Ovládne islám Evropu? Fakta o plodnosti muslimských žen

Respektovaný americký výzkumný ústav Pew Research Center včera zveřejnil svou studii, podle které by měl výrazně stoupnout podíl muslimů v Evropě. V případě, že by se zcela zastavila migrace, by mělo procento muslimů v evropské populaci stoupnout z 4, 9% (2016) na 7, 4% (2050). Důvodem má být vyšší plodnost muslimů v porovnání s nemuslimskými Evropany. Podle webu The Atlantic jsou však obavy z výrazného přečíslení muslimů na evropském kontinentně poněkud liché, protože celkově plodnost muslimů klesá.

Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 počet muslimů v Evropě vrostl o 2,9 miliónů jen přirozeným růstem. Mnohem větší vliv na zvyšující se počet muslimů v Evropě měla migrace (okolo 60%). Muslimské obyvatelstvo vzrostlo o 3,5 miliónů lidí jen z čisté migrace (tj. počet muslimů, kteří přišli do Evropy mínus počet těch, co odešli).

Pew Research Center představuje tři možné scénáře zvyšování počtu muslimů v Evropě podle různých stupňů migrace – nulové, střední (zastavení uprchlické krize, pokračování „regulérní“ migrace) a tvrdé (pokračování uprchlické krize). Podíl muslimů v Evropě v roce 20150 by v případě nulové migrace byl 7,4%, v případě střední 11,2 % a v případě tvrdé 14%. Odlišné typy migračního přílivu ovlivňují podíl muslimů v jednotlivých státech. Zatímco v případě nulové migrace by největší podíl muslimů měla Francie (12,7%), v případě střední (20,5%) a tvrdé migrace (30,6%) by to bylo Švédsko.

Co se týče samotné velikosti muslimského obyvatelstva, pak by pořadí bylo následující – při nulové migraci by největší odhadovaný počet evropských muslimů byl ve Francii (8 600 000),  v případě střední migrace ve Velké Británie (13 060 000) a nakonec, při těžké migraci v Německu (17 490 000) v roce 2050.

Zatímco v západní Evropě bude docházet k zvyšování muslimského počtu obyvatelstva zvláště pokud budou pokračovat migrační vlny, ve východní Evropě podíl muslimů v populaci nepřekročí i v případě tvrdé migrace významnou část. Ze zemí Visegrádu bude při tvrdé migrace největší procento muslimských obyvatel v Maďarsku (4,5%) oproti ČR (1,2%), Slovensko (0,7%) a Polsko( 0,2%), v případě nulové migrace (Maďarsko 0,4%, ČR 0,2%, Slovensko 0,1%,Polsko 0,1%) i střední migrace (Maďarsko 1,3%, ČR 1,1%, Slovensko 0,6%, Polsko 0,2%) jsou rozdíly mezi Maďarskem a zbytkem Visegrádu zanedbatelné.

Plodnost muslimských žen

Když se nevezme v úvahu muslimská migrace, největší vliv na zvyšování počtu muslimů v evropské společnosti má úbytek nemuslimské populace. V letech 2010 až 2016 došlo k přirozenému poklesu o 1,7 lidí. Celkově, evropská populace včetně muslimského obyvatelstva v případě nulové migrace výrazně poklesne z přibližně 521 miliónů na asi 482 miliónů obyvatel. Pokud by docházelo ke střední migrace, počet by měl zůstat zhruba stabilní, zatímco v případě tvrdé migrace by měl skromně růst.

Evropská nemuslimská žena má v období 2015-2020 v průměru asi 1,6 dětí, zatímco evropské muslimky mají 2,6 dětí. Plodnost evropských muslimů vzhledem k jejich počtu v populaci přesahuje náhradní úroveň, tj. počet dětí, které jsou potřeba k udržení velikosti dané populace, zatímco nemuslimové nemají dostatek dětí na udržení velikosti své populace. Existují nicméně velké rozdíly mezi různými evropskými státy. Zatímco ve Finsku mají muslimky v průměru 3,1 dětí, nemuslimské Finky mají 1,7 dětí. Naproti tomu v Německu jsou čísla prakticky totožná – nemuslimské Němky mají v průměru 1,4 dětí, muslimky mají jen o něco málo více – 1,9 dětí na německou muslimskou ženu.

The Atlantic upozorňuje, že pokles porodnosti není záležitost pouze nemuslimských Evropanek, ale i těch muslimských. Např. v roce 1981 v Rakousku měly tamní muslimky v průměru 3,1 dětí na ženu, v roce 2001 už to bylo 2,3 dětí na ženu. Pew Research Center též předpokládá postupné snižování populační propasti mezi muslimy a nemuslimy v letech 2045 až 2050 na základě toho, že míra porodnosti druhé a třetí generace se obecně začíná blížit té, která vládne v hostitelské zemi.

Podle The Atlantic lze snižování plodnosti u muslimů vysledovat na celém světě, což komplikuje široce sdílené představy o až neúměrně vysoké plodnosti muslimů. Míra plodnosti ve 49 zemích s muslimskou většinou klesla z 4,3 dětí na ženu v letech 1990-1995 na zhruba 2,9 děti na ženu v roce 2010-2015.

Snižování míry plodnosti je silně provázáno s ekonomickou situací. Hindské ženy ve velmi chudém státě Bihár mají o dvě děti více než indické muslimské ženy v rozvinutějším Ándhrapradéšu. Podobně, v méně rozvinutých východních oblastí Indonésie, kde převládá křesťanské obyvatelstvo, mají ženy více dětí než je tomu v rozvinutějších západních oblastech, kde mají majoritu muslimové. Největší vzestup počtu muslimského – ale i křesťanského - obyvatelstva je v zaostalých částech Afriky.

Související

Více souvisejících

Muslimové neplodnost islám děti

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

před 2 hodinami

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

před 5 hodinami

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 6 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 7 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 8 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 10 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 11 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy