Rusko vs NATO: Kdo má vojenskou přesilu?

Anexe Krymu donutila mnohé v Pentagonu se zamyslet a zanalyzovat současné ruské vojenské síly. Mnoho očí tak nedočkavě hledí na připravovaný Zapad 2017, který nám dá přesnější představy o modernizaci armády, zbraní a další technologie. Hlavní otázka teda bude, může se Rusko samo postavit proti NATO?

USA dlouhodobě kritizují alianci za příliš vlažnou reakci na připojení Krymu, které považují za násilné. Také se obávají, že právě nečinnost orgánu by mohlo Putina mylně uvést v přesvědčení, že může obsadit východní Evropu. Špatná ekonomická situace nedonutila Moskvu investovat méně peněz do vojenských sil, i když jejich dnešní armáda je jen zlomkem toho, co mívali v 80. letech během studené války.

I bez jaderných hlavic a o dost menší armádě není Rusko slabším, naopak technologický vývoj a zbraně nové generace je činí stále stejně nebezpečným. Bojiště by totiž v budoucnu nemuselo být jen na zemi, ale stále blíže se dostáváme k době orbitálních zbraní. A Moskva podle dostupných informací již úspěšně otestovala zbraně schopné ničit satelity ve vesmíru.

Ruská armáda měla v roce 2013 zhruba 766 tisíc vojáků v aktivní službě a až 2,4 milionů v rezervě. Během studené války měla ruská armáda až tři až čtyři miliony členů. Dále má také k dispozici 15 tisíc tanků, 27 tisíc obrněných bojových vozidel a téměř 6 tisíc automatických zbraní pro dělostřelectvo.

Server Globalfirepower.com přisuzuje ruskému námořnictvu 352 lodí včetně jedné letadlové, 13 torpédoborců a 63 ponorek. Ze strategického hlediska je důležité zejména Černé moře, které zemi umožňuje přístup do Středozemního moře. A to se ještě nezahrnují možné jaderné hlavice a střely s různou délkou doletu. A jejich vlastní obrana je také velmi účinná.Všeobecně se má za to, že celkové síly NATO přesahují ty ruské ve všech směrech. Ale to vůbec neznamená, že by aliance měla navrch. Naopak hrůzné teorie a válečné hry dokázaly, že by naopak NATO prohrálo, pokud by se Krym rozhodl obsadit pobalstké státy jako je Litva, Estonsko a Lotyšsko. Odborníci dokonce soudí, že by se Moskvě podařilo oblast obsadit za 60 hodin.

Hlavní úlohu by zde sehrál moment překvapení a pak taky čas. Potrvá dlouho, než se NATO zmobilizuje natolik, aby bylo schopné protiútoku. Jak by se následná válka odehrávala a kdo by nakonec zvítězil, bude předmětem další studií do budoucna.

Lotyšsko, Litva a Estonsko by mohly být pravděpodobnými cíli, protože všechny tři země jsou v těsné blízkosti Ruska a mnoho let byly součástí Sovětské svazu, uvádí studie. Stejně jako na Ukrajině, i zde žije velká část obyvatelstva ruského původu a pokud by čelili nespravedlivému jednání, Moskva by tak mohla ospravedlnit svoji invazi.