Ukrajina a Litva zuří, nelíbí se jim nová podoba polských pasů

Kyjevské ministerstvo zahraničí si dnes pozvalo polského velvyslance, podle kterého Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.

Súporná hřbitovní kaple stojí na lvovském Lyčakovském hřbitově v sekci polských vojáků padlých v bojích mezi polskými a ukrajinskými jednotkami v letech 1918-1919. Po rozpadu Rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny včetně Lvova připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.

Po rozpadu SSSR ukrajinské úřady jen velmi neochotně dovolily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní „oranžové revoluci" na Ukrajině. Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za "osvoboditele" Lvova.

Podle médií panuje nespokojenost i v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu má být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Gotická stavba z počátku 16. století je i důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II. Vilnius, dnes hlavní město nezávislé Litvy, byl v období mezi světovými válkami součástí Polska.