Konec sektářských sporů? Hranice mezi katolicismem a protestantismem začínají splývat, ukázal nový průzkum

Nynější katolíci a protestanti v západní Evropě i v USA se cítí být k sobě blíž než že by zastávali odlišná stanoviska, ukázal průzkum, uskutečněný separátně v západní Evropě (11. dubna až 2. srpna 2017, mezi 24 599 lidmi v 15 zemích) a v USA (30. května až 9. srpna 2017, mezi 5 198 účastníky).

Průměrně si 58% evropských protestantů myslí, že jsou si náboženští více podobní s katolíky. U evropských katolíků je 50%. 26% evropských protestantů  34% evropských katolíků si myslí, že jsou si nábožensky více nepodobni. V případě USA jsou čísla poněkud různější. Zatímco 65% amerických katolíků si myslí, že mají mnoho společného s protestanty (u protestantů je to 58%), v případě amerických protestantů skoro polovina toto přesvědčení nesdílí (41%). 32% amerických katolíků si též myslí, že zastávají jiná náboženská stanoviska než američtí protestanti.

Cuius regio, eius religio už neplatí

Co se týče jednotlivých evropských zemí, zde se čísla velmi různí. Jednotlivé země mají odlišné majoritní náboženské vyznání a populaci. Tyto odlišné náboženské preference jsou důsledkem spíše politického než náboženského rozhodnutí, které panovníci přijali v rámci tzv. vestfálského míru, jenž ukončil sérii náboženských válek, známou jako třicetiletá válka. Podle zásady cuius regio, eius religio (čí je panství, toho je víra) podle které měl panovník určit, jakou víru budou muset na jeho území vyznávat jeho obyvatelé.

Severské země, Německo či Holandsko se staly podle této zásady protestantskými zeměmi, zatímco románské země jako Francie, Itálie či Španělsko jsou převážně katolické. Dnes už samozřejmě lze vyznávat jakoukoliv víru a existují proto i početné katolické komunity v v protestantských zemích a naopak. Data získané výzkumem ukazují, že v některých zemích se skutečně ztrácí rozdíly mezi kdysi tak sveřepými náboženskými nepřáteli.

V Nizozemí např. existuje takřka stejný podíl jak protestantů a katolíků, kteří si myslí, že mají k sobě nábožensky velmi blízko (665% a 67%), tak i protestantů a katolíků, co si myslí, že odlišnosti stále přetrvávají (28% a 27%). Poněkud odlišná čísla jsou u Německa, kde náboženskou podobnost s katolicismem vyznává 78% protestantů oproti 67% německým katolíkům.

V případě katolických zemí existují větší čísla těch, co si myslí, že katolíci mají s protesty spíše méně než více společného. V Itálii si to myslí 41% respondentů oproti 48% lidí, co se cítí spíše náboženské podobnosti s protestanty. Nepřekvapí, že v nábožensky rozděleném Irsku je podobný podíl – 42% proti 48%. V Španělsku je nicméně už poměr více na straně těch, co vidí spíše podobnosti mezi katolictvím a protestantismem (28% proti 45%), stejně tak ve Francii (39% proti 50%).

Zvláštním případem je Velká Británie, jejíž anglikánská církev představuje specifický mix mezi katolickou církví a protestantským sborem. 58% protestantů zde vyjadřuje myšlenku, že vyznávají podobné myšlenky jako katolíci, 37% je proti. Na straně katolíků je poměr sil jako v jediném zkoumaném státě opačný. 45% katolíků si myslí, že mezi nimi a protestanty vládnou spíše rozdíly, oproti 41% těch, co si myslí, že s protestanty jsou spíše na „stejné vlně.“

Splývání hranic

Luther hlásal, že spasení lze dosáhnout pouze vírou (sola fide). V současné době ale většina amerických i evropských protestantů si myslí, že kromě víry je nutné činit i dobré skutky – pohled zastávaný katolicismem. Myslí si to 52% amerických protestantů. V případě evropských zemí si to v průměru myslí 47% evropských protestantů. Jedinou výjimku je Norsko, kde si to myslí pouhých 30% a větší část respondentů považuje jen víru za dostatečnou ke spasení (51%). Průměr v evropských zemí je přitom pouhých 27%, v USA nicméně v sola fide věří 46%.

Výzkum prováděný v Evropě taktéž potvrdil tezi o tzv. „výjimečném případu Evropa“ podle které je Evropa na světě výjimkou co se týče praktikovaného náboženství. Průměru pouze 8% evropských protestantů a 14% evropských katolíků navštěvuje bohoslužby týdně či více. Samotná vysoká míra sekularizace ale nevylučuje větší podíl praktikování náboženství. Např. v Nizozemsku se 48% respondentů popisuje jako ateista, agnostik nebo nábožensky „nic zvláštního“. Přesto nizozemští protestanti mají se hlásí mezi jedny z nejaktivnější návštěvníky kostelů v Evrop. 43% říká, že chodí do kostela alespoň jednou týdně