Návrat stalinismus v Rusku aneb budou Rusové obdivovat Stalina povinně?

Moskva - Josif Stalin zůstává dodnes v Rusku rozporuplnou postavou. Muž, známý na Západě jako neobyčejně krutý diktátor, za jehož režimu bylo zabito několik miliónů lidí, byl zároveň vítězem 2. světové války – v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka. Pro svou roli v zastavení Hitlerových vojsk je dodnes mezi některými Rusy ctěn jako velký hrdina. Podle kritiků má současný režim velký zájem na tom, aby Stalin byl takto vnímám mezi Rusy.

Mezi těmito kritiky je i ruský opoziční politik Leonid Gozman, bývalý spolupředseda politické strany Pravoye Delo. Ve svém článku pro ruskou mutaci magazínu Forbes (jeho anglická a rozšířená verze je na webu The Moscow Times), Gozman tvrdí, že ačkoliv současné Rusko nemá koncentrační tábory a represe, jaké existovaly za Stalina, jeho další charakteristiky si moderní Rusko za patronátu Putina postupně osvojuje.

Sovětský svaz se cítil být pevností obklopenou imperialistickými nepřáteli. Ruští vládci podle Gozmana tuto myšlenku zkopírovali pro podobné účely – tj. k vytvoření pocitu strachu z vnější hrozby, kterou dokáží porazit jen oni a kvůli které je třeba přijmout drakonická opatření. Gozman tvrdí, že současný koncept ruských nepřátel je ještě propracovanější a horší než za Stalina. Ten obviňoval cizí vůdce, zatímco dnešní vedení obviňuje celé národy –Polsko, Gruzii či Británii.

V Rusku též podle něj vládne kontrola nad emoci, takřka stejná jakou uplatňoval stalinistický režim. Občanům je dle něj diktováno, na co by měli být hrdí a kdy a jak by měli truchlit. Je vyžadováno zachovávání „správného“ názoru, od kterého se člověk nesmí odchýlit, tvrdí. Ruský režim v tomto ohledu využívá svého faktického monopolu nad médií, aby přepsal ruskou minulost prostřednictvím nové mytologie, která tvoří nové morální vzory i poselství Ruska, ačkoliv ani jedno neexistuje a je jen nástrojem pro existenci režimu.

Kritický názor na Stalina: nebezpečné pro zdraví dětí a pověst profesorů

Ačkoliv lze všechny tyto kritické připomínky vnímat jako klasické přehánění typické pro opoziční politiky, posední zpráva spjatá s Ruskem a stalinismem se zdá Gozmanovi dávat minimálně v některých bodech za pravdu. Německé zprávy Deutsche Welle přinesly zprávu o knize Andrej Suslova, profesora historie na Permské státní univerzitě v západním Rusku, kterou Roskomnadsor nebo Ruská federální služba pro dohled nad komunikací, informačními technologiemi a masovými médii označil za „nebezpečnou pro zdraví dětí.“

„Kniha je určena pro starší studenty," řekl Suslov DW. „Pomáhá učitelům a studentům získat lepší smysl historie stalinismu a jeho důsledků." Jedním z doporučení, které kniha nazvaná „Učitelský průvodce pro studium / porozumění / zkoumání stalinských represí" nabízí, je organizovat výlety na místa spojená s represemi. Suslov napsal knihu spolu s kolegy v roce 2015. Vydalo ji Centrum pro politické vzdělávání a lidská práva, ruská nezisková organizace.

Není jasné, proč byl Roskomnadsor byl vůbec zapojen, podle Aleksandera Werchowského, z střediska pro lidská práva Sowa. Jeho úkolem je dohled nad médii, nikoliv učební osnovy, řekl DW. „Je to záležitost ministerstva školství," dodal. Podobně se vyslovuje i Laboratoř pro aplikovanou lingvistiku, kterou Suslov požádal, aby se vyjádřila ke stanovisku Roskomnadsoru. Laboratoř došla k závěru, že Roskomnadsor jednal mimo svou působnost. Zpráva, kterou zveřejnil, byla „založena na vlastní verzi historického faktu."

Proti knize byly pořádány protesty organizované hnutím sut vremeni (Základ času), stalinistického hnutí. Protestující uspořádali podpisovou kampaň zacílenou na státní orgány. Roskomnadsor v roce 2016 vydal zprávu, ve které se píše, že učebnice je „nepřátelská vůči státním a sociálním názorům."  Pavel Guryanov z sut vremeni řekl DW, že je spokojen s rozhodnutím orgánů. Podle něj je se jedná o druh učebních osnov, jenž jsou „zákrytem ideologického a politického vymývání mozků dětí v Permu, v zájmu zahraničních sponzorů organizace.“

V Rusku organizace, které přijímají peníze ze zahraničí, mohou být označeny a zahraničního agenta. Suslov odmítá, aby tak bylo označeno Centrum pro politické vzdělávání a lidská prává a požaduje, aby byla kniha odstraněna z černého listu, protože to poškozuje jeho pověst. Společně žalovali Roskomnadsor. Následující slyšení je stanoveno na 3. října a závěr se očekává do konce roku. 

Putinův názor na Stalina

DW uvádí, že Suslův pohled na stalinismus je v rozporu s tím, který prosazuje současná vláda v čele s prezidentem Putinem. Ten nepopírá, že Stalin se dopouštěl represí a vražd. V nedávném dokumentu Olivera Stonea však vyjádřil myšlenku, že kritika Stalina je v mnohém vlastně skrývá kritika Ruska.

Během svého tradičního pořadu – jakési ruské obdoby „Volejte řediteli“ – se taktéž nepřímo vyjádřil proti obvyklým kritikám stalinismu, když řekl, že jej nelze srovnávat s nacismem. Nacisté „přímo, otevřeně a veřejně vyhlásili vyhlazení celých etnik - Židů, Cikánům a Slovanům - jeden z cílů jejich politiky,“ řekl. To, i k přihlédnutím ke všem zločinům stalinistického režimu nikdy nebylo jeho cílem – a tedy, naznačuje Putin, nacismus je mnohem horší.

Stalin doposud rozděluje Rusko

Podle průzkumu All-Russia Public Opinion Research Center z počátku července, jenž vyzpovídal 1200 dospělých Rusů, většina dotazovaných (90%) ví o represích uskutečňovaným Stalinem, přičemž 43% ale tvrdí, že by bez nich nebylo možné udržet pořádek. „Mírně vyšší počet (49% všech respondentů a 57% těch, jejichž rodinní příslušníci byli vystaveni represím) s tím nesouhlasí a silně odsuzuje represe,“ stojí ve zprávě.

Více než dvě třetiny Rusů (68%) tvrdí, že soudy SSSR byly nespravedlivé, 24% jich uvedlo, že jejich příbuzní patřili mezi osoby, kteří podléhali represivním opatřením, včetně nechvalně proslulých pracovních táborů. Zhruba 16% Rusů uvedlo, že věří, že trest během doby Stalinova režimu byl spravedlivý. Odpovědi se též lišily ohledně toho, kdo byl obětí represí. Podle jedněch to byli lidé. kteří „nesouhlasili s politikou úřadů (37%) a těmi, kteří „měli respekt  mezi lidmi (22%), zatímco pro jiné to byli „zrádci " a „spiklenci "(24%),  „podvodníci a zloději (23%)."

Ruská společnost zůstává rozdělena ohledně stalinských represí a to může být připisováno skutečnosti, že chybí informace o událostech Stalinovy éry, uvedl průzkum. Většina Rusů (72%) se domnívá, že je potřeba říci mladým generacím o těchto represích, aby se v budoucnu neopakovaly. Naopak, 22% respondentů tvrdí, že tato diskuse by měla být omezena na minimum, neboť to negativně ovlivňuje obraz země.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

včera

28. března 2026 21:17

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

28. března 2026 20:10

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

28. března 2026 18:59

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

28. března 2026 17:48

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

28. března 2026 16:39

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

28. března 2026 15:21

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

28. března 2026 13:59

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

28. března 2026 12:44

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy