Vliv Moskvy stoupá, tvrdí odborník. Nahradí Rusko USA?

NÁZOR - Návštěva saúdskoarabského krále Salmána bin Abd al-Azíze v Rusku, která probíhá tento týden, otevírá novou historickou kapitolu ve vztazích Moskvy a Rijádu, konstatuje analytik Jurij Barmin, expert na Blízký východ z Ruské rady pro mezinárodní vztahy. V komentáři pro server Moscow Times zdůrazňuje, že zdaleka nejde jen o fakt, že saúdský monarcha zavítal do Ruska poprvé od roku 1992, kdy země obnovily své vztahy, což jeho cestu pochopitelně zviditelňuje.

Ruský vliv na Blízkém východě roste

Spolu s tím, jak se Rusko vrací do blízkovýchodního prostoru, obě uvedené regionální mocnosti s globálními ambicemi se přirozeně stávají rivaly v otázkách táhnoucích se od Sýrie, přes ropu až po Írán, vysvětluje odborník. Konstatuje, že navzdory všem překážkám se Moskva a Rijád přibližují k vzájemnému porozumění a spolupráci v daných problémech, přičemž Salmánova návštěva je nejpozoruhodnějším vývojem v tomto vztahu.     

"Otázkou nicméně zůstává, co nyní motivovalo saúdského krále k návštěvě Moskvy s ohledem na to, kolikrát byla jeho cesta odložena od ledna 2015, kdy Salmán bin Abd al-Azíz usedl na trůn," píše Barmin. Považuje za pravděpodobné, že rozhodnutí jednat s Ruskem aktivněji souvisí s dlouhodobými kalkulacemi blízkovýchodního království, ačkoliv finální impulz k cestě do Moskvy mohly motivovat saúdskoarabské vnitřní mocenské hry.

Království vstupuje do nové fáze boje o nástupnictví a předpokládá se, že příštím monarchou bude syn krále Salmána Mohamed, byť tento třiatřicetiletý princ postrádá potřebné zkušenosti a jeho pozice budoucího panovníka může být snadno zpochybněna, poukazuje analytik. Doplňuje, že nepříliš úspěšná válka v Jemenu a blokáda Kataru princův obraz nyní spíše zhoršují a se značnou skepsí se setkává i jeho program transformace hospodářství země.

Jelikož se Salmánovi nepodařilo domácí image svého syna zlepšit, král nyní hledá mezinárodní podporu pro předání moci Mohamedovi a Rusko se svým rostoucím politickým vlivem na Blízkém východě se stává zemí, která může být pro tento plán klíčová, domnívá se Barmin.

Odborník připomíná také bezradnost pozorovatelů saúdsko-ruských vztahů při interpretaci Salmánovy cesty do Moskvy, přičemž není zřejmé, zda jde o odměnu za něco, co Vladimir Putin již udělal, nebo předběžnou pozornost za něco, co od něj Rijád očekává. V Rusku zajisté panuje strach z možných budoucích závazků, jelikož Saúdská Arábie se údajně již dříve snažila Rusko "uplatit", aby přestalo podporovat syrského prezidenta Asada výměnou za lukrativní energetické smlouvy, uvádí analytik. Domnívá se, že odpověď na výše uvedené dilema bude do značné míry určovat také politické dopady Salmánovy návštěvy.

Mnoho slibů, výsledky žádné

"Pro Rijád nyní na Blízkém východě nastala nebezpečná nerovnováha, kdy Spojené státy omezují svou přítomnost a Írán posiluje svůj vliv," píše expert. Dodává, že Rusko je přesvědčivým partnerem, který může zaplnit prostor po USA, přitáhnout uzdu Teheránu a zároveň ho motivují pragmatické zájmy v regionu, tudíž je nepravděpodobné, že mu věci přerostou přes hlavu při pokusu stát se mocenským arbitrem, kterým byl kdysi Washington.  

Tato situace očividně poskytuje Rijádu dostatek prostoru pro to, aby na Blízkém východě uplatňoval vlastní moc, deklaruje Barmin. Zdůrazňuje však, že i Rusko má od královy návštěvy velká očekávání,  jelikož Moskva je zřetelně zmatena skutečností, že záplava jednání s předními saúdskoarabskými představiteli v posledních dvou letech vyústila v mnoho slibů a jen málo konkrétní spolupráce.

V roce 2015 se Rijád například zavázal investovat v Rusku 10 miliard dolarů (přes 20 miliard korun, pozn. redaktora), které zatím nedodal, navíc podepsal mnoho dohod v energetickém a vojenském sektoru, ale žádná z nich nevyústila v konkrétní kontrakt, připomíná analytik. Odkazuje na známá loňská slova ředitele ruské zbrojní firmy Rostec, že saúdské přísliby nákupu zbraní nikdy nepovedou k samotným kontraktům a jsou vnímány spíše jako politická páka.  

"Navzdory faktu, že se ruský prezident a saúdský král již setkali, je to právě silně symbolická návštěva krále v Moskvě, která značí restart vztahů," myslí si Barmin. Obě strany podle jeho názoru k nim přistupují s jasnými politickými cíli a bylo by iracionální očekávat velký průlom.

Návštěva také sotva pomůže Rusku nahradit Spojené státy na pozici klíčového spojence Rijádu, ale může se jednat o první opatření k budování důvěry, které odstraní další proměnné z blízkovýchodní geopolitické rovnice, konstatuje závěrem odborník.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

Rusko Saúdská Arábie Muhammad bin Salmán (Saúdská Arábie) Salmán (bratr saúdského krále Abdalláha ibn Abdal Azíz Saúda)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy