Proč si Rusko myslí, že je výjimečné? Profesor podává odpověď

NÁZOR - Spojené státy se považují za výjimečný národ, jenž se zasazuje o dobro ve světě. Rusko je jedním z hlavním oponentů tohoto názoru, samo má však vlastní mýtus o speciálním místě v dějinách, které mu osud přidělil – a tento mýtus je silně provázán s válkou, tvrdí Gregory Carleton, profesor ruských studií na univerzitě Tucte.

Rusové věří, že slouží jako hráz proti zlovolným ambicím tyranských vládců. Ačkoliv nejvíce byla tato představa posílena během a po Hitlerově invazi ve 2. světové válce, její kořeny jsou starší. Byl to vpád francouzského císaře a geniálního vojevůdce Napoleona, co do mysli Rusů vložilo myšlenku národa neochvějně stojícího za obranou Evropy a dobra. Zatímco předtím byli považováni v Evropě za barbary a zaostalce, po porážce do té doby neporazitelného Napoleona Rus mohl začít být hrdý na to, že je Rus.

Porážka Napoleona vyvolala v Rusku velké nacionalistické cítění. Mnozí spisovatelé a intelektuálové následkem této patriotistické vlny začalali hledat v historii další důkazy o výjimečném postavení ruského národa v obraně Evropě proti tyranským silám. První z nich datovaly až do 13. století, kdy Mongolové napadali Evropu. Jejich vojska nepokročila dál než k východní Evropě, což Rusům umožnilo po staletích později tvrdit, že krváceli a obětovali se pro zbytek Evropy, aby zabránili této hrozbě se šířit dál.  

 

Následující invaze jen potvrzovali tento mýtus srdnatě bojujícího a napadaného Ruska. V 16. století se krymští Tatarové vydali na sever a nechali Moskvu v troskách. V 17. století Poláci učinili totéž, zároveň svrhli cara a zavraždili hlavu ruské církve. V 18. století Švédové napadali Rusko, aby byli poraženi Petrem Velikým. V 19. stoletím přišel Napoleona a konečně v 20. století nejhorší hrozba ze všech, nacistické Německo. A ve všech těchto případech, podle ruských intelektuálů, Rusko sloužilo jako štít bránící civilizaci.

Není překvapující, že takovou militantní ideu převzala armáda jako svoje základní krédo. Generál Nikolaj Sukotin na konci století tvrdil, že je klíčem k porozumění ruské zkušenosti války. Dodal, že žádný západní národ takovou zkušenost a takové dějinné postavení nemá.

Úloha mýtu

Tato perspektiva významně ovlivňuje způsob, jakým Rusko nahlíží na své akty agrese. Ty vždy jsou vnímány jako ospravedlněné, ve své podstatě nevinné, pouze reagující na jiné agrese ohrožující Rusko. Obě anexe Krymu byly pojímány tímto způsobem. V prvním případě, na konci 18. století, Rusko tím dle své verze pouze vracelo úder krymským Tatarům, po desetiletí útočících na Rusko a prodávající jeho občany do otroctví. V hojně diskutované anexi Krymu z roku 2014 Rusko tvrdilo, že pouze brání Rusy na poloostrově před nepřátelskou ukrajinskou vládou.

Též představa výjimečné frekvence, kdy je Rusko napadáno, vede k hluboké nedůvěře Ruska vůči Západu. Rusko má pocit, že v okamžiku jakéhokoliv napadení – jako tomu bylo např. během mongolského vpádu - Západ se spíše k útočníkům přidá než že by mu pomohl. Navíc má pocit, že agresorem není pouze jeden národ, ale koalice národů – u Napoleona byli i polští, němečtí a italští vojáci, u Hitlera Rumuni či Maďaři. NATO proto vnímá jako další potvrzení tohoto vzorce. Jedinými spojenci, které Rusko má, jsou jak řekl car Alexander III, jeho armáda a námořnictvo.

Nelze pominout ani úlohu, kterou tento mýtus hraje v úsilí Kremlu o centralizaci moci. Politická opozice, která se odváží jej zpochybnit, je osočena ze zrádcovství. Též je využíván k označení zahraničních subjektů z toho, že jsou zahraničními agenty. Samotná legitimita prezidentské úřadu je neoddělitelné od válečné aury, kterou produkuje tento mýtus. Je to zřetelné jak na prezidentské čestné stráži, která nosí uniformy jak z napoleonského věku, tak dni inauguraci, který je 7. května, dva dny před v Rusku masivními oslavy konce 2. světové války.

Krátce, kolem tohoto mýtu je postaveno občanské náboženství soustředěné kolem mocného centra, se specifickým výkladem historie, jenž zmatené a bouřlivé tisícileté dějiny pojímá jako kontinuální akty agrese ze strany cizích států a statečné a neústupné obrany své domoviny i evropské civilizace ze strany Rusů. Tento příběh přilévá olej do ohně ruského nacionalismu a právě díky svým hlubokým kořenům má širokou podporu mezi domácím obyvatelstvem, tvrdí Carleton.

Související

Více souvisejících

Rusko mytologie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy