly uskutečnit ve Švýcarsku, byly nečekaně zrušeny. Důvodem je prudká eskalace konfliktů v jižním Libanonu, kde došlo k masivním střetům mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh. Rozhovory měly začít ve švýcarské vesnici Obbürgen pouhé dva dny poté, co obě strany podepsaly memorandum o porozumění, které otevřelo šedesátidenní lhůtu pro vyjednání trvalé dohody o íránském jaderném programu a obnovení ropné dopravy přes Hormuzský průliv.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.

před 4 hodinami

včera

Replika korunovačních klenotů

Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad. 

včera

Ilustrační fotografie.

Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR

Po úvodní prohře 1:2 s Jižní Koreou bylo jasné, že aby mohla česká fotbalová reprezentace pomýšlet na postup ze skupiny A fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku, musela ideálně v dalším zápase nad Jihoafrickou republiku vyhrát. Jenže proti českým fotbalistům se osud obrátil ještě před tímto samotným veledůležitým zápasem. Při předzápasovém tréninku se zranil obránce David Jurásek, pro nějž účinkování na turnaji skončilo předčasně. Samotný úvod zápasu svěřencům kouče Miroslava Koubka vyšel více než dobře, Češi do něj vstoupili aktivně a vše zakončili v šesté minutě gólem Michala Sadílka. Od té doby ale byl český tým čím dál pasivnější a nakonec přišel trest v podobě proměněné penalty deset minut před koncem. Duel tak skončil remízou 1:1.

včera

včera

včera

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud

Kauza úspěšného filmu Sbormistr, jehož televizní vysílání na jaře zastavil soud, končí. Obě strany sporu se dohodly na smíru, podrobnosti ale nejsou známé. Diváci tak v této chvíli nevědí, zda se odvysílání snímku na obrazovkách ČT dočkají. 

včera

včera

Mark Rutte v Praze

V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva

Náměstek amerického ministra obrany Elbridge A. Colby prohlásil, že pokračující podpora ze strany evropských členů Severoatlantické aliance je naprosto klíčová pro udržení ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. Washington podle něj považuje strategii přenesení hlavní odpovědnosti za materiální a finanční pomoc Ukrajině na evropské partnery za úspěšnou a efektivní. V uplynulém roce to byli právě evropští spojenci, kdo převzal vůdčí roli v zajišťování finanční stability Kyjeva a dodávkách vlastních zbrojních systémů, což stabilizovalo situaci na bojišti.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé sobě) ocenil v Černínském paláci bývalou hlavu státu Václava Klause, kterému předal medaili Za zásluhy o diplomacii. Ministr zahraničních věcí tak učinil u příležitosti exprezidentových nadcházejících 85. narozenin, které oslaví v pátek.

včera

očkování

Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína

Poradní panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek zahájil debatu o schválení zcela nového typu vakcíny proti chřipce. Jedná se o vůbec první očkovací látku proti tomuto onemocnění, která využívá technologii mRNA, tedy stejný postup, který hrál klíčovou roli při zvládání pandemie covidu-19. 

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii

Ukrajinské bezpilotní letouny provedly masivní nálet na ruské hlavní město a úspěšně zasáhly Moskevskou rafinérii v Kapotni. Útok, který se odehrál ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách, představuje podle dostupných informací největší dronový úder na Moskvu od začátku plnohodnotného válečného konfliktu. Starosta města Sergej Sobjanin potvrdil, že i přes intenzivní činnost protivzdušné obrany několik aparátů proniklo ochranným perimetrem a zasáhlo klíčový energetický komplex. Na místě bylo zaznamenáno nejméně pět velkých ohnisek požáru, která zachvátila primární i sekundární zpracovatelské jednotky a také skladovací nádrže s palivem.

včera

Pete Hegseth

USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání se svými protějšky z NATO v Bruselu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést neprodyšnou blokádu vůči Íránu, pokud Teherán nedodrží své závazky plynoucí z nově podepsané dohody. Šéf Pentagonu zdůraznil, že americký prezident Donald Trump dal jasně najevo ochotu k ráznému obnovení operací v případě, že Írán během stanovené lhůty pro rozhovory nesplní to, k čemu se zavázal.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě

Cesta do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla fatální chybou. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer. Reagoval tak na situaci, kdy Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat na neutrální půdě, zatímco Putin trvá na tom, že případná schůzka se musí uskutečnit v hlavním městě Ruské federace. Podle Pifera si ukrajinský prezident toto riziko velmi dobře uvědomuje. Dodal také, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by byl Kreml připraven o ukončení války skutečně seriózně vyjednávat.

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky

Ukrajina podnikla dosud největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky. Podle ruské státní tiskové agentury TASS údery zasáhly infrastrukturu, způsobily požáry a úlomky sestřelených strojů dopadaly na řadu míst v celé metropolitní oblasti. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana během noci na čtvrtek zlikvidovala nejméně 194 bezpilotních letounů směřujících na hlavní město, což výrazně převyšuje bilanci z předchozích měsíců.

včera

včera

Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou dohodu, která má podle jeho slov odvrátit hrozbu celosvětové hospodářské deprese. Podle vyjádření vysokých představitelů Spojených států přináší tento krok zemi zásadní úspěch, přestože obsahuje citelné politické i finanční ústupky vůči Teheránu. Cílem ujednání je mimo jiné znovu plně otevřít Hormuzský průliv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy