Moskva - Ruská armáda slavila na vojenské výstavě Expo Army 2017 úspěch. Na obdiv vystavovala svoje nejmodernější zařízení, která budou využitelná na zemi, ve vzduchu nebo na moři. Už dávno pryč jsou tak časy, kdy se o Spojených státech mluvilo jako o technologicky vyspělejší, momentálně by elektronická válka s Kremlem byla pro alianci NATO velmi obtížně zvladatelná.
Ruská armáda měla vždycky pověst, že spíše dá na kvantitu než kvalitu. Ale stát v minulých letech vynaložil obrovské množství peněz, aby k hojnému počtu přidal i spolehlivost a přesnost. A rozhodně se mu to vyplatilo, nebezpečí si teď uvědomují i ve Spojených státech. A nemluvíme zde jen o širokém působení radarů a protiraketových systémů, armáda využívá i inteligentní vyhledávání cizích kanálů a velkou síť rušiček, které odstřihnou nepřátele od komunikace s centrálou.
Podle ruských medií byl konkrétně systém Moskva-1 vyvíjen z toho důvodu, aby zachytil rádiové vysílání. Dosah má až 400 kilometrů a neschová se před ním žádné zařízení, které vyzařuje rádiové vlny. Technologie zachytí stopy a analyzuje znaky. V případě, že vyhodnotí vysílání jako nepřátelské, pošle varování na příslušná místa včetně protirakových základen, mezi které patří i systém S-400, a dokáže cíl určit i lokalizovat.
S-400 zase nepřátelský objekt zaměří a spolehlivě zjistí, o jaký typ zbraní se jedná a jakou rychlostí se pohybuje. A nejlepší na tom je, že všechny elektronické systémy bývají nainstalovány na letadlech nebo nákladních vozech, manipulace a jejich přesouvání je jednoduché. Ruská armáda pravděpodobně pracuje s informací, že Američané se převážně spoléhají na přesnost včetně GPS navádění, proto si dala zvláště záležet na vývoji technologie, která snadno oslepí nepřítele.
Některé stroje byly nasazené už v Sýrií a několik médií informovalo o tom, že způsobily i nepřesnost raket Tomehawk. V posledních letech se zdá, že západ a obzvlášť Spojené státy hodně investují na poli automatizace, zbraně a obrněné vozy budou podle nich ovládané na dálku, aby se předešlo zbytečnému krveprolití vojáků. Jenže Rusko dělá vše, co může, aby nový způsob války, kam proteklo už mnoho peněz, byl k ničemu.
Související
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák