Návrat stalinismus v Rusku aneb budou Rusové obdivovat Stalina povinně?

Moskva - Josif Stalin zůstává dodnes v Rusku rozporuplnou postavou. Muž, známý na Západě jako neobyčejně krutý diktátor, za jehož režimu bylo zabito několik miliónů lidí, byl zároveň vítězem 2. světové války – v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka. Pro svou roli v zastavení Hitlerových vojsk je dodnes mezi některými Rusy ctěn jako velký hrdina. Podle kritiků má současný režim velký zájem na tom, aby Stalin byl takto vnímám mezi Rusy.

Mezi těmito kritiky je i ruský opoziční politik Leonid Gozman, bývalý spolupředseda politické strany Pravoye Delo. Ve svém článku pro ruskou mutaci magazínu Forbes (jeho anglická a rozšířená verze je na webu The Moscow Times), Gozman tvrdí, že ačkoliv současné Rusko nemá koncentrační tábory a represe, jaké existovaly za Stalina, jeho další charakteristiky si moderní Rusko za patronátu Putina postupně osvojuje.

Sovětský svaz se cítil být pevností obklopenou imperialistickými nepřáteli. Ruští vládci podle Gozmana tuto myšlenku zkopírovali pro podobné účely – tj. k vytvoření pocitu strachu z vnější hrozby, kterou dokáží porazit jen oni a kvůli které je třeba přijmout drakonická opatření. Gozman tvrdí, že současný koncept ruských nepřátel je ještě propracovanější a horší než za Stalina. Ten obviňoval cizí vůdce, zatímco dnešní vedení obviňuje celé národy –Polsko, Gruzii či Británii.

V Rusku též podle něj vládne kontrola nad emoci, takřka stejná jakou uplatňoval stalinistický režim. Občanům je dle něj diktováno, na co by měli být hrdí a kdy a jak by měli truchlit. Je vyžadováno zachovávání „správného“ názoru, od kterého se člověk nesmí odchýlit, tvrdí. Ruský režim v tomto ohledu využívá svého faktického monopolu nad médií, aby přepsal ruskou minulost prostřednictvím nové mytologie, která tvoří nové morální vzory i poselství Ruska, ačkoliv ani jedno neexistuje a je jen nástrojem pro existenci režimu.

Kritický názor na Stalina: nebezpečné pro zdraví dětí a pověst profesorů

Ačkoliv lze všechny tyto kritické připomínky vnímat jako klasické přehánění typické pro opoziční politiky, posední zpráva spjatá s Ruskem a stalinismem se zdá Gozmanovi dávat minimálně v některých bodech za pravdu. Německé zprávy Deutsche Welle přinesly zprávu o knize Andrej Suslova, profesora historie na Permské státní univerzitě v západním Rusku, kterou Roskomnadsor nebo Ruská federální služba pro dohled nad komunikací, informačními technologiemi a masovými médii označil za „nebezpečnou pro zdraví dětí.“

„Kniha je určena pro starší studenty," řekl Suslov DW. „Pomáhá učitelům a studentům získat lepší smysl historie stalinismu a jeho důsledků." Jedním z doporučení, které kniha nazvaná „Učitelský průvodce pro studium / porozumění / zkoumání stalinských represí" nabízí, je organizovat výlety na místa spojená s represemi. Suslov napsal knihu spolu s kolegy v roce 2015. Vydalo ji Centrum pro politické vzdělávání a lidská práva, ruská nezisková organizace.

Není jasné, proč byl Roskomnadsor byl vůbec zapojen, podle Aleksandera Werchowského, z střediska pro lidská práva Sowa. Jeho úkolem je dohled nad médii, nikoliv učební osnovy, řekl DW. „Je to záležitost ministerstva školství," dodal. Podobně se vyslovuje i Laboratoř pro aplikovanou lingvistiku, kterou Suslov požádal, aby se vyjádřila ke stanovisku Roskomnadsoru. Laboratoř došla k závěru, že Roskomnadsor jednal mimo svou působnost. Zpráva, kterou zveřejnil, byla „založena na vlastní verzi historického faktu."

Proti knize byly pořádány protesty organizované hnutím sut vremeni (Základ času), stalinistického hnutí. Protestující uspořádali podpisovou kampaň zacílenou na státní orgány. Roskomnadsor v roce 2016 vydal zprávu, ve které se píše, že učebnice je „nepřátelská vůči státním a sociálním názorům."  Pavel Guryanov z sut vremeni řekl DW, že je spokojen s rozhodnutím orgánů. Podle něj je se jedná o druh učebních osnov, jenž jsou „zákrytem ideologického a politického vymývání mozků dětí v Permu, v zájmu zahraničních sponzorů organizace.“

V Rusku organizace, které přijímají peníze ze zahraničí, mohou být označeny a zahraničního agenta. Suslov odmítá, aby tak bylo označeno Centrum pro politické vzdělávání a lidská prává a požaduje, aby byla kniha odstraněna z černého listu, protože to poškozuje jeho pověst. Společně žalovali Roskomnadsor. Následující slyšení je stanoveno na 3. října a závěr se očekává do konce roku. 

Putinův názor na Stalina

DW uvádí, že Suslův pohled na stalinismus je v rozporu s tím, který prosazuje současná vláda v čele s prezidentem Putinem. Ten nepopírá, že Stalin se dopouštěl represí a vražd. V nedávném dokumentu Olivera Stonea však vyjádřil myšlenku, že kritika Stalina je v mnohém vlastně skrývá kritika Ruska.

Během svého tradičního pořadu – jakési ruské obdoby „Volejte řediteli“ – se taktéž nepřímo vyjádřil proti obvyklým kritikám stalinismu, když řekl, že jej nelze srovnávat s nacismem. Nacisté „přímo, otevřeně a veřejně vyhlásili vyhlazení celých etnik - Židů, Cikánům a Slovanům - jeden z cílů jejich politiky,“ řekl. To, i k přihlédnutím ke všem zločinům stalinistického režimu nikdy nebylo jeho cílem – a tedy, naznačuje Putin, nacismus je mnohem horší.

Stalin doposud rozděluje Rusko

Podle průzkumu All-Russia Public Opinion Research Center z počátku července, jenž vyzpovídal 1200 dospělých Rusů, většina dotazovaných (90%) ví o represích uskutečňovaným Stalinem, přičemž 43% ale tvrdí, že by bez nich nebylo možné udržet pořádek. „Mírně vyšší počet (49% všech respondentů a 57% těch, jejichž rodinní příslušníci byli vystaveni represím) s tím nesouhlasí a silně odsuzuje represe,“ stojí ve zprávě.

Více než dvě třetiny Rusů (68%) tvrdí, že soudy SSSR byly nespravedlivé, 24% jich uvedlo, že jejich příbuzní patřili mezi osoby, kteří podléhali represivním opatřením, včetně nechvalně proslulých pracovních táborů. Zhruba 16% Rusů uvedlo, že věří, že trest během doby Stalinova režimu byl spravedlivý. Odpovědi se též lišily ohledně toho, kdo byl obětí represí. Podle jedněch to byli lidé. kteří „nesouhlasili s politikou úřadů (37%) a těmi, kteří „měli respekt  mezi lidmi (22%), zatímco pro jiné to byli „zrádci " a „spiklenci "(24%),  „podvodníci a zloději (23%)."

Ruská společnost zůstává rozdělena ohledně stalinských represí a to může být připisováno skutečnosti, že chybí informace o událostech Stalinovy éry, uvedl průzkum. Většina Rusů (72%) se domnívá, že je potřeba říci mladým generacím o těchto represích, aby se v budoucnu neopakovaly. Naopak, 22% respondentů tvrdí, že tato diskuse by měla být omezena na minimum, neboť to negativně ovlivňuje obraz země.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin ,  Rusko ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 3 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 5 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 7 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 12 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

včera

Rusko a Ukrajina uzavřely energetické příměří, oznámil Trump. Je to pro mě novinka, reagoval Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky, které má vstoupit v platnost bezodkladně. Své tvrzení zveřejnil na sociálních sítích s tím, že obě válčící strany s dohodou souhlasily a nesmějí ji porušit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy