IS se chystá na Západě rozpoutat vlnu teroru. Dá se tomu zabránit?

Barcelona - Ve čtvrtek proběh v Barceloně útok, který byl ihned následován útokem v Cambrils. K masakrům se přihlásil IS. Španělsko už jeden velký islamistický útok zažilo, v roce 2004. Po 13 let se mu dařilo dalším teroristických aktivitám vyhýbat, mimo jiné i díky tomu, že se příliš neúčastnilo vojenských akcí v zahraničí, které by k němu mohli přitáhnout nechtěnou pozornost. IS obvykle útočí na ty země, které se přímo účastní vojenského tažení proti němu v Sýrii a Iráku. Proč si nyní IS vybral Španělsko?

IS byl v minulosti několikrát nařčen, že se přihlašuje k těm teroristickým útokům, aniž by je řídil a byl jejich iniciátorem. Nicméně, nedávné studie odhalují, že IS se skutečně snaží hlásit jen k těm událostem, do kterých byl přímo zapleten. Německé úřady nedávno zatkly jeho „reportéra“, který navštěvoval teroristické útočníky a snažil se od nich zjistit co největší podrobnosti o jimi uskutečněných akcích. Ačkoliv se k IS hlásil útočník ze Sydney, který držel rukojmí v kavárně, IS sice oslavoval jeho činy, ale nepřihlásil se k němu. Stanovisku IS, že útoky zorganizoval, lze tedy věřit a nechápat je jako útoky s ním nespojených osamělých vlků.

Britský deník The Guardian poukazuje na to, že se útok spáchaný IS liší od toho, co byl v roce 2004 spáchán Al-Káidou inspirovanými teroristy. Bombový útok v madridském metru měl za cíl zopakovat hrozivé divadlo krve a zmaru, jakému byl svět svědkem v roce 11.9. 2001. Měl též jasný politický záměr – donutit Španělsko, aby přestalo podporovat vojenskou invazi v Iráku a též ovlivnit španělské volby. IS takové strategické cíle nemá, domnívá se The Guardian. Nezáleží mu na tom, kde bude rozsévat teror, hlavně, že jej bude rozsévat.

Ben Rich,přednášející mezinárodních vztahů a bezpečnostních studiích na Curtin University, si též myslí, že IS nepotřebuje žádné specifické důvody pro své útoky. V rámci své představy o střetu civilizací bude útočit na Západě kdekoliv, včetně zemí, které nejsou aktivně účastni boje proti němu v Sýrii a Iráku. Podle Riche nicméně měl útok i další symbolickou rovinu. Španělsko bylo kdysi muslimské království Andalusie. IS jej proto považuje za součást jím proklamovaného chalífátu. The Guardian tvrdí, že tato muslimská historie Španělska hrála roli v bombovém útoku z roku 2004, nedává jej však do souvislosti se současnými útoky.

Rich též podotýká, že španělské útoky mohou být předzvěstí vlny teroru, kterou IS uskuteční na Západě. Na rozdíl od britského listu si myslí, že to má určitý strategický důvod. Tím, jak ztrácí území, perspektivu a pověst následkem neustálého vojenského tlaku v Sýrii a Iráku se snaží mermomocí vzbudit dojem, že je silou, s kterou je radno počítat. Rich též odkazuje na článek magazínu Foreign Policy, který upozorňuje na to, že taktika IS pořádat útoky vždy a všude se už poněkud okoukala a svět to nahlíží s menším rozechvěním. IS se tedy většími akcemi snaží vrátit svým útokům dojem velkoleposti a hrozivosti.

Proč se Španělsku tak dlouho terorismus vyhýbal?

Španělsko má v porovnání s Francií či Německem poměrně malou islámskou komunitu, okolo 2,1% proti 5,8% muslimů v Německu a 7,5% ve Francii. Navíc, integrace muslimů ve Španělsku je mnohem úspěšnější než ve jmenovaných zemích, Francii a Německu. „Tady nemáme ghetta jako mají ve Francii. Integrace muslimské populace je větší, radikalizace není tak velká,“ sdělil jeden zpravodajský analytik londýnským novinám The Times.

Web Ozymandias (Ozy) též poukazuje na to, že ve Španělsku se prakticky nevyskytují protimuslimské protesty typické pro Německo či Francii a nevládne zde paranoia ohledně džihádistického útoku (to zřejmě nyní  změní). Španělská veřejnost v případě terorismu mluví spíše o kriminalitě a chudobě než o rase a náboženství. Většina politiků se obává, že budou obviněni z rasismu a někteří věří, že vytvářet protimuslimské sociální konflikty pomůže pouze islamistům.

Dalo se útoku zabránit?

Podle webu však takový politicky korektní přístup může být v určitých ohledech kontraproduktivní. Podle Rogelia Alonsa, ředitele programu teroristických studií na univerzitě Rey Juan Carlos, se politici navzdory vážným varováním odborníků zbytečně ztrácejí čas tím, že se starají o svůj veřejný obraz. „Nejsme prostě připraveni," řekl v roce 2015. Jeho slova se zdá potvrzovat český odborník na bezpečnost, Andor Šándor, který v rozhovoru pro EuroZprávy.cz řekl, že politici se spíše soustředí na rétoriku než na skutečné skutky.

Šándor považuje za směšné, že vždy po útocích začnou politici volat po „pořádné“ zpravodajské a policejní spolupráci. „Slyším to už roky a nic se neděje. Buď si tedy zpravodajské služby nemají co vyměňovat, nebo nejsou ochotné. Ale to je věcí politiků,“ řekl. Jeho slova jsou zvláště palčivá v souvislosti s neverifikovanými tvrzeními španělských deníků, že CIA varovala španělské tajné služby o možných útocích. Podle El Peridoco, místního listu, CIA varovala před dvěma měsíci katalánskou autonomní policii, že může dojít k útoku a měla dokonce zmínit přímo ulici La Ramba, kde došlo ke čtvrtečnímu útoku.

Španělské policie má dlouholetou zkušenost s bojem proti terorismu. Působení bastické teroristické skupiny známou pod akronymem ETA ji vycvičila v tom, jak hledat teroristy a zabraňovat jejich útokům. Španělské zpravodajské a bezpečností služby dokázaly zmařit mnohé připravované útoky islamistů ve Španělsku. Přesto to nestačilo.

Španělský deník El Páis poukazuje na to, že ani takové zkušené agentury jako MI5 a MI6 nedokázaly zabránit útokům v Anglii. Podle Šándorá je možnost preventivního útoku velmi nízká, nelze to proto zpravodajským službám a polici vyčítat. Podle Annie Machononové, bývalé agenty MI5, je velkým problémem, který se podepisuje na efektivnosti tajných služeb, hrozivě velké množství informací, které musí zpracovávat. Následkem toho nejsou schopni jít pořádně do hloubky. Britský policejní šéf po útoku v Manchesteru přiznal, že takový problém existuje. Dostáváme tak velké množství varování, že je nemožné se všem věnovat," připustil.

Související

FBI

Afghánci chtěli narušit americký svátek demokracie. FBI zakročila

Napětí před listopadovými prezidentskými volbami v USA roste a práce přibývá i tajným službám. Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) se podařilo odhalit plán dvojice mužů, kteří chtěli zaútočit v den, kdy američtí občanů budou vybírat mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem. 

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Španělsko Teroristický útok v Barceloně: Dodávka najela do davu lidí (17. srpna 2017) teroristický útok v Cambrils (Španělsko 18.8.2017)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 15 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?

Prezident Joe Biden sice není uveden na dnešních volebních lístcích, ale i tak jde o mnoho, pro něj osobně i pro jeho dědictví. V 81 letech Biden sleduje, zda získá příští rok Bílý dům jeho předchůdce, nebo vysněná nástupkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy