Ovládne islám Evropu? Fakta o plodnosti muslimských žen

Respektovaný americký výzkumný ústav Pew Research Center včera zveřejnil svou studii, podle které by měl výrazně stoupnout podíl muslimů v Evropě. V případě, že by se zcela zastavila migrace, by mělo procento muslimů v evropské populaci stoupnout z 4, 9% (2016) na 7, 4% (2050). Důvodem má být vyšší plodnost muslimů v porovnání s nemuslimskými Evropany. Podle webu The Atlantic jsou však obavy z výrazného přečíslení muslimů na evropském kontinentně poněkud liché, protože celkově plodnost muslimů klesá.

Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 počet muslimů v Evropě vrostl o 2,9 miliónů jen přirozeným růstem. Mnohem větší vliv na zvyšující se počet muslimů v Evropě měla migrace (okolo 60%). Muslimské obyvatelstvo vzrostlo o 3,5 miliónů lidí jen z čisté migrace (tj. počet muslimů, kteří přišli do Evropy mínus počet těch, co odešli).

Pew Research Center představuje tři možné scénáře zvyšování počtu muslimů v Evropě podle různých stupňů migrace – nulové, střední (zastavení uprchlické krize, pokračování „regulérní“ migrace) a tvrdé (pokračování uprchlické krize). Podíl muslimů v Evropě v roce 20150 by v případě nulové migrace byl 7,4%, v případě střední 11,2 % a v případě tvrdé 14%. Odlišné typy migračního přílivu ovlivňují podíl muslimů v jednotlivých státech. Zatímco v případě nulové migrace by největší podíl muslimů měla Francie (12,7%), v případě střední (20,5%) a tvrdé migrace (30,6%) by to bylo Švédsko.

Co se týče samotné velikosti muslimského obyvatelstva, pak by pořadí bylo následující – při nulové migraci by největší odhadovaný počet evropských muslimů byl ve Francii (8 600 000),  v případě střední migrace ve Velké Británie (13 060 000) a nakonec, při těžké migraci v Německu (17 490 000) v roce 2050.

Zatímco v západní Evropě bude docházet k zvyšování muslimského počtu obyvatelstva zvláště pokud budou pokračovat migrační vlny, ve východní Evropě podíl muslimů v populaci nepřekročí i v případě tvrdé migrace významnou část. Ze zemí Visegrádu bude při tvrdé migrace největší procento muslimských obyvatel v Maďarsku (4,5%) oproti ČR (1,2%), Slovensko (0,7%) a Polsko( 0,2%), v případě nulové migrace (Maďarsko 0,4%, ČR 0,2%, Slovensko 0,1%,Polsko 0,1%) i střední migrace (Maďarsko 1,3%, ČR 1,1%, Slovensko 0,6%, Polsko 0,2%) jsou rozdíly mezi Maďarskem a zbytkem Visegrádu zanedbatelné.

Plodnost muslimských žen

Když se nevezme v úvahu muslimská migrace, největší vliv na zvyšování počtu muslimů v evropské společnosti má úbytek nemuslimské populace. V letech 2010 až 2016 došlo k přirozenému poklesu o 1,7 lidí. Celkově, evropská populace včetně muslimského obyvatelstva v případě nulové migrace výrazně poklesne z přibližně 521 miliónů na asi 482 miliónů obyvatel. Pokud by docházelo ke střední migrace, počet by měl zůstat zhruba stabilní, zatímco v případě tvrdé migrace by měl skromně růst.

Evropská nemuslimská žena má v období 2015-2020 v průměru asi 1,6 dětí, zatímco evropské muslimky mají 2,6 dětí. Plodnost evropských muslimů vzhledem k jejich počtu v populaci přesahuje náhradní úroveň, tj. počet dětí, které jsou potřeba k udržení velikosti dané populace, zatímco nemuslimové nemají dostatek dětí na udržení velikosti své populace. Existují nicméně velké rozdíly mezi různými evropskými státy. Zatímco ve Finsku mají muslimky v průměru 3,1 dětí, nemuslimské Finky mají 1,7 dětí. Naproti tomu v Německu jsou čísla prakticky totožná – nemuslimské Němky mají v průměru 1,4 dětí, muslimky mají jen o něco málo více – 1,9 dětí na německou muslimskou ženu.

The Atlantic upozorňuje, že pokles porodnosti není záležitost pouze nemuslimských Evropanek, ale i těch muslimských. Např. v roce 1981 v Rakousku měly tamní muslimky v průměru 3,1 dětí na ženu, v roce 2001 už to bylo 2,3 dětí na ženu. Pew Research Center též předpokládá postupné snižování populační propasti mezi muslimy a nemuslimy v letech 2045 až 2050 na základě toho, že míra porodnosti druhé a třetí generace se obecně začíná blížit té, která vládne v hostitelské zemi.

Podle The Atlantic lze snižování plodnosti u muslimů vysledovat na celém světě, což komplikuje široce sdílené představy o až neúměrně vysoké plodnosti muslimů. Míra plodnosti ve 49 zemích s muslimskou většinou klesla z 4,3 dětí na ženu v letech 1990-1995 na zhruba 2,9 děti na ženu v roce 2010-2015.

Snižování míry plodnosti je silně provázáno s ekonomickou situací. Hindské ženy ve velmi chudém státě Bihár mají o dvě děti více než indické muslimské ženy v rozvinutějším Ándhrapradéšu. Podobně, v méně rozvinutých východních oblastí Indonésie, kde převládá křesťanské obyvatelstvo, mají ženy více dětí než je tomu v rozvinutějších západních oblastech, kde mají majoritu muslimové. Největší vzestup počtu muslimského – ale i křesťanského - obyvatelstva je v zaostalých částech Afriky.

Související

Více souvisejících

Muslimové neplodnost islám děti

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy