Vilnius - Po celá desetiletí skrývala zpovědnice jednoho kostela ve Vilniusu své tajemství: dokumenty načrtávající bohaté panorama židovského života ve východní Evropě před holokaustem i po něm. Píše o tom agentura AFP.
Náboženské texty, literatura a poezie v jazyce jidiš, svědectví o pogromech, životopisy, fotografie. Některé dokumenty pocházejí z poloviny 18. století. "Rozmanitost tohoto pokladu vyráží dech," říká David Fishman, který vyučuje židovskou historii na teologickém semináři v New Yorku.
"Tento objev je naprostým překvapením. Můžeme téměř rekonstruovat život Židů před holokaustem, protože tu nechybí žádný aspekt, žádný region a žádné období," říká.
Dokumenty, skrývané za nacismu a později za sovětské éry, byly objeveny letos u příležitosti převozu archívů kostela do litevské národní knihovny, která byla ve Vilniusu nedávno opravena.
Spolu s ještě větší skrýší nalezenou ve Vilniusu před téměř 30 lety jsou nejvýznamnějším objevem v židovské historii od nalezení svitků od Mrtvého moře v 50. letech minulého století, zdůrazňuje Fishman.
Mezi nejvzácnější listiny patří originální rukopisy básní psaných ve vilniuském ghettu velkým židovským básníkem Avrahamem Suckeverem. "Měli jsme verze, které napsal zpaměti a které byly publikovány těsně po válce. Dnes máme rukopisy, které psal v ghettu a jsou v nich odlišnosti, proto je tento objev tak významný," zdůrazňuje Fishman.
Vilnius, v hebrejštině Vilna a v jidiš Vilne, jemuž se někdy přezdívalo Jeruzalém severu, býval kdysi centrem bohatého židovského kulturního a náboženského života, kde působily stovky společenských, náboženských a kulturních spolků.
Mezi nejvýznamnější patří Vědecký institut jidiš YIVO založený v roce 1925. Rok poté byla v New Yorku založena jeho pobočka, která se stala generálním štábem organizace po německé invazi do východní Evropy.
Od roku 2015 se institut YIVO v New Yorku pustil do rozsáhlé digitalizace této sbírky, jakož i židovských dokumentů z Vilniusu nalezených americkou armádou v Německu v roce 1946.
Podle Simonase Gureviciuse, jednoho z mála Židů ve Vilniusu, který ještě hovoří jidiš, ukazuje objev těchto rukopisů, že se Hitlerovi ani Stalinovi nepodařilo vymazat z povrchu zemského jazyk a civilizaci jidiš, které představují.
Související
85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
"Není důvod, aby se Žid obával několika neonacistů." AfD podivně cílí i na židovské voliče
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák