NÁZOR - Spojené státy se považují za výjimečný národ, jenž se zasazuje o dobro ve světě. Rusko je jedním z hlavním oponentů tohoto názoru, samo má však vlastní mýtus o speciálním místě v dějinách, které mu osud přidělil – a tento mýtus je silně provázán s válkou, tvrdí Gregory Carleton, profesor ruských studií na univerzitě Tucte.
Rusové věří, že slouží jako hráz proti zlovolným ambicím tyranských vládců. Ačkoliv nejvíce byla tato představa posílena během a po Hitlerově invazi ve 2. světové válce, její kořeny jsou starší. Byl to vpád francouzského císaře a geniálního vojevůdce Napoleona, co do mysli Rusů vložilo myšlenku národa neochvějně stojícího za obranou Evropy a dobra. Zatímco předtím byli považováni v Evropě za barbary a zaostalce, po porážce do té doby neporazitelného Napoleona Rus mohl začít být hrdý na to, že je Rus.
Porážka Napoleona vyvolala v Rusku velké nacionalistické cítění. Mnozí spisovatelé a intelektuálové následkem této patriotistické vlny začalali hledat v historii další důkazy o výjimečném postavení ruského národa v obraně Evropě proti tyranským silám. První z nich datovaly až do 13. století, kdy Mongolové napadali Evropu. Jejich vojska nepokročila dál než k východní Evropě, což Rusům umožnilo po staletích později tvrdit, že krváceli a obětovali se pro zbytek Evropy, aby zabránili této hrozbě se šířit dál.
Následující invaze jen potvrzovali tento mýtus srdnatě bojujícího a napadaného Ruska. V 16. století se krymští Tatarové vydali na sever a nechali Moskvu v troskách. V 17. století Poláci učinili totéž, zároveň svrhli cara a zavraždili hlavu ruské církve. V 18. století Švédové napadali Rusko, aby byli poraženi Petrem Velikým. V 19. stoletím přišel Napoleona a konečně v 20. století nejhorší hrozba ze všech, nacistické Německo. A ve všech těchto případech, podle ruských intelektuálů, Rusko sloužilo jako štít bránící civilizaci.
Není překvapující, že takovou militantní ideu převzala armáda jako svoje základní krédo. Generál Nikolaj Sukotin na konci století tvrdil, že je klíčem k porozumění ruské zkušenosti války. Dodal, že žádný západní národ takovou zkušenost a takové dějinné postavení nemá.
Úloha mýtu
Tato perspektiva významně ovlivňuje způsob, jakým Rusko nahlíží na své akty agrese. Ty vždy jsou vnímány jako ospravedlněné, ve své podstatě nevinné, pouze reagující na jiné agrese ohrožující Rusko. Obě anexe Krymu byly pojímány tímto způsobem. V prvním případě, na konci 18. století, Rusko tím dle své verze pouze vracelo úder krymským Tatarům, po desetiletí útočících na Rusko a prodávající jeho občany do otroctví. V hojně diskutované anexi Krymu z roku 2014 Rusko tvrdilo, že pouze brání Rusy na poloostrově před nepřátelskou ukrajinskou vládou.
Též představa výjimečné frekvence, kdy je Rusko napadáno, vede k hluboké nedůvěře Ruska vůči Západu. Rusko má pocit, že v okamžiku jakéhokoliv napadení – jako tomu bylo např. během mongolského vpádu - Západ se spíše k útočníkům přidá než že by mu pomohl. Navíc má pocit, že agresorem není pouze jeden národ, ale koalice národů – u Napoleona byli i polští, němečtí a italští vojáci, u Hitlera Rumuni či Maďaři. NATO proto vnímá jako další potvrzení tohoto vzorce. Jedinými spojenci, které Rusko má, jsou jak řekl car Alexander III, jeho armáda a námořnictvo.
Nelze pominout ani úlohu, kterou tento mýtus hraje v úsilí Kremlu o centralizaci moci. Politická opozice, která se odváží jej zpochybnit, je osočena ze zrádcovství. Též je využíván k označení zahraničních subjektů z toho, že jsou zahraničními agenty. Samotná legitimita prezidentské úřadu je neoddělitelné od válečné aury, kterou produkuje tento mýtus. Je to zřetelné jak na prezidentské čestné stráži, která nosí uniformy jak z napoleonského věku, tak dni inauguraci, který je 7. května, dva dny před v Rusku masivními oslavy konce 2. světové války.
Krátce, kolem tohoto mýtu je postaveno občanské náboženství soustředěné kolem mocného centra, se specifickým výkladem historie, jenž zmatené a bouřlivé tisícileté dějiny pojímá jako kontinuální akty agrese ze strany cizích států a statečné a neústupné obrany své domoviny i evropské civilizace ze strany Rusů. Tento příběh přilévá olej do ohně ruského nacionalismu a právě díky svým hlubokým kořenům má širokou podporu mezi domácím obyvatelstvem, tvrdí Carleton.
Související
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 40 minutami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 2 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 2 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 3 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 3 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 4 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 5 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
Polský premiér Donald Tusk v úterý řekl, že Evropa je v současnosti v oblasti bezpečnosti závislá na Polsku.
Zdroj: Libor Novák