Proč si Rusko myslí, že je výjimečné? Profesor podává odpověď

NÁZOR - Spojené státy se považují za výjimečný národ, jenž se zasazuje o dobro ve světě. Rusko je jedním z hlavním oponentů tohoto názoru, samo má však vlastní mýtus o speciálním místě v dějinách, které mu osud přidělil – a tento mýtus je silně provázán s válkou, tvrdí Gregory Carleton, profesor ruských studií na univerzitě Tucte.

Rusové věří, že slouží jako hráz proti zlovolným ambicím tyranských vládců. Ačkoliv nejvíce byla tato představa posílena během a po Hitlerově invazi ve 2. světové válce, její kořeny jsou starší. Byl to vpád francouzského císaře a geniálního vojevůdce Napoleona, co do mysli Rusů vložilo myšlenku národa neochvějně stojícího za obranou Evropy a dobra. Zatímco předtím byli považováni v Evropě za barbary a zaostalce, po porážce do té doby neporazitelného Napoleona Rus mohl začít být hrdý na to, že je Rus.

Porážka Napoleona vyvolala v Rusku velké nacionalistické cítění. Mnozí spisovatelé a intelektuálové následkem této patriotistické vlny začalali hledat v historii další důkazy o výjimečném postavení ruského národa v obraně Evropě proti tyranským silám. První z nich datovaly až do 13. století, kdy Mongolové napadali Evropu. Jejich vojska nepokročila dál než k východní Evropě, což Rusům umožnilo po staletích později tvrdit, že krváceli a obětovali se pro zbytek Evropy, aby zabránili této hrozbě se šířit dál.  

 

Následující invaze jen potvrzovali tento mýtus srdnatě bojujícího a napadaného Ruska. V 16. století se krymští Tatarové vydali na sever a nechali Moskvu v troskách. V 17. století Poláci učinili totéž, zároveň svrhli cara a zavraždili hlavu ruské církve. V 18. století Švédové napadali Rusko, aby byli poraženi Petrem Velikým. V 19. stoletím přišel Napoleona a konečně v 20. století nejhorší hrozba ze všech, nacistické Německo. A ve všech těchto případech, podle ruských intelektuálů, Rusko sloužilo jako štít bránící civilizaci.

Není překvapující, že takovou militantní ideu převzala armáda jako svoje základní krédo. Generál Nikolaj Sukotin na konci století tvrdil, že je klíčem k porozumění ruské zkušenosti války. Dodal, že žádný západní národ takovou zkušenost a takové dějinné postavení nemá.

Úloha mýtu

Tato perspektiva významně ovlivňuje způsob, jakým Rusko nahlíží na své akty agrese. Ty vždy jsou vnímány jako ospravedlněné, ve své podstatě nevinné, pouze reagující na jiné agrese ohrožující Rusko. Obě anexe Krymu byly pojímány tímto způsobem. V prvním případě, na konci 18. století, Rusko tím dle své verze pouze vracelo úder krymským Tatarům, po desetiletí útočících na Rusko a prodávající jeho občany do otroctví. V hojně diskutované anexi Krymu z roku 2014 Rusko tvrdilo, že pouze brání Rusy na poloostrově před nepřátelskou ukrajinskou vládou.

Též představa výjimečné frekvence, kdy je Rusko napadáno, vede k hluboké nedůvěře Ruska vůči Západu. Rusko má pocit, že v okamžiku jakéhokoliv napadení – jako tomu bylo např. během mongolského vpádu - Západ se spíše k útočníkům přidá než že by mu pomohl. Navíc má pocit, že agresorem není pouze jeden národ, ale koalice národů – u Napoleona byli i polští, němečtí a italští vojáci, u Hitlera Rumuni či Maďaři. NATO proto vnímá jako další potvrzení tohoto vzorce. Jedinými spojenci, které Rusko má, jsou jak řekl car Alexander III, jeho armáda a námořnictvo.

Nelze pominout ani úlohu, kterou tento mýtus hraje v úsilí Kremlu o centralizaci moci. Politická opozice, která se odváží jej zpochybnit, je osočena ze zrádcovství. Též je využíván k označení zahraničních subjektů z toho, že jsou zahraničními agenty. Samotná legitimita prezidentské úřadu je neoddělitelné od válečné aury, kterou produkuje tento mýtus. Je to zřetelné jak na prezidentské čestné stráži, která nosí uniformy jak z napoleonského věku, tak dni inauguraci, který je 7. května, dva dny před v Rusku masivními oslavy konce 2. světové války.

Krátce, kolem tohoto mýtu je postaveno občanské náboženství soustředěné kolem mocného centra, se specifickým výkladem historie, jenž zmatené a bouřlivé tisícileté dějiny pojímá jako kontinuální akty agrese ze strany cizích států a statečné a neústupné obrany své domoviny i evropské civilizace ze strany Rusů. Tento příběh přilévá olej do ohně ruského nacionalismu a právě díky svým hlubokým kořenům má širokou podporu mezi domácím obyvatelstvem, tvrdí Carleton.

Související

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Více souvisejících

Rusko mytologie

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 46 minutami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 15 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy