Co chystá Putin? Velké politické změny, tvrdí moskevský profesor

Komentátoři se shodují, že čtvrté a poslední období Putinovy – pokud nenaplní zlověstné předtuchy jeho odpůrců a nestane se doživotním diktátorem - vlády bude jedno z nejdůležitějších v novodobé ruské historii, protože určí směřování po-Putinovského Ruska. Centralizovaný systém, jenž je na Západě tolik kritizovaný, nemůže podle mnohých expertů přežít bez Putina –a v Rusku tedy existují obavy, že po sestoupení Putina z trůnu moci se země ocitne v chaosu tvrdého mocenského boje.

Podle Migranyana si Putin sám dobře uvědomuje tyto úskalí a přesně to je důvodem, proč chce pokračovat dál jako prezident. Jeho současnou misí je změna personalizovaného systému, tj. systému vlády soustředěného kolem jedné osoby, na institucionální systém, ve kterém různé odpovědné složky budou dohlížet na jimi svěřenou oblast, namísto toho, aby jedna osoba kontrolovala všechno. Putin si zatím nemyslí, že taková instituce, s jejichž působením by byl spokojen, byly vybudovány a proto ještě zůstane v úřadu, aby mohl odejít s klidným svědomím, že systém je schopen pracovat bez jeho dohledu.

Taková změna není snadný úkon a zřejmě bude vyžadovat i změnu ústavy, aby Putin mohl převést své široké pravomoci rovnoměrně exekutivě a legislativě. Migranyan se domnívá, že přidělení obrovských pravomocí prezidentovi, jak to zajišťuje ústava z roku 1993, bylo v té době nutné, protože bylo potřeba učinit obrovské reformy v době obrovského zmatku, které vyžadovaly „železnou pěst“. Nicméně, jednalo se pouze o dočasné řešení a nyní Rusko musí vytvořit systém vah a protivah, který je znám z demokratických společností – ačkoliv dle něj by Rusko nemělo následovat příklad USA, kde je váhy a protiváhy činí americký politický systém „ naprosto nefunkčním.“

Co se týče Putinových protikandidátů a odpůrců, Migranyan si nemyslí, že by měli velkou šanci. Xenie Sobčaková, přezdívaná „ruská Paris Histon“ by nicméně mohla přivést k volbám řadu mladých lidí, kteří by jinak na volbách neparticipovali. Podle Migranyana je obecně velkým problémem nadcházejících ruských prezidentských voleb skutečnost, že všichni vědí, že Putin vyhraje a zřejmě nebudou mít velký zájem na tom se voleb účastnit. Kreml ale by byl rád, aby přišlo k volbám nejméně 70% voličů, aby Putinovo vítězství bylo co nejpřesvědčivější a bylo jasné, že společnost stojí za prezidentem.

Na Západě je jednou z nejvyzdvihovanějších postav ruské opozice protikorupční křižák Alexandr Navalnyj. Jelikož sám byl odsouzen za údajnou korupci, nemůže se voleb podle ruského zákona účastnit. Podle Migranyana je navíc v ruském politickém kontextu poměrně marginální figurkou s velmi úzkou základnou příznivců. Migranyan jej nicméně uznává jako poměrně dobrého informátora o korupčních aktivitách vrcholných politiků. Aby byl relevantním politikem, na to mu však chybí jasná ideologie a značnou překážkou je i jeho antisystémovost,  myslí si Migranyan.

Co se týče zákazu účastni ruských sportovců na olympijských hrách 2018 v Jižní Koreji, obecné mínění v Rusku je, že se jedná o protiruskou kampaň, jenž je postavena na chatrných důkazech a jejímž cílem je poškodit a démonizovat Rusko. Ruští sportovci mají možnost se účastnit her pod neutrální vlajkou, podle jednoho výzkumu ale ruská veřejnost je silně proti, okolo 70% dotázaných si takovou účast nepřeje. Migranyan je přesvědčen, že rozhodování o tom, jestli jet na olympiádu bude velmi náročné pro ruské olympioniky, protože to „bude těžké morálně ospravedlnit.“

Kromě olympiády je Rusko řešeno v světových médiích, zvláště těch amerických, v kontextu vlády Donalda Trumpa a jeho údajných vazeb na Rusko. Migranyan odmítá, že by Rusko očekávalo od Trumpa nějaké výhody. Podle něj je jasné, že nic nezmůže a že je omezován Kongresem. Trump je z hlediska Ruska větší přítěží než přínosem, protože nedokáže nic prospěšného přinést a naopak jeho údajné vazby na Ruskou jsou využívány k očerňování Ruska.