Návrat stalinismus v Rusku aneb budou Rusové obdivovat Stalina povinně?

Moskva - Josif Stalin zůstává dodnes v Rusku rozporuplnou postavou. Muž, známý na Západě jako neobyčejně krutý diktátor, za jehož režimu bylo zabito několik miliónů lidí, byl zároveň vítězem 2. světové války – v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka. Pro svou roli v zastavení Hitlerových vojsk je dodnes mezi některými Rusy ctěn jako velký hrdina. Podle kritiků má současný režim velký zájem na tom, aby Stalin byl takto vnímám mezi Rusy.

Mezi těmito kritiky je i ruský opoziční politik Leonid Gozman, bývalý spolupředseda politické strany Pravoye Delo. Ve svém článku pro ruskou mutaci magazínu Forbes (jeho anglická a rozšířená verze je na webu The Moscow Times), Gozman tvrdí, že ačkoliv současné Rusko nemá koncentrační tábory a represe, jaké existovaly za Stalina, jeho další charakteristiky si moderní Rusko za patronátu Putina postupně osvojuje.

Sovětský svaz se cítil být pevností obklopenou imperialistickými nepřáteli. Ruští vládci podle Gozmana tuto myšlenku zkopírovali pro podobné účely – tj. k vytvoření pocitu strachu z vnější hrozby, kterou dokáží porazit jen oni a kvůli které je třeba přijmout drakonická opatření. Gozman tvrdí, že současný koncept ruských nepřátel je ještě propracovanější a horší než za Stalina. Ten obviňoval cizí vůdce, zatímco dnešní vedení obviňuje celé národy –Polsko, Gruzii či Británii.

V Rusku též podle něj vládne kontrola nad emoci, takřka stejná jakou uplatňoval stalinistický režim. Občanům je dle něj diktováno, na co by měli být hrdí a kdy a jak by měli truchlit. Je vyžadováno zachovávání „správného“ názoru, od kterého se člověk nesmí odchýlit, tvrdí. Ruský režim v tomto ohledu využívá svého faktického monopolu nad médií, aby přepsal ruskou minulost prostřednictvím nové mytologie, která tvoří nové morální vzory i poselství Ruska, ačkoliv ani jedno neexistuje a je jen nástrojem pro existenci režimu.

Kritický názor na Stalina: nebezpečné pro zdraví dětí a pověst profesorů

Ačkoliv lze všechny tyto kritické připomínky vnímat jako klasické přehánění typické pro opoziční politiky, posední zpráva spjatá s Ruskem a stalinismem se zdá Gozmanovi dávat minimálně v některých bodech za pravdu. Německé zprávy Deutsche Welle přinesly zprávu o knize Andrej Suslova, profesora historie na Permské státní univerzitě v západním Rusku, kterou Roskomnadsor nebo Ruská federální služba pro dohled nad komunikací, informačními technologiemi a masovými médii označil za „nebezpečnou pro zdraví dětí.“

„Kniha je určena pro starší studenty," řekl Suslov DW. „Pomáhá učitelům a studentům získat lepší smysl historie stalinismu a jeho důsledků." Jedním z doporučení, které kniha nazvaná „Učitelský průvodce pro studium / porozumění / zkoumání stalinských represí" nabízí, je organizovat výlety na místa spojená s represemi. Suslov napsal knihu spolu s kolegy v roce 2015. Vydalo ji Centrum pro politické vzdělávání a lidská práva, ruská nezisková organizace.

Není jasné, proč byl Roskomnadsor byl vůbec zapojen, podle Aleksandera Werchowského, z střediska pro lidská práva Sowa. Jeho úkolem je dohled nad médii, nikoliv učební osnovy, řekl DW. „Je to záležitost ministerstva školství," dodal. Podobně se vyslovuje i Laboratoř pro aplikovanou lingvistiku, kterou Suslov požádal, aby se vyjádřila ke stanovisku Roskomnadsoru. Laboratoř došla k závěru, že Roskomnadsor jednal mimo svou působnost. Zpráva, kterou zveřejnil, byla „založena na vlastní verzi historického faktu."

Proti knize byly pořádány protesty organizované hnutím sut vremeni (Základ času), stalinistického hnutí. Protestující uspořádali podpisovou kampaň zacílenou na státní orgány. Roskomnadsor v roce 2016 vydal zprávu, ve které se píše, že učebnice je „nepřátelská vůči státním a sociálním názorům."  Pavel Guryanov z sut vremeni řekl DW, že je spokojen s rozhodnutím orgánů. Podle něj je se jedná o druh učebních osnov, jenž jsou „zákrytem ideologického a politického vymývání mozků dětí v Permu, v zájmu zahraničních sponzorů organizace.“

V Rusku organizace, které přijímají peníze ze zahraničí, mohou být označeny a zahraničního agenta. Suslov odmítá, aby tak bylo označeno Centrum pro politické vzdělávání a lidská prává a požaduje, aby byla kniha odstraněna z černého listu, protože to poškozuje jeho pověst. Společně žalovali Roskomnadsor. Následující slyšení je stanoveno na 3. října a závěr se očekává do konce roku. 

Putinův názor na Stalina

DW uvádí, že Suslův pohled na stalinismus je v rozporu s tím, který prosazuje současná vláda v čele s prezidentem Putinem. Ten nepopírá, že Stalin se dopouštěl represí a vražd. V nedávném dokumentu Olivera Stonea však vyjádřil myšlenku, že kritika Stalina je v mnohém vlastně skrývá kritika Ruska.

Během svého tradičního pořadu – jakési ruské obdoby „Volejte řediteli“ – se taktéž nepřímo vyjádřil proti obvyklým kritikám stalinismu, když řekl, že jej nelze srovnávat s nacismem. Nacisté „přímo, otevřeně a veřejně vyhlásili vyhlazení celých etnik - Židů, Cikánům a Slovanům - jeden z cílů jejich politiky,“ řekl. To, i k přihlédnutím ke všem zločinům stalinistického režimu nikdy nebylo jeho cílem – a tedy, naznačuje Putin, nacismus je mnohem horší.

Stalin doposud rozděluje Rusko

Podle průzkumu All-Russia Public Opinion Research Center z počátku července, jenž vyzpovídal 1200 dospělých Rusů, většina dotazovaných (90%) ví o represích uskutečňovaným Stalinem, přičemž 43% ale tvrdí, že by bez nich nebylo možné udržet pořádek. „Mírně vyšší počet (49% všech respondentů a 57% těch, jejichž rodinní příslušníci byli vystaveni represím) s tím nesouhlasí a silně odsuzuje represe,“ stojí ve zprávě.

Více než dvě třetiny Rusů (68%) tvrdí, že soudy SSSR byly nespravedlivé, 24% jich uvedlo, že jejich příbuzní patřili mezi osoby, kteří podléhali represivním opatřením, včetně nechvalně proslulých pracovních táborů. Zhruba 16% Rusů uvedlo, že věří, že trest během doby Stalinova režimu byl spravedlivý. Odpovědi se též lišily ohledně toho, kdo byl obětí represí. Podle jedněch to byli lidé. kteří „nesouhlasili s politikou úřadů (37%) a těmi, kteří „měli respekt  mezi lidmi (22%), zatímco pro jiné to byli „zrádci " a „spiklenci "(24%),  „podvodníci a zloději (23%)."

Ruská společnost zůstává rozdělena ohledně stalinských represí a to může být připisováno skutečnosti, že chybí informace o událostech Stalinovy éry, uvedl průzkum. Většina Rusů (72%) se domnívá, že je potřeba říci mladým generacím o těchto represích, aby se v budoucnu neopakovaly. Naopak, 22% respondentů tvrdí, že tato diskuse by měla být omezena na minimum, neboť to negativně ovlivňuje obraz země.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Soudy, ilustrační fotografie.

Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění

V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu

V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat. 

včera

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek při debutu na olympiádě dojel na pěti kilometrech pro stříbro

Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.

včera

včera

Markéta Davidová

Sázka na Davidovou nevyšla. Biatlonová smíšená štafeta skončila až jedenáctá, slaví Francie

Byl to jeden z největších otazníků v české olympijské výpravě. Zda se olympiády zúčastní dlouhodobě zdravotně se trápící biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová, nebo nikoli, a popřípadě, pokud ano, jak na tom fyzicky bude. Nakonec se Davidová zúčastnila hned prvního biatlonového závodu v Anterselvě pod pěti olympijskými kruhy, kterým byla smíšená štafeta, přičemž český trenérský štáb se ji rozhodl nasadit jako finišmanku štafety. Ta tak jela ve složení Vítězslav Hornig, Michal Krčmář, Tereza Voborníková a Markéta Davidová. Přestože to před poslední předávkou vypadalo nadějně z českého pohledu, jelikož české kvarteto figurovalo na páté pozici, Davidové se finiš vůbec nevydařil. Češi tak propadli až na 11. místo. Závod ovládli Francouzi.

včera

včera

včera

Zuzana Maděrová

Senzační zlato. Maděrová zastoupila zklamanou Ledeckou v paralelním obřím slalomu

Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Olympijská kolekce českých sportovců ve světě zaujala. Řadí je k těm nejpoutavějším

Na domácí scéně nejen mezi fanoušky, ale i mezi politiky nenašlo oblečení českých sportovců pro letošní zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo příliš pochopení vzhledem k jeho netradiční barevné kombinaci. Jak už to ale v mnoha případech bývá, to, co pro Čechy může být pohoršující, může naopak ve světě snést pochvalu. A to je právě případ i nové české olympijské kolekce. Podle zahraničních médií se totiž Češi ve svém oblečení při zahájení rozhodně neztratili. Kolekce prý patří k pěti nejzajímavějším.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání vlády.

Česko by mohlo dětem zakázat sociální sítě. Babiš se tomu nebrání

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit. 

včera

včera

včera

včera

včera

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

včera

včera

Výhled počasí na příští víkend. Do Česka dorazí ochlazení

Zima sice v Česku pokračuje, ale počasí se v posledních dnech oteplilo. Příští únorový víkend by však měl přinést ochlazení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy